Ministr Julínek chce odsunout zákoník práce
Péče o nemocné se zhorší a zdravotníkům klesnou platy - to podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) hrozí, pokud začne od ledna platit nový zákoník práce. Vláda souhlasí s jeho odložením o rok. Julínek chce přesvědčit sněmovnu, aby zaujala stejné stanovisko a on získal čas na úpravy normy. Odbory již ohlásily na 25. listopadu demonstraci proti odkladu platnosti nového zákoníku práce.
"Zákoník v této podobě se může stát překážkou dostupnosti a kvality zdravotní péče v České republice," řekl včera novinářům Julínek. Hlavní dopad bude podle něj na zaměstnance nemocnic a záchranné služby a na zaměstnavatele, kteří budou muset situaci vyřešit. "Sekundárně se může přenést na pacienty," varoval ministr.
Zdravotnictví spotřebuje ročně 200 miliard korun, na splnění podmínek nového zákoníku práce potřebuje další zhruba dvě miliardy. Potřebné peníze ale zdravotní pojišťovny nemají. Aby nemocnice zajistily dostatek lékařů do služeb, musely by přejít na směnný provoz a přijmout nové lidi. Pokud by zůstaly u dosavadního systému služeb, zhruba v květnu by už lékaři dosáhli povoleného limitu a neměl by kdo dál sloužit. Záchranky by potřebovaly zdvojnásobit počty pracovníků.
Dosud mohli mít lékaři za rok 800 hodin práce mimo svou běžnou pracovní dobu. Polovina byly přesčasy a druhá čekání na práci, takzvaná pohotovost ve službě. Nový zákoník tento pojem nezná.
Ministerstvo zdravotnictví podle Julínka požaduje odchylně upravit pracovní dobu pro zdravotnictví. V novém zákoníku práce by tedy mělo být doplněno zmocnění pro vládu stanovit odchylně úpravu pracovní doby a odpočinku pro zdravotnické pracovníky. Na přechodnou dobu tří až pěti let by mělo být možné navýšit nařízením vlády dojednaný limit práce přesčas z obecně možných osmi hodin týdně na 15 až 20.
Počty pracovních hodin a přesčasů musejí vyhovovat požadavkům EU. Julínek řekl, že Česko podobně jako jiné evropské země může požádat pro zdravotnictví o výjimku, o tom se podle něj nyní jedná.
Zdroj: ČTK