Nejvýhodnějším pracovníkem pro zdravotnické zařízení je sestra

Jaká je aktuální situace? Nakolik pomáhá změna zákona o vzdělávání a nové jednoleté studium?

Zdravotních sester je v Česku stále nedostatek, situace se ale v průběhu loňského roku podle zdravotnických statistik a dat portálu Profesia.cz nepatrně zlepšila a poprvé po pěti letech se zastavil jejich úbytek. Zatímco vloni na přelomu roku na zmíněném portálu hledali zaměstnavatelé 86 sester, letos to byla polovina. Výrazný rozdíl je i mezi třetím a čtvrtým kvartálem roku 2017, kdy poptávka klesla o 60 procent. Podstatně více nabídek je z menších měst, z velkých měst včetně Prahy je jich asi šestina.

Avšak i přes postupné zlepšování situace je na zmíněném portálu ze všech zdravotnických profesí (bez lékařů) pozice zdravotní sestry stále nejčastěji hledaná. Chybějí ovšem i praktické sestry či ošetřovatelé a osobní asistenti. Jejich získání navíc ztěžuje i plat, který je výrazně nižší než u sester. Například osobní asistent si v soukromých zařízeních podle portálu Platy.cz nevydělá ani 16 000 korun. To, že neutěšená situace trvá, potvrzuje i zdravotní sestra a zakladatelka projektu Ošetřovatelství.info Lenka Šnajdrová, podle níž stále trvá situace, kdy např. nově otevřená zařízení nemohou fungovat na sto procent právě kvůli nedostatku sester. Skutečnou situaci podle ní ukáže až připravovaný Národní registr zdravotnických pracovníků.

„To, že se úbytek sester pozastavil, neznamená, že není. Vzhledem ke zcela nevyhovujícímu rozdělení kompetencí je těžko určit, jakých pracovníků je konkrétně největší nedostatek. Obecně je velmi málo pomocných zdravotnických pracovníků, tedy ošetřovatelek a sanitářů, ale není to tak vidět, protože jejich práci zastupují sestry. Nemá‑li kdo odvést pacienta na rentgen, udělá to sestra; nikoho nezajímá, že tam není sanitář. V okamžiku, kdy by se sestrám zakázalo dělat jednoduchou obslužnou činnost, byl by jich pravděpodobně dostatek, ale byl by absolutní nedostatek pomocných pracovníků. V současné době je nejvýhodnějším pracovníkem pro zdravotnické zařízení sestra, protože zastane práci jedné sestry, a navíc ještě ošetřovatelky,“ říká Lenka Šnajdrová.

Nejvíce sester podle ní chybí na zátěžových odděleních, jako jsou chirurgie a interny, kde je práce velmi těžká, nárazová a sestry raději odcházejí do soukromých ambulancí, kde mají stabilní a výhodnější pracovní dobu. Chybějí i sestry specialistky a začíná se projevovat nedostatek dětských sester. Zde je však naděje, že po zahájení kvalifikačního studia, které se chystá a je o ně zájem, jejich počet vzroste.

Dopady geografického vývoje i měnících se systémů

Jestliže v 80. letech vycházelo ročně na 4 000 zdravotních sester, dnes je to o řád méně. Důvod vidí Lenka Šnajdrová hlavně v úbytku populace. Jestliže se v roce 1974 narodilo 200 000 dětí, v roce 2000 to bylo jen 90 000 dětí. Zároveň dramaticky přibylo různých typů škol a oborů, děti tak mají daleko větší výběr studia. „Dnes chodí na střední školy děti, které se dříve běžně hlásily do učebních oborů, střední škola vezme téměř každého a samozřejmě i více lidí pak pokračuje na vysoké škole. Na jedné straně se tak prodlužuje dětství, na druhé pak stále více lidí pracuje do 65 let,“ říká Lenka Šnajdrová s tím, že demografický vývoj dosáhl stadia, kdy máme hodně seniorů a málo dětí, což se projevuje nedostatkem pracovníků zejména ve službách. Navíc se stárnoucí populací pak logicky narůstá potřeba zdravotnického, ošetřovatelského a sociálního personálu.

