Napoleon zemřel na rakovinu žaludku
Francouzský císař Napoleon I. zemřel ve vyhnanství přece jen na rakovinu žaludku, jak pravila původní diagnóza tehdejších lékařů, a nebyl tedy otráven, jak později tvrdili někteří badatelé. K závěru o rakovině došli lékařští výzkumníci ve švýcarské Basileji, kteří vycházejí především z poklesu tělesné váhy, zaznamenané ke konci života poraženého vladaře.
Přívrženci teorie o Napoleonově otravě poukazovali na to, že svržený císař byl před svou smrtí na ostrově Svatá Helena abnormálně tlustý, což by u osoby postižené rakovinou žaludku možné nebylo. Švýcarští odborníci to však popírají. Ve své studii, z níž cituje agentura AFP, uvádějí, že srovnáním velikosti Napoleonových kalhot před nuceným exilem a během vyhnanství na Svaté Heleně bylo zjištěno, že císař zhubl o 11 kilogramů během pěti měsíců před svou smrtí. V den smrti 5. května 1821 vážil Napoleon 75,7 kilogramu při výšce 1,67 metru.
Podle švýcarských vědců je nesporné, že Napoleon trpěl "zhoubným nádorem zažívacího traktu" nejpozději od podzimu 1820. Jeho stav se zhoršoval postupně až do května 1821, kdy došlo ke zlomu v podobě krvácení do horní části zažívacího traktu, což rakovinu zkomplikovalo.
Pokud jde o nález arzénu v Napoleonových vlasech, což je hlavní argument přívrženců teze o otravě, basilejští vědci jej vysvětlují ve zvyku tehdejších vinařů čistit sudy a sklepy právě arzénem. Napoleon byl velkým milovníkem a konzumentem vína, které mu bylo dováženo i na Svatou Helenu.
Výzkum vedl Alessandro Lugli, specialista na anatomii a patologii basilejské univerzitní nemocnice. Spolupracoval s ústavem dějin lékařství při lékařské univerzitě v Curychu a dalšími švýcarskými lékaři Andreou Koppovou a Milem Horcicem.
Zdroj: ČTK