Přeskočit na obsah

Moderní technologie mění transplantace

Ondřej Viklický
Foto IKEM

„V Česku nám stále zásadně chybějí žijící dárci ledvin, s jejich pomocí bychom mohli transplantovat výrazně víc pacientů a s lepšími výsledky,“ říká prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Transplantcentra IKEM a předseda Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP. Na nedávném kongresu společnosti s kolegy řešil aktuální problémy transplantologie.

  • S jakými největšími výzvami se současná transplantační medicína potýká?

Samozřejmě stále řešíme dozvuky epidemie covidu‑19 a zabýváme se i tím, co bude dál a co to bude pro naše pacienty znamenat. Nejzásadnější výzvou je ale změna spektra našich dárců. V současnosti jsou zemřelí dárci orgánů většinou starší lidé, kteří trpí celou řadou komorbidit a umírají například na cerebrovaskulární příhodu. Dnes je situace nesrovnatelná s dobou před 20 lety, kdy tito dárci nebyli indikováni. Nyní máme třeba i dárce, kterým je 80 let a darují ledviny a játra, někteří i plíce. To je poměrně nový trend a my se s ním musíme poprat, protože ty orgány nemusejí být tak kvalitní. Na druhou stranu ale stále mohou někomu výrazně zkvalitnit a samozřejmě zachránit život.

  • Jsou i další kontraindikace než věk, které se podařilo překonat?

Máme i dárce, kteří mají hepatitidu C. V minulosti byli kontraindikováni, v současnosti ale máme antivirotika, která umějí virus velice rychle eliminovat, takže i tito lidé se mohou stát dárci orgánů. Jsou to většinou mladší ročníky, lidé, kteří zemřou z různých důvodů, ale často i v souvislosti se zneužíváním drog. To je trend, který k nám přišel ze Spojených států, vloni jsme měli tři takové dárce a letos v lednu dalšího. Díky tomu můžeme transplantovat řadu orgánů, které bychom v minulosti nemohli využít.

  • Mluvil jste teď o moderní farmakoterapii, jsou tady ale i moderní technologie. Jak právě ony mění transplantační medicínu?

Přístrojová technika se neustále vylepšuje a v řadě případů už je dnes přímo podmínkou transplantací, v IKEM máme například přístroj, který umožňuje vzdálený transport bijícího srdce pro transplantaci. Srdce, játra, plíce nebo slinivka jsou orgány, které netolerují delší dobu studené ischémie. Díky tomuto přístroji mohli lékaři z IKEM nedávno dopravit srdce k transplantaci až ze Slovenska. To je samozřejmě velká věc. Ale máme i další přístroje, které umožňují zkvalitnit orgán před samotnou transplantací. Například u jater a ledvin můžeme výrazně zlepšit stav orgánu jeho napojením na přístrojovou perfuzi ještě předtím, než ho dostane příjemce. Naši chirurgové díky tomu mohou využít i velmi marginální orgány od dárců starších 70 let. Je to trend z anglosaských zemí. A abych neopomněl motolský program transplantace plic, tam se perfuze a rekondice plic také využívá, profesor Robert Lischke už díky nim takzvaně omlazuje plíce už několik let.

Kromě novinek v přístrojové technice nelze opomenout stále rostoucí důraz na týmovou spolupráci. Transplantace se neobejdou bez týmu chirurgů, internistů, anesteziologů, imunologů či patologů a samozřejmě nelékařských zdravotnických profesí. Tady je potřeba vyzdvihnout práci sester. Ony jsou v transplantačních programech naprosto zásadní. Podílejí se na vyhledávání vhodných dárců, koordinují dárcovství, pečují o pacienty po transplantacích, zprostředkovávají komunikaci mezi dárcovskou nemocnicí a transplantačním centrem, asistují na sálech, v době covidové řešily s pacienty vakcinaci, aplikaci monoklonálních protilátek. Bez sester a dalšího personálu by transplantační medicína nemohla existovat.

  • Často se skloňuje i problematika žijících dárců. Je jich dost?

V tomto ohledu na tom není Česká republika zrovna nejlépe. Žijících dárců by mohlo být výrazně víc. Řada pacientů má pocit, že se brzy dočkají orgánu od zemřelých dárců, a není tedy potřeba se ptát v rodině. Pravdu mají v tom, že se dočkají, problém je ale v tom, že taková ledvina nebude velmi pravděpodobně tak kvalitní, jako by byla ta od jejich blízkého. Lidé mají navíc často ostych příbuzného o ledvinu požádat nebo obavu o jeho zdraví v případě, že by jim pomohl. Tady musím znovu zopakovat to, co říkám i jim: my samozřejmě velmi důkladně vyšetříme každého potenciálního žijícího dárce, mnoho dárců kontraindikujeme, protože jejich zdravotní stav není k darování vhodný, navíc po nefrektomii docházejí na pravidelné prohlídky. S problematikou žijících dárců souvisí ještě jeden program, který běží v IKEM, a tím jsou párové výměny. Pokud máme například manželku, která chce svému muži darovat ledvinu, ale nejsou kompatibilní v krevní skupině nebo HLA znacích, můžeme takovému páru nabídnout výměnu ledviny s jinou dvojicí třeba i v zahraničí, spolupracujeme s Rakouskem a Izraelem. I párová výměna byla na kongresu Společnosti pro orgánové transplantace často skloňována, spolupracujeme na něm totiž i s odborníky na IT, vedoucí odboru informatiky z IKEM Petr Raška ukazoval algoritmy, které jsme kvůli tomu vyvinuli. Máme k dispozici počítačový program, který umí ve dvojicích hledat co nejlepší shodu, počítá nejen s krevní skupinou a HLA znaky, ale bere v potaz i věk a celou řadu dalších faktorů. Je už o něj zájem i v zahraničí, což nás samozřejmě těší.

  • Daří se prodlužovat životnost orgánů? Jaká je například životnost ledviny v těle příjemce?

Zlepšují se jednoroční výsledky, tím se posune celá křivka přežití dál. Co rozhoduje o dlouhodobém výsledku, je první rok, a my jsme se dostali na 95 procent přežití transplantované ledviny. Střední doba funkce ledviny transplantované od zemřelého dárce je mezi 12 a 13 roky, od živých dárců výrazně déle. Není to nekonečno, záleží na kvalitě orgánu. Pokud transplantujeme od mladého zdravého dárce, bude orgán fungovat déle. Jsou lidé, kterým ledvina vydrží i 25 let, a na druhé straně máme stále pacienty, kteří o štěp přijdou během dvou nebo tří let. A tady se musím znovu vrátit k problematice žijících dárců – když jich bude víc, budou lepší i výsledky transplantací.

DSC_1848

Sdílejte článek

Doporučené

Děti trestají

12. 8. 2022

Ve všech kulturních okruzích jsou lidé přesvědčeni, že ti, kdo překročí pravidla, zákony nebo normy, mají být potrestáni. Trestem může být…