Sestry v tuzemsku chybějí dlouhodobě. Ministerstvo zdravotnictví proto prosadilo rozporuplně přijatou změnu, podle níž od září 2017 zájemci o pozici sestry nepotřebují po absolvované střední zdravotnické škole studovat tříleté bakalářské studium nebo vyšší odbornou školu (VOŠ), ale stačí jim studium na VOŠ v délce trvání nejméně jeden rok. Kromě toho se jim meziročně o šest procent zvyšují mzdy. Průměrný výdělek ve státních nemocnicích je přitom vyšší než v soukromých zařízeních. Na portálu Platy.cz, kam informace o svých hrubých mzdách včetně odměn zadávají sami účastníci, činí rozdíl více než 2 500 Kč (25 133 Kč mají všeobecné sestry ve státních, 22 466 Kč v soukromých nemocnicích – viz graf). Ačkoli je patrná snaha sjednotit platy ve zdravotnictví, což požadují zejména stavovské organizace, prosadit tuto změnu jako pozměňovací návrh k novele zákoníku práce se zatím nepodařilo.

„Profese zdravotní sestry je velmi náročná fyzicky i psychicky, sestřičky musejí často pracovat na směny a dělat přesčasy. A jsou velmi těžko nahraditelné, což ještě více vyniká při aktuální situaci na trhu práce. To si samozřejmě nemocnice i Ministerstvo zdravotnictví ČR uvědomují, stejně jako ostatní zaměstnavatelé. Nejde jen o plat, ale i pracovní podmínky sester a dalších zdravotnických pracovníků,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. Podle L. Šnajdrové má zvýšení platu u sester určitě pozitivní dopad, ale i nadále si stěžují na totéž, tedy na přesčasy, nízké ohodnocení za náročnou práci a změny služeb. „Pozitivní je to, že zákon o vzdělávání zrušil dříve povinnou registraci zdravotních sester, protože byla řada sester, které registraci neměly, z oboru proto odešly nebo se do něj např. po mateřské dovolené nevrátily,“ dodává.

„Najít vhodné lidi na extrémně zodpovědnou práci ve zdravotnictví za plat, který má mnohem blíž k minimální než k průměrné mzdě, je velmi těžké i za standardních podmínek, nejen v době rekordně nízké nezaměstnanosti,“ uzavírá Michal Novák.

Mění se zájem o obor?

Zdravotnických asistentů, nyní praktických sester, v Česku pracuje zhruba 2 500, pokud by se všichni jednoletým studiem překvalifikovali na všeobecnou sestru, jejich nedostatek by to relativně vyřešilo. Na druhou stranu pak ale budou chybět lidé na nižších pozicích. Podle Lenky Šnajdrové lze sice pozorovat určitý zájem o jednoleté studium, jak však upozorňuje, ve skutečnosti se často nejedná o roční, ale dvouletý obor. „Zájemce sice může být přijat do vyššího ročníku, ale pouze za předpokladu, že mu jsou uznány všechny předměty, které neabsolvuje. Soudě podle pokusného ověřování Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zdravotnickým asistentům středoškolské vzdělání postačuje na 2. ročník. A ještě musejí vykonat přijímací zkoušky k ověření znalostí na úrovni akreditovaného programu ze šesti okruhů. Nakonec tedy studují na VOŠ dva roky. Další problém je ten, že v zaměstnání je ke studiu vůbec nemusejí pustit, protože potřebují studijní volno, úlevy v práci, takže ne všichni, kteří chtěli nastoupit, nastoupili. Přijímací zkoušky jsou poměrně těžké, ne každý zdravotnický asistent nastaveným sítem projde. Jde o novou formu studia, která se otvírala na poslední chvíli, některé VOŠ ji zahájí až o rok později,“ vysvětluje.

Určitý zájem je vidět i u současných studentů středních a základních škol, kdy někteří žáci již dopředu počítají s tím, že půjdou na střední zdravotnickou školu a pak jen na jednoroční nástavbu. Jak ale Lenka Šnajdrová upozorňuje, jejich postoje se v průběhu studia často mění a je otázkou, až dojdou do čtvrtého ročníku, zda se nerozhodnou raději než studovat jeden nebo dva roky na