Moderní léčba roztroušené sklerózy přináší do systému peníze

Projekt Inovace pro život soustředil informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), jeho registru NZIS (Národní zdravotnický informační systém) a data Českého statistického úřadu a České správy sociálního zabezpečení. V projektu je zpracováno celkem devět terapeutických oblastí. První, se kterou byla veřejnost podrobněji seznámena, je léčba roztroušené sklerózy (RS).

V devadesátých letech minulého století představovaly interferony beta a glatiramer acetát naprostý průlom v do té doby zcela neutěšené prognóze pacientů s RS. Doposud se tyto léky používají v první linii léčby a v desítkách procent významně zpomalují progresi onemocnění. V prvním desetiletí 21. století se však objevily nové léčivé přípravky, které jsou účinné, když léky první linie selhávají. Díky včasné diagnostice ve stadiu klinicky izolovaného syndromu (CIS) nebo časné remitentní‑relabující RS (RR RS), po níž v krátké době následuje léčba dostupnými léky, lze většinou navodit dlouhodobou remisi. Pozitivní skutečností je, že i v ČR je od roku 2018 dostupný léčivý přípravek na léčbu primárně progresivní RS, jejíž průběh dosavadní léky neovlivňovaly. Všechny tyto vysoce inovativní léky patří k těm nákladnějším a jejich indikace spadá do kompetence patnácti center vysoce specializované péče, která musejí splňovat přísná akreditační kritéria.

Podle slov prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a garanta projektu Inovace pro život, počet pacientů s RS stále narůstá, ale počet akutních hospitalizací průběžně klesá. Jen v období let 2012 až 2018 došlo k více než 40% poklesu hospitalizačních dní. Každým rokem přibude kolem 2 000 nových pacientů, přičemž mortalita je stále stejně nízká (na RS zemře ročně kolem jednoho sta pacientů). To znamená, že stoupá počet úspěšně léčených osob, které i s diagnózou RS žijí relativně kvalitní život. Včasně indikovaná terapie vede k prodloužení doby dožití pacientů na úroveň běžné české populace.

Pozitivním trendem je návrat léčených do práce. Zatímco v roce 2013 pracovala na plný nebo částečný úvazek pouze polovina pacientů pod 65 let, v roce 2018 pracovalo již 75 procent pacientů v této věkové slupině, což lze přičíst účinku léčby vysoce inovativními léčivými přípravky.

K tomu Jiřina Landová, předsedkyně výkonné rady Unie Roska, dodává: „Na pacientech, kteří mají přístup k inovativní léčbě, vesměs na první pohled nepoznáte, že jsou nemocní. Pracují, sportují, mají děti. Mají to štěstí, že mohou žít‚ obyčejný‘ život jako zdraví lidé. Nelze ale říci, že by neměli žádné zdravotní obtíže, jen nemusejí být viditelné.“

Úspory veřejného rozpočtu: 560 milionů korun

Přestože léčba vysoce inovativními léčivými přípravky je finančně nákladná, její přínosy nepociťují jen pacienti a jejich ošetřující lékaři, ale také státní rozpočet. Práceschopní pacienti odvádějí do systému zdravotní pojištění (daně) místo toho, aby čerpali invalidní důchod a sociální dávky. S rostoucím počtem úspěšně léčených pacientů dochází k šetření ve zdravotním i sociálním rozpočtu. Úspory za zkrácené pobyty v nemocnici a ušetřené invalidní důchody se jen v období 2010 až 2017 vyšplhaly na minimálně 560 milionů korun.

K tématu

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu. Nejčastěji se projevuje střídáním různě četných atak a remisí. Projevy a průběh RS jsou u každého pacienta individuální a nepredikovatelné, přestože se v posledních letech objevují biomarkery rychlejšího průběhu onemocnění, například výskyt neurofilament v likvoru a séru. V průběhu let, a to zejména bez účinné léčby, však dochází u mnoha pacientů k atrofii mozkové tkáně a jejich stav se trvale zhoršuje, dochází k sekundární progresi. Nejvážnější formou RS je primárně progresivní RS, u níž se i bez zjevných atak stav nemocného horší.

Zdroj: MT