Přeskočit na obsah

MZ diagnostikovalo hlavní problémy zdravotnictví a představilo koncepci

Představení Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví - Koncepce 2025

Ministerstvo zdravotnictví představilo veřejnosti obsáhlou analýzu potřeb resortu zdravotnictví a strategickou koncepci rozdělenou do 10 kapitol, ve kterých popisuje základní problémy a možná řešení, která mají podle Ministerstva zdravotnictví potenciál zajistit udržitelnost plně solidárního systému veřejného zdravotního pojištění i v následujících dvou dekádách, kdy budeme čelit prudkému nárůstu potřeby zdravotní péče zejména v důsledku stárnutí populace. Dokument je pouze první verzí a je koncipován jako otevřený i široké veřejnosti, zejména však odborníkům, kteří jej mají možnost připomínkovat.  

Následující dekády nebudou pro české zdravotnictví snadné. Do 15 až 20 let se více než zdvojnásobí počet seniorů ve věku 80+, kteří budou vyžadovat péči zdravotníků, jejichž řady vzhledem k nedostatečné generační obměně řídnou. Podle odhadů Ministerstva zdravotnictví dojde k nárůstu počtu státních pojištěnců o 10 procent a tento nárůst bude současně provázet pokles obyvatel v produktivním věku. To vše navíc při setrvale rostoucích nákladech na zdravotní péči. „S hrůzou pozoruji, že se čím dál tím více blíží chvíle, kdy se svět, ve kterém žijeme, pokud jde o zdravotní a sociálně zdravotní služby, zlomí. Mám pocit, že jedeme do zdi a čekají nás opravdu dvě nelehké dekády. Zdravotnictví a sociálně zdravotní pomezí čeká něco, co zde ještě nikdy nebylo. Populace začne skokově stárnout a z trhu práce vypadne podstatná část obyvatel, která nebude nahrazována mladými lidmi. Dostaneme se do takové demografické situace a tlaku na zdravotní služby, který tady ještě nikdy nebyl. Po roce 2045 se situace začne zlepšovat, ale do té doby bude kritická,“ varoval šéf ÚZIS prof. Ladislav Dušek na úvod prezentace Koncepce, které demonstrativně přiřkl označení 1.0. Dokument je podle Duška koncipován jako otevřený, stáhnutelný e-book, který mohou zejména odborníci volně připomínkovat.

Nalezení řešení je v našich rukou

Snahou autorů je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vyvolat věcnou, a především apolitickou diskusi. „Dokument jasně říká, jaké jsou možnosti, jak dál, a jak to udělat, abychom vyřešili výzvy českého zdravotnictví. Chci, aby ten dokument byl opravdu kriticky zhodnocen odborníky napříč českým zdravotnictvím i zákonodárci z opozice i koalice. Protože moje ambice je nikoli protlačit na sílu svůj názor, ale najít nadstranickou shodu na dokumentu, podle kterého budou moci postupovat i moji nástupci v čele Ministerstva zdravotnictví,“ říká Vlastimil Válek. Dokument po jeho uveřejnění přijali odborníci vesměs pozitivně a s analýzou hlavních problémů, resp. potřeb resortu se ztotožňují. Vzhledem k tomu, že se jedná o verzi 1.0, je ale podle mnohých potřeba zapracovat zejména na řešeních. „Ač nejde o tektonickou reformu, koncepce nabízí důležitou diagnózu problémů v českém zdravotnictví. Koncepce je dlouhá, zasloužila by trochu učesat a některá témata prioritizovat, ale jedná se o dobrý základ do veřejné diskuse,“ zhodnotil například ve svém příspěvku na síti Linkedin Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace při Masarykově univerzitě.

Podobně se vyjádřil v rozhovoru pro Medical Tribune také zástupce spolku Mladí lékaři Albert Štěrba. „Hlavní věci trápící české zdravotnictví i mě osobně jako lékaře zde zmíněny jsou – ať už jde o důraz na veřejné zdraví a prevenci, digitalizaci a inovace ve zdravotnictví, práci s daty a hodnocení kvality péče i efektivnější financování v medicíně, personální stabilizaci a dostupnost lékařské péče zejména v nyní nedostatkových oborech či odloučených lokalitách, otázku zajištění dostatku sester a jiných zdravotníků, nebo lékovou politiku. Dozvěděl jsem se v ní tedy priority, co je třeba udělat, ale už ne tu těžkou část, jak to udělat,“ míní Štěrba.

