Přeskočit na obsah

Ministerstvo chystá standardy. Tempo digitalizace terčem kritiky

02-B02-03 IMG_3930
Foto MT

Ještě letos vydá ministerstvo zdravotnictví závazné standardy pro poskytovatele zdravotnických softwarů, ohlásil na konferenci Mladých lékařů v debatě o e‑health náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Ministerstvo tu čelilo kritice, že tempo digitalizace neodpovídá potřebám českého zdravotnictví.

Rozvoj digitalizace zdravotnictví je dosud příliš pomalý, brzdí ho zejména chybějící centrální infrastruktura, která by umožňovala bezpečně identifikovat zdravotníka a pacienta, nejasná legislativa a také dosud nestanovené jednoznačné standardy. I když se ve všech oblastech pracuje na dalších pokrocích, vše jde pomaleji, než by si mladí lékaři i autoři aplikací představovali. Zaznělo to na diskusi o digitalizaci na konferenci MediDays 2023, kterou v lednu pořádaly spolky Mladí lékaři, Mladí lékárníci a další.

Ministerstvo zdravotnictví na debatě zastupoval náměstek Josef Pavlovic (Piráti), který čelil nespokojenosti s pomalým postupem úřadů v digitalizaci zdravotnictví. „Nějaký progres tam je, máme 52 sad otevřených dat o covidu. Za poslední dva roky získala digitalizace zdravotnictví vlastní zákon, který poprvé sjednotil, co vlastně digitalizace je, a začal řešit základní problém – autoritativní autentifikaci uživatele. Nemůžeme ke zdravotnické dokumentaci pustit každého, kdo o sobě prohlásí, že je lékař,“ uvedl Pavlovic. „Zákon vytvořil základní podhoubí pro digitalizaci v Čechách. Bez těchto základů máte jen ostrůvky, které nejdou propojit. Díky Národnímu plánu obnovy máme k dispozici přes dvě miliardy na vybudování přibližně třinácti základních systémů na ministerstvu zdravotnictví. Tři z nich jsou právě registry pro autentifikaci. Z aplikace Tečka bude elektronická zdravotní aplikace, přes kterou v budoucnu chceme zpřístupnit zdravotnickou dokumentaci,“ popsal blízké plány Pavlovic. Dosud nebylo jasné právní prostředí pro vedení čistě elektronické zdravotní dokumentace, to se také změnilo, dodal. Zákon také stanovuje povinnost všech poskytovatelů softwarů aplikovat datový standard, který vydá ministerstvo zdravotnictví. „Datový standard vydáme během letošního roku. Vypadá to, že bude založen na standardu HL7, který do budoucna bude vyvíjet celá Evropa,“ uvedl Pavlovic.

Technologie dnes problém nejsou. Zajímavé projekty a moderní digitální aplikace jen čekají na širší uplatnění.

„Česká republika má v digitalizaci ostrůvky pozitivní deviace, zavedení elektronického receptu je jednoznačně úspěchem a není to samozřejmost. Snaha aktivizovat datové toky mezi nemocnicemi a ministerstvem zdravotnictví během covidu byla také pozitivní. Z pohledu toho, kdo přichází na trh s nějakým digitálním start­upem, ale tím pozitiva končí. Existuje značná legislativní nejistota, nejsou zakotveny standardy, není jasná podpora z pohledu úhrad,“ uvedl Tomáš Doležal, spoluzakladatel projektu Medevio. Připomněl novelu, která má zakotvit distanční péči a ke které během připomínkového řízení vznikly desítky vážných připomínek různých zúčastněných hráčů. „Mysleli jsme si, že to bude bezproblémová novela, ale ukazuje se, že tam ještě bude velká diskuse,“ uvedl Doležal. „Nemám pocit, že by byla digitalizace jasně komunikovanou prioritou ministerstva zdravotnictví. Realizace zákona o elektronickém zdravotnictví nejde podle plánu. Chybí nám jasný plán, kam jdeme. Zdravotní pojišťovny se za covidu sice postavily k úhradám distanční péče, ale nevidím tam další rozvoj,“ kritizuje Doležal. Zejména v podpoře elektronizace ambulantního sektoru vidí Doležal mezery.

Také podle Jana Peciny, zakladatele společnosti MEDDI hub, by věci mohly jít rychleji. „V Německu měli před pár lety z hlediska digitalizace roztříštěný systém. Dnes jako startup přijdete na organizaci DiGA, tam do dvou měsíců prověří váš systém, vydají vám osvědčení, zařadí ho do úhrad,“ poznamenal Pecina.

