Náklady pojišťoven stouply, čeká se zpomalení

Praha - Téměř o čtvrtinu stouply za posledních pět let náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči, ze zhruba 156 miliard korun na téměř 194 miliard korun. Uvádí to na svém webu Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V období hospodářské krize očekávají experti zpomalení a případně i zastavení dosavadního nárůstu. Pojišťovny chtějí udržet současnou úroveň péče, naopak budou muset krátit výdaje na svůj provoz.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), u níž je 62,6 procenta obyvatel, bude podle svého tiskového oddělení "držet v roce 2010 platby na zdravotní péči ze základního fondu na úrovni roku 2009". Stejný názor zastává i ministerstvo zdravotnictví, které v těchto dnech připravuje úhradovou vyhlášku. Pojišťovny v příštím roce ceny péče nebudou zvyšovat.

Náklady veřejného zdravotního pojištění v přepočtu na jednoho pojištěnce přitom činily loni 19.353 korun, o 7,6 procenta více než v roce 2007.

Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Jaromír Gajdáček potvrdil, že ani tato největší zaměstnanecké pojišťovna nebude plošně zvyšovat ceny. Kvalitní zařízení však mohou získat víc peněz v bonusech. "Nárůst by v příštím roce měl být prakticky nulový. Nám půjde především o to, abychom překonali finanční krizi tím, že budeme platit včas a budeme držet pokud možno úhrady na současné výši," řekl Gajdáček ČTK.

V bonusových akcích zaplatí ZPMV víc jen za kvalitu, má projekty pro nemocnice a praktické lékaře. Například praktici dostanou více, když se zapojí do webového projektu Karta života. V něm nahlížejí pacienti do dat o poskytnuté zdravotní péči, nejasnosti mohou probrat se svým lékařem a sami do své karty také zapisovat. Do karty nahlíží i záchranka, která tak získá předem údaje o zdravotních potížích člověka, ke kterému vyjíždí.

Na placení bonusů má ZPMV podle Gajdáčka rezervy. "Zdravotně pojistný plán poprvé po letech nebude vyvážený, ale bude počítat s určitou rezervou přebytků z minulých let na to, abychom alespoň zachovali úhrady na letošní úrovni plus individuální bonusy," shrnul ředitel.
V období 2004 až 2008 narostly podle ÚZIS nejrychleji, zhruba o polovinu, peníze pro preferované obory - zdravotnickou záchrannou službu, z 919 milionů na 1,4 miliardy korun, a ambulance specialistů, z 11,6 miliardy na 17,8 miliardy korun. Výdaje na zubní péči a léčebny dlouhodobě nemocných stouply jen o zhruba sedm procent a výdaje na zdravotní péči v ozdravovnách a na lázeňskou péči dokonce klesly.

Největší díl, více než polovinu peněz, tradičně spotřebovává ústavní péče. Loni za ni zdravotní pojišťovny zaplatily přes 99 miliard korun. Z toho nemocnice dostaly přes 89 miliard. Necelá čtvrtina peněz zdravotního pojištění připadla loni ambulancím, celkem 48 miliard.
Na léky na recept šlo loni téměř 17 procent peněz zdravotního pojištění, což bylo 32,7 miliardy korun. Do roku 2005 náklady na léky strmě rostly, po přijatých regulačních opatřeních začaly klesat. Například loni oproti roku předchozímu klesly o 2,3 procenta.

Stát zaplatil za děti, důchodce a nezaměstnané loni 47,2 miliardy, což bylo o 630 milionů korun méně než v roce předchozím. Ani pro příští rok nemohou zdravotní pojišťovny počítat s větším přílivem peněz státu za státní pojištěnce.

V příštím roce se budou muset všechny zdravotní pojišťovny vyrovnat s tím, že platby státu stoupnou méně, než původně očekávaly. V reformním balíčku bylo navýšení současné platby z 677 na 727 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce, úsporný balíček počítá s nárůstem jen na 723 korun. Vypadnou tím řádově stamiliony příjmů, s nimiž už pojišťovny počítaly. Naopak získají více peněz tím, že se zvýší hranice, od které už lidé neplatí zdravotní pojištění. Lidé budou platit až do dosažení této hranice, tedy déle.

Platby zdravotních pojišťoven za některé druhy péče v letech 2004-2008 v milionech korun

Zdroj: ÚZIS

ČTK, nam

Zdroj: ČTK