Desítky problémů v 10 kapitolách   

Jak uvedl Ladislav Dušek, cílem Koncepce bylo předložit analyticky podložený rozbor stavu českého zdravotnictví a vytvořit koncepci podloženou dostupnými daty. „Koncepce není žádnou revoluční bílou knihou, ale navazuje na všechna opatření, která uvedla do praxe, nebo alespoň iniciovala, předchozí vedení ministerstva. Navazuje také na program Zdraví 2030, který začal být ve svých hlavních konturách připravován už panem ministrem Svatoplukem Němečkem a do konce ho dotáhl ministr Adam Vojtěch. Koncepce na tento program apoliticky navazuje. Podobný dokument popisující budoucnost zdravotnictví a sociálně zdravotních služeb má každý vyspělý stát Evropy,“ vysvětlil Ladislav Dušek. Koncepce je rozčleněna do 10 kapitol (viz K věci). Analytická část jednotlivých kapitol je podle tvůrců materiálu pojata stručně a neklade si za cíl podchytit všechny aspekty příslušné problematiky. Spíše se prý zaměřuje na slabá místa a potenciální rizika. V každé kapitole pak následuje výčet konkrétních kroků a realizovaných nebo potřebných opatření. Nakonec je uveden i cílový stav, resp. dosažitelné výsledky do roku 2025/2026.

V jednotlivých kapitolách má podle Ladislava Duška zvláštní postavení kapitola věnující se dostupnosti, kvalitě a standardizaci péče. Ta mimo jiné shrnuje ustavení nového Národního institutu kvality a excelence ve zdravotnictví (NIKEZ), který podle Duška do velké míry koordinuje plnění jednotlivých cílů koncepce s tím, že se primárně zaměřuje na udržitelnost plně dostupných zdravotnických služeb v České republice. „NIKEZ pracuje v rámci řídících struktur Ministerstva zdravotnictví ČR jako vývojové a metodické centrum, jehož primární činností je optimalizace, rozvoj a zajištění udržitelnosti národního systému posilování a hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb,“ uvádí se v materiálu. Podle Duška je NIKEZ zatím ještě „v plenkách“, ale může výrůst v účinný manažerský nástroj pro zdravotnictví. „Je to ještě miminko, moc ho nekritizujte, my ho vylepšíme. Nebo ho kritizujte, a my ho posuneme dál podle toho, co byste tam chtěli,“ uvedl Dušek s tím, že NIKEZ je těleso, které by mělo dozorovat a hlídat plnění cílů Koncepce. „Jinak z toho bude zase jen melodramatický spis, který si za pět let znova promítneme s tím, že jsme přidali deset stran,“ řekl. Podle Duška se díky NIKEZ podařilo například zpracovat novou metodiku pro zavádění nových preventivních programů a zavést plošný screening karcinomu prostaty. Tento institut tedy podle něj již nyní přináší konkrétní výsledky a v budoucnosti může být klíčovým nástrojem pro implementaci a vyhodnocování zdravotnických strategií, jako je právě třeba prezentovaná Koncepce a její jednotlivé části a priority.