„Nastoupil jsem do českého zdravotnictví před deseti lety, v roce 2013. Za těch deset let, co pracuji v nemocnici, se moje workflow nijak nezměnilo. Jsem radiolog a před deseti lety jsme si přeposílali snímky stejně jako dnes. Nosíme je na USB, na CD… Zprávy jsme psali stejně jako dnes. Kde budeme za dalších deset let?“ podotkl v diskusi Martin Kočí, předseda spolku Mladí lékaři.

S podobnou zkušeností se v diskusi svěřila mladá lékařka z Ostravy. „Před čtrnácti lety jsem byla ve Finsku, kde už tehdy fungovalo sdílení informací. Když nám přivezli pacienta na traumatologii, podívali jsme se, jaké léky užívá, s čím se léčí… Čekala jsem, že to brzy bude podobně u nás. Za těch čtrnáct let se ale nezměnilo skoro nic,“ řekla.

Podle Doležala nemáme dalších dvacet let na dohánění úkolů. Demografické výzvy doženou zdravotnictví dříve a digitalizace je jedním z mála efektivních nástrojů, jak očekávaný nedostatek zdravotníků při rostoucí poptávce po zdravotních službách řešit.

Lenka Axlerová, leader Microsoft pro veřejný sektor v ČR a SR, poznamenala, že se nemusíme cítit plně připraveni na digitalizaci, abychom mohli každý začít u sebe hledat efektivní digitální řešení. Odkázala na portál Digitalni‑nemocnice.com, kde Microsoft promuje devadesát jednotlivých projektů digitálních inovací vlastní výroby nebo od svých partnerů, od nemocničních informačních systémů přes řešení robotizace nebo distanční školení záchranářů po využití chatbotů nebo umělé inteligence.

Jak ale podotkl Doležal, jednotlivé projekty jsou jedna věc, solí digitalizace je ale bezpečné sdílení dat a bez toho to nikdy nebude ono.

Jedním z problémů, které brzdí centrální projekty e‑health, je personální situace na příslušném odboru ministerstva zdravotnictví. Na Národním centru elektronizace zdravotnictví je otevřeno dvacet volných pozic, velký zájem zatím není, přiznal Pavlovic.

K VĚCI...

IPVZ elektronizuje postgraduální vzdělávání

V panelové diskusi na téma Specializační vzdělávání lékařů byla jednou z diskutujících i ředitelka IPVZ MUDr. Irena Maříková, MBA. „Postgraduální vzdělávání do budoucna musí projít důkladnou změnou a musí se zmodernizovat. Zásadním úkolem je pro nás elektronizace. V horizontu jednoho roku bychom chtěli představit systém, který je pro nás již několik měsíců tématem číslo jedna. Ten by měl administrovat celý proces postgraduálního vzdělávání a významně zjednodušit množství administrativních agend a administrativní zátěže,“ sdělila ředitelka Maříková.

Celý systém vzdělávání je zároveň nutné evaluovat, aby reálně fungoval a přinášel relevantní data, která bude možné strukturovaně vyhodnocovat a následně s nimi pracovat.

„Na IPVZ pravidelně zjišťujeme zpětnou vazbu v podobě dotazníkového šetření, aktuálně se to týká hlavně vzdělávacích akcí. Cíleně oslovujeme účastníky a na daná zjištění se snažíme reagovat okamžitě. I v tom by nám v budoucnu měl pomoci připravovaný informační systém. Systém bude modulární a jedním z modulů je právě evaluace. Ta bude nastavena tak, aby každý školenec hodnotil nejen teoretickou výuku, ale i praktickou část a svého školitele. To je velmi důležité, protože lékař složením atestace nezískává jen specializovanou způsobilost, ale i plnou odpovědnost za pacienta a za provedené výkony. Proto by i u školitele mělo být v rámci jeho hodnocení stanoveno nepodkročitelné minimum reflektující jeho díl odpovědnosti za přípravu školence,“ přiblížila plánovaný informační systém Irena Maříková.

IPVZ během roku 2023 představí dva konkrétní moduly připravovaného informačního systému, přičemž jedním z nich bude modul akreditací a druhým modul školence. V roce 2024 by měl být spuštěn další modul zaměřený na rezidenční místa.         

tisková zpráva IPVZ, redakčně kráceno

Sdílejte článek

Doporučené