Přeskočit na obsah

Nedostatek radiologických asistentů může zhoršit onkologickou péči

Týdně vycházejí desítky inzerátů, ve kterých státní i soukromá zařízení poptávají právě radiologické asistenty - ti ale nejsou. Proč? Oslovení odborníci se shodují, že této profesi chybí především prestiž, kvalitní ohodnocení a také vzdělávací podmínky.

Radiologický asistent je odborník, který se stará o technickou část radiologických procesů, tedy vlastně proces řídí. Působí v odvětvích radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny, ale jeho profese má poněkud nelichotivý přídomek ‚asistent‘. I to je zřejmě důvodem toho, proč produkují vysoké školy tak málo absolventů. Obor se studuje jako bakalářský a nenavazuje na něj žádné další magisterské studium.

„Důvodů,  pro které si absolventi středních škol volí jiné obory na VŠ, nebo po absolvování studia v oboru radiologický asistent odcházejí  mimo  tento  obor,  je  zřejmě také několik: domníváme se, že SŠ studenti  mají  nekonkrétní  nebo  zkreslené  představy o náplni práce radiologického asistenta a nemotivuje  je  ani  nízké  platové  ohodnocení. Řada z nich tak zřejmě sází spíše  na  lukrativnější  a  pro  veřejnost  prestižnější  obory,“ říká o problému MUDr. Jana Prausová, primářka Radioterapeuticko-onkologického oddělení FN Motol.

Předseda Společnosti radiologických asistentů Mgr. Josef Hyka souhlasí a dodává:

„Profese není v Česku vůbec známá – jsme považováni za sestry. A studijní programy mají nevhodný název ‚Radiologický asistent‘ - proč studovat VŠ proto, abych byl něčí asistent….“

Společnost radiologických  asistentů  v  ČR  jako  profesní  organizace  sama  nedávno upozornila na skutečnost, že převážnou většinu současných studentů oboru RA tvoří  především  RA  z  praxe,  kteří  si touto cestou doplňují vzdělání a zvyšují  kvalifikaci  ze  středoškolské na vysokoškolskou, a to z vlastního zájmu  nebo na doporučení zaměstnavatele, zatímco skutečných nových zájemců o  studium  a  o  obor  je  daleko  méně

Studium nabízí několik škol

Obor ‚Radiologický asistent‘ přitom nabízí v ČR několik vysokých škol - Fakulta zdravotnických studií Ostravské univerzity v Ostravě, Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v

Českých Budějovicích nebo Lékařská fakulta MU v Brně. Obor otevřou i na ČVUT a zřejmě i na univerzitě v Pardubicích.

Počet studentů a absolventů však není příliš vysoký. „Univerzita Palackého měla první absolventy bakalářského studijního oboru Radiologický asistent v loňském roce (obor se poprvé otevíral v akademickém roce 2006/2007. Studium úspěšně zakončilo 16 studentů (15 v červnu, 1 v září), kteří získali titul bakalář,“ sdělil MT vedoucí marketingu Univerzity Palackého Tomáš Chalupa. Kolik absolventů ale nastoupilo do praxe, universita neví.

Určité informace má Společnost radiologických asistentů, podle níž nastupuje do praxe pouze padesát procent absolventů oboru.  Důvody? „V první řadě chybí navazující magisterský studijní program, schopní absolventi (tzn. ti nejlepší), pokračují v magisterském studiu v jiných oborech, čímž jsou pro profesi radiologických asistentů ztraceni,“ říká Josef Hyka a dodává: „Část absolventů odchází mimo resort zdravotnictví. V průběhu

studia totiž zjistí, že společensko-odborná prestiž profese je velice nízká a budou doopravdy tlačeni do role skutečných asistentů -  budou nízké odborné kompetence. Dalším důvodem je také fakt, že finanční ohodnocení, jako absolventa VŠ je oproti jiným, srovnatelným profesím nízké v současné době jsou i zdravotní sestry hodnoceny výše než radiologičtí asistenti.“

Primářka Jana Prausová to vidí podobně: „Především platové  důvody  pak mohou vést k odchodu od vystudované profese i případné absolventy bakalářského studia radiologický asistent. U nich se navíc může situace komplikovat i  tím,  že  jako  čerství  vysokoškoláci  očekávají širší  kompetence  v praxi nebo  vyšší pracovní  pozici,  ale zpravidla je nedostanou. Dalším problémem je absence navazujícího magisterského  oboru,  o  který  by bakaláři mohli mít pravděpodobně zájem, protože  by  tak  získali úplné vysokoškolské vzdělání (opět však spojeno s očekáváním  kompetencí). V oboru RA však tuto možnost nemají, odcházejí si tudíž  dokončit  magisterský  stupeň  na  školy jiného směru a zpravidla do zdravotnictví  na  pozici  RA nenastoupí. Malý zájem o studium a o práci RA může také  podporovat  všeobecná  obava  z  rizika  záření a jednosměrnost provozu.“

Práce Radiologického asistenta může být pro mnohé díky nesnadným podmínkám jen zastávkou po cestě. „Většina RA na našem oddělení  hodnotí  svoji   práci  sice  jako  zajímavou,  perspektivní  a smysluplnou,  ale  nedostatečně  ohodnocenou. Někteří RA poté, co si doplní bakalářské vzdělání, pokračují v magisterském stupni v jiném oboru, čímž se jim  zpravidla  otevře  možnost výnosnějšího zaměstnání nebo vyšší pracovní pozice,“ konstatuje Prausová.

Jaké vidí oslovení odborníci řešení?

Josef Hyka ho zformuloval do těchto bodů:

1. Zřídit navazující Mgr. studijní program (nezbytné - nemáme vlastní odborné VŠ pedagogy, nemůžeme pokračovat ve standardním systému akademického vzdělání, nemůžeme se podílet na výzkumu a pod.).

2. Zvýšit kompetence a zodpovědnost RA (bez zvýšení kompetencí a zodpovědnosti nezíská profese potřebnou společensko-odbornou prestiž).

3. Popularizovat profesi ve veřejnosti.

4. Zvýšit mzdové ohodnocení.

Zvýšení prestiže profese vidí jako klíčové i Jana Prausová a navrhuje provést cílenou kampaň:

„Je  třeba  vytrvale  usilovat  o zlepšení mzdových   podmínek  nejen  radiologických  asistentů,  ale  zdravotnických pracovníků  obecně.  Je  také  třeba  trvale zvyšovat povědomí veřejnosti o charakteristice    oboru    a   náplni   práce   radiologického   asistenta a   posilovat  prestiž  tohoto  povolání  jako  plnohodnotné  vysokoškolské zdravotnické  profese.  Pro  zvýšení  zájmu  o studium a o obor by stála za úvahu  i  vhodně  zacílená  a propracovaná reklamní akce, která by oslovila střední  školy  a  jejich studenty a upozornila je na možnost této profesní orientace.  Reklama  oboru  jako  takového  však musí obsahovat i motivační prvky- proč se má student rozhodnout právě pro zmíněný obor, jaké jsou jeho přednosti  a výhody.“

Řešení současné situace je totiž více než na místě, protože dlouhodobý nedostatek pracovníků v této profesi by mohl vést k velmi nepříjemným omezením jak pro pacienty, tak pro lékaře. Hrozily by provozní problémy, dlouhým čekacím lhůtám, snížení úrovně zdravotní péče a v extrémních případech i k provozním omezením jednotlivých oddělení.

Ministerstvo zdravotnictví, které má pravomoc problém radiologických asistentů řešit, se do uzávěrky článku nevyjádřilo.

Štěpán Feik, www.tribune.cz

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…