Prevence jako priorita číslo jedna

Prevence a zlepšení zdraví obyvatel, a tedy zajištění delšího života ve zdraví, je první obsahovou prioritou Koncepce. Ministerstvo zdravotnictví připomnělo, že v současnosti jsou posilovány všechny běžící preventivní programy a screeningy, je též připravován elektronický systém centrálních objednávek na vyšetření a do praxe jsou uváděny nové programy, jako je například prevence obezity u dětí nebo již zmíněný screening karcinomu prostaty. K této části se pak obsáhleji vyjádřila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Ta zdůraznila nutnost zaměření na prevenci v rámci strategické koncepce zdravotnictví. Macková taktéž poukázala na alarmující demografické změny. „Populační a generační změny, které nastanou, jsou opravdu hrozivé,“ varovala a dodala, že Česká republika zaostává za Evropou v délce života ve zdraví, což vede k ekonomickým nákladům pro společnost. „Je důležité, abychom se věnovali primární prevenci a podpoře zdraví, abychom udrželi roky života ve zdraví,“ uvedla a vyzvala k meziresortní spolupráci, zahrnující ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a školství, stejně jako občany a média. „Aktéry veřejného zdraví jsme my všichni,“ zdůraznila, poukazujíc na nutnost koordinované práce napříč celou společností. Klíčové oblasti prevence, které je potřeba řešit, zahrnují pohybovou aktivitu, stravovací návyky a zdravotně rizikové chování, jako je užívání alkoholu a dalších návykových látek. Stávající očkovací programy označila za velmi efektivní nástroj primární prevence, který je zásadní nejen pro předcházení infekčním nemocem, ale také pro boj s antibiotickou rezistencí. Dále zdůraznila potřebu věnovat se prevenci úrazů a snižování nerovností v dostupnosti zdravotní péče, a to jak z hlediska vyloučených lokalit, tak různých zdravotních postižení či socio-ekonomických bariér. Nakonec také upozornila na důležitost zdravého životního a pracovního prostředí. „Většinu života strávíme ve škole, v práci, a je důležité, aby tato prostředí podporovala zdraví,“ uvedla a závěrem apelovala na nutnost úpravy a stabilizace systému veřejného zdraví, aby měl důstojné postavení v rámci zdravotnictví. „Veřejné zdraví musí být vnímáno jako nedílná součást našich životů,“ uzavřela.

Je nutné zajistit personální kapacity

Neméně důležitým úkolem je v rámci Koncepce také zajištění personálních kapacit ve zdravotnictví. Problémy v této oblasti jsou dle autorů dokumentu důsledkem dlouhodobé absence plánování. Problém se přitom týká jak lékařů, tak nelékařských zdravotnických profesí, kde se rýsují možná ještě vážnější potíže. Stárnutí a odchody do důchodu ohrožují celou řadu klíčových profesí, například praktičtí lékaři pro děti a dorost jsou z 50 procent již nyní v důchodovém věku. Do 10 až 12 let může odejít do důchodu až 30 procent všeobecných sester, což představuje téměř 30 000 úvazků. Abychom čelili této výzvě, je připravován vládní program podpory vzdělávání nelékařských profesí, zejména sester. Celkem šest lékařských fakult a jedenáct dalších vysokých škol se nyní podle ministerstva připravuje na navýšení kapacit o 20–40 procent, což by prý mělo během 10–12 let hrozící propad počtu zdravotníků zastavit.

Irena Maříková, ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), zdůraznila klíčovou roli vzdělávání lékařů. „Naše zdravotnictví čelí kritickému nedostatku lékařů, což ohrožuje dostupnost a kvalitu péče,“ uvedla Maříková. IPVZ byl pověřen koordinací, metodologií a organizací specializačního vzdělávání. „Musíme zjednodušit vzdělávací programy a zvýšit jejich prostupnost,“ dodala. Institut také pracuje na zlepšení finanční podpory pro mladé lékaře a modernizaci informačního systému. „Informační systém vstupuje do fáze výběru dodavatele softwaru,“ naznačila zdárné pokračování prací Maříková. Klíčovým úkolem je rovněž integrace zahraničních lékařů, kteří by mohli představovat vítanou posilu pro české zdravotnictví. Nutné je však podle Maříkové zachovat kvalitu vzdělání. Stejně potřebná je pak také podpora primární péče. „Je nutné podpořit primární péči a zapojit pojišťovny do odpovědnosti za síť zdravotní péče,“ shrnula Maříková.

Pokud jde o personální kapacity nelékařů, zde je od počátku roku nejčastěji skloňováno slovo „katastrofa“. Alice Strnadová, hlavní sestra ČR, upozornila na závažnost zajištění dostatečných personálních kapacit v oblasti nelékařských zdravotnických pracovníků. „Současný stav je alarmující,“ uvedla Strnadová s odkazem na demografické stárnutí a hromadný odchod sester do důchodu. Strnadová zdůraznila význam spolupráce s ministerstvem školství a hejtmany při navyšování kapacit na středních a vyšších odborných zdravotnických školách. „Stávající vzdělávací kapacity nepokryjí ani odchody sester do důchodu,“ varovala Strnadová, podle níž však 80 procent absolventů oboru všeobecná sestra nastupuje do praxe, což je pozitivní signál. V budoucnu by se ale dále měly posilovat také kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků. „Chceme maximálně využít potenciál nelékařů, zejména všeobecných sester,“ sdělila Alice Strnadová v rozhovoru pro Medical Tribune. „Vládní program na navýšení kapacit považujeme za zásadní,“ uvedla s tím, že je též potřeba zjednodušit kvalifikační vzdělávání a dále pracovat na zlepšení pracovních podmínek nelékařů. Zvládnutí výzvy v podobě zajištění dostatečných personálních kapacit ve zdravotnictví, zejména pokud jde o nelékaře, by podle Strnadové mohla pomoci i lepší komunikace, resp. osvěta a propagace jednotlivých oborů. „Je naším úkolem představovat jednotlivé obory a zvyšovat povědomí o jejich náplni,“ uzavřela.

