Přeskočit na obsah

Ministerstvo zhodnotilo svou práci během předsednictví na jedničku

IMG_3821
Tisková konference ministerstva zdravotnictví ke zhodnocení českého předsednictví Radě EU. Foto MT

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka patří mezi největší úspěchy českého předsednictví nové doporučení Rady EU pro onkologický screening nebo výzva k vytvoření akčního plánu pro vzácná onemocnění.

Po šesti hektických měsících, kdy Česká republika předsedala Radě EU, nastal na ministerstvu zdravotnictví na začátku ledna čas bilancování. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci nešetřil chválou na svůj úřad, další zainteresované úředníky i spolupracující experty. „Naše předsednictví bylo extrémně úspěšné,“ je spokojen Válek. Chtěl by, aby bylo v oblasti zdravotnictví české předsednictví vnímáno jako odborné. „Naše předsednictví upozadilo politiku. Například výsledek debaty o onkologickém screeningu byl vítězstvím vědy nad politickými návrhy,“ zmínil ministr.

Klíčovým tématem pro ministerstvo zdravotnictví v průběhu českého předsednictví byla onkologie. Z ´úspěchů v této oblasti vypíchl Válek evropskou podporu screeningu karcinomu prostaty. Česká republika v návaznosti na to letos zahájí pilotní program pro včasný záchyt karcinomu prostaty. Druhým pilířem předsednictví bylo podle Válka téma péče o pacienty se vzácnými onemocněními. Věří, že se v důsledku aktivit zástupců Česka zlepší mezinárodní spolupráce v této oblasti. Dalšími úspěchy, které Válek zmínil, byly výsledky vyjednávání s výrobci covidových vakcín – zejména dohoda, podle které má EU k dispozici vždy nejmodernější vakcínu, jednotná podpora Ukrajiny v oblasti zdravotnictví a podpora novorozeneckého screeningu.

„Předsednictví EU pro mě byla nesmírná čest, velmi mě to obohatilo a my jsme obohatili nejen Evropskou unii, ale i kvalitu péče o zdraví občanů v České republice,“ uvedl Válek.

V pozici předsednické země Rady EU se nyní na půl roku ocitlo Švédsko. Rada EU se v příštím období bude, co se týká zdravotní politiky, zabývat pravidly pro farmaceutický průmysl, dostupností léků a zdravotnických prostředků, Evropským prostorem pro zdravotní data, pravidly pro použití materiálů z lidských tkání a buněk. Švédské předsednictví se chce také věnovat problému antibiotické rezistence, naplňování Evropského plánu boje s rakovinou a také chce upozornit na rizika pro veřejné zdraví, která souvisejí s narůstající osamělostí.

Dostupnost léčivých přípravků a DG HERA

Novinkou evropské zdravotní politiky je nová agentura DG HERA, tedy Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví. Ta byla zřízena na podzim 2021 jako nové generální ředitelství Evropské komise. České předsednictví tak bylo teprve třetí, které s agenturou spolupracovalo. I když vznikla v reakci na pandemii covidu-19, podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se ukazuje, že uplatnění DG HERA může být v budoucnosti ještě významnější.

„DG HERA je orgán, se kterým české předsednictví mělo možnost spolupracovat jako jedno z prvních. Podpora a spolupráce, jakou jsme v posledních šesti měsících nastavili, se nám vyplatí i v současné situaci plošného výpadku léčivých přípravků. Tato práce nám všem do budoucna pomůže, abychom emergentní situace ve zdravotnictví řešili snáze,“ uvedl Dvořáček. České předsednictví s DG HERA spolupracovalo při získání vakcín na opičí neštovice. Ty nakupoval úřad za jednotlivé členské státy za evropské prostředky.

Podle náměstka Dvořáčka by se DG HERA mohlo zapojit nejen do řešení nedostatku antibiotik v Evropě, ale i ve společných nákupech dalších léčiv. V tom už také probíhají jednání. „Začali jsme spolupracovat s DG HERA a připravujeme jednání, které by mělo formulovat, jaké typy léků očekáváme v příštích měsících jako problematické z hlediska dostupnosti,“ uvedl Dvořáček. Význam by to mohlo mít ale také u léků na velmi vzácná onemocnění, byť se nejedná o mimořádnou situaci.

Náměstek shrnul, že se za českého předsednictví v oblasti zdravotnictví konalo 46 pracovních skupin, což označil za úctyhodné číslo. Proběhla čtyři jednání mechanismu IPCR (Integrovaná opatření EU pro politickou reakci na krize), ministerstvo zdravotnictví pořádalo 14 akcí a poskytlo záštitu 24 akcím. Proběhlo jednání Rady EPSCO (Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele). Na zářijovém neformální jednání ministrů zdravotnictví v Praze byla rekordně vysoká účast na úrovni ministrů – dorazilo jich 19. Součástí tohoto neformálního jednání ministrů byla schůzka s výrobci covidových vakcín. „Domluvili jsme se, posuneme jednání s výrobci na politickou úroveň. To bylo zásadní. Díky tomuto neformálnímu jednání v Praze nastal posun ve smlouvách,“ říká Dvořáček.

Pokroky ve smluvních podmínkách s výrobci covidových vakcín, které nastaly, do budoucna nestačí, státy požadují další změny. „Zaznamenali jsme posun, jak výrobci vakcín přistupují k Evropě. Evropa potřebuje flexibilnější přístup v dodávkách covidových vakcín. Výsledek je, že členské státy dostávají vždy tu nejnovější schválenou vakcínu, máme možnost rozložení dodávek v čase, podařilo se snížit množství vakcín, které se nevyužijí. Cílem je dostat covidové vakcíny do normálního režimu,“ uvedl Dvořáček. Věří, že se brzy budou nakupovat stejně jako jiné vakcíny. To už je ale úkolem stávajícího švédského předsednictví.