Spolupráce sociálního a zdravotního systému a modernizace

Zbývajícími hlavními obsahovými prioritami koncepce jsou „spolupráce sociálního a zdravotního systému“ a „důraz na modernizaci, elektronizaci a aplikaci moderních technologií“. O první jmenované oblasti bylo v průběhu dlouhých let napsáno mnohé, přesto se dosud řešení pro tzv. sociálně zdravotní pomezí nepodařilo najít.  Historicky spolu prý resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí v této věci příliš nespolupracovaly, ale podle Ministerstva zdravotnictví probíhá s Ministerstvem práce a sociálních věcí od roku 2022 intenzivní spolupráce na vytvoření společných analytických týmů a propojení dat ze sociální a zdravotní oblasti. Tento meziresortní „datový most“, jak jej Ministerstvo zdravotnictví v příručce ke Koncepci nazývá, má přinést novou kvalitu v řízení a optimalizaci služeb v sociálně zdravotní oblasti. Pokud jde o modernizaci zdravotnictví, ta by měla pomoci vyřešit nejen personální, ale také ekonomické problémy. „Tyto problémy českého zdravotnictví nelze řešit jen neustálým navyšováním rozpočtů bez modernizace a postupné restrukturalizace,“ uvádějí autoři dokumentu s tím, že klíčovými oblastmi pro budoucnost českého zdravotnictví jsou tedy také elektronizace, telemedicína či zavádění asistivních technologií. „Občané musejí získat elektronické nástroje přístupu ke své zdravotnické dokumentaci a k datům o svém zdraví,“ uzavírají autoři. Nedávno představená Koncepce podle Ministerstva zdravotnictví i mnohých odborníků poskytuje základní rámec pro řešení aktuálních výzev v českém zdravotnictví a připravuje půdu pro jeho udržitelnost a kvalitu v nadcházejících dekádách. Vzhledem k tomu, že jde o „živý“ dokument, měli bychom se již brzy dočkat aktualizovaných verzí. Ta s označením 2.0 má být dle Ministerstva zdravotnictví dostupná po zapracování úvodních připomínek odborníků již v červenci tohoto roku.  

K věci…

Výčet jednotlivých kapitol Koncepce

  • Kapitola I. Prevence a veřejné zdraví – důraz na zlepšení zdravotního stavu populace, podpora prevence ve všech jejích formách
  • Kapitola II. Dostupnost, kvalita a standardizace péče – zásadní krok k posílení kvality péče: ustavení Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ)
  • Kapitola III. Modely organizace péče – optimalizace struktury sítě lůžkových zařízení, zvládnutelná míra centralizace. Podpora dlouhodobé a ošetřovatelské péče.
  • Kapitola IV. Ekonomika a optimalizace úhrad – optimalizace systému úhrad a důsledné využívání nového systému CZ-DRG v akutní lůžkové péči
  • Kapitola V. Léková politika – zajištění dostupnosti léčiv, cenová a úhradová regulace léčivých přípravků
  • Kapitola VI. Zajištění personálních kapacit – kapacity a vzdělávání lékařů
  • Kapitola VII. Zajištění personálních kapacit – kapacity a vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků
  • Kapitola VIII. Elektronizace – vybrané aspekty budování systému eHealth
  • Kapitola IX. Legislativa a dotační politika – legislativa a dotační politika jako nástroj změny
  • Kapitola X. Komunikace – dostupnost informací pro občany, posílení zdravotní gramotnosti

Sdílejte článek

Doporučené