Na odborných medicínských tématech s předsednictvím spolupracovali přední experti. „Onkologie byla jedním z hlavních témat českého předsednictví v oblasti zdravotnictví. Má to tři důvody. V celém evropském prostoru je to silné téma, Evropské unie vyhlásila v roce 2021 boj proti rakovině. Za druhé má česká onkologie co nabídnout jako příklady dobré praxe, vzhledem k tomu, jak má už patnáct let nastavenou organizaci péče. Třetím důvodem je, že v průběhu našeho předsednictví měla být vyhlášena doporučení, kterými se do budoucna budou v Evropě řídit screeningové programy,“ uvedl prof. Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu. „V České republice máme 75 procent nových pacientů v komplexních onkologických centrech. Cílem Evropské unie je devadesátiprocentní dostupnost center. U některých diagnóz je u nás už nyní v centrech léčeno 80 až 90 procent případů,“ podotkl.

Jak připomněl, čeští odborníci se intenzivně zapojili už ve druhé polovině roku 2021 do spolupráce s francouzským předsednictvím. Proběhla příprava nového doporučení Rady EU pro onkologický screening nejen pro stávající programy, ale i nové – záchyt karcinomu plic a prostaty.

Dalšími onkologickými problémy, které byly skloňovány na akcích v říjnu, byly péče o dětské onkologické pacienty a péče o vyléčené onkologické pacienty s dlouhodobými následky a sociálními potřebami. „Osobně hodnotím naše předsednictví jako úspěšné a mám z něj radost,“ řekl ředitel Svoboda na konferenci ministerstva.

I vzácná onemocnění potřebují evropskou nadnárodní strategii

Výsledkem říjnové konference o vzácných onemocněních v Praze byla výzva k tvorbě evropského akčního plánu, který by zastřešil početné stávající iniciativy v léčbě vzácných onemocnění, již podpořila většina členských států. To je asi největší úspěch v tématu vzácných onemocnění.

Prof. Milan Macek, vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění při FN Motol, připomněl evropské doporučení pro vzácná onemocnění z roku 2009. To vedlo ke vzniku evropských referenčních sítí pro vzácná onemocnění, která umožňují nadnárodní konzultace v rámci Evropy. Nejsou ale tak živé, jak by mohly být. Kroky, které se učinily během uplynulých měsíců, by mohly v evropské strategii přinést další pokrok. „Podařilo se vypracovat doporučení pro přijetí evropského akčního plánu. Stále mnoho pacientů prochází takzvanou diagnostickou odyseou. I když některé naše nemocnice patří mezi nejlepší z hlediska kvality péče o pacienty se vzácným onemocněním, přesto se někteří pacienti nedostanou k léčbě včas. Členské státy podpořily 21 hlasy z 27 výzvu k akci, která žádá Komisi, aby obnovila jednání o evropském akčním plánu,“ uvedl profesor Macek. „Máme se v oblasti vzácných onemocnění na co těšit,“ dodal.

Jakékoli zlepšení mezistátní spolupráce bude mít velký reálný dopad na pacienty se vzácnými onemocněními. „Bez evropské spolupráce si léčbu pacientů s ultravzácnými onemocněními neumíme představit,“ poznamenala za pacientskou asociaci ČAVO Anna Arellanesová. „Je snahou Evropské komise, aby se přístup k lékům na vzácná onemocnění zlepšil. Nabízí se vyzkoušet centrální zajišťování těchto léků na evropské úrovni,“ zmínila.

Jak shrnula Kateřina Baťhová, ředitelka odboru mezinárodních vztahů a EU na ministerstvu zdravotnictví, součástí českého předsednictví bylo také vyjednání společné pozice Evropské unie ohledně takzvané mezinárodní pandemické úmluvy, která vzniká na půdě Světové zdravotnické organizace, a ohledně změn mezinárodních zdravotnických předpisů. Předsednictví navrhlo ustavení neformálního kooperačního mechanismu mezi skupinami zdravotních diplomatů, kteří působí při WHO v Ženevě a při EU v Bruselu a ústředími členských států a EU institucemi.

Předsednictví se věnovalo návrhu na zřízení Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), podařilo se vyjednat kompromisní návrhy ke dvěma částem návrhu. Dále začalo projednávat nařízení ke krvi, tkáním a buňkám, jehož projednávání ještě potrvá delší dobu. V souvislosti s tématem očkování vznikl také návrh na zřízení expertní skupiny pro boj s dezinformacemi, ve které by kromě odborníků na příslušné medicínské obory pracovali i komunikační experti.

Zdroj: MZ ČR

K věci

Přijaté a projednávané dokumenty

  • Návrh nařízení k European Health Data Space – projednání a shoda nad kompromisním textem dvou kapitol (primární využití dat a požadavky na systémy)
  • Návrh nařízení ke krvi, tkáním a buňkám – projednání úvodní části návrhu, především nutných definic
  • Návrh směrnice k ochraně zaměstnanců před azbestem – obecný přístup Rady přijat v prosinci 2022
  • Doporučení Rady ke screeningu onkologických onemocnění – přijato v prosinci 2022
  • Závěry Rady k očkování – přijaty v prosinci 2022
  • Závěry Rady ke zprávě Auditního dvora k nákupu vakcín proti covidu-19 – přijaty v prosinci 2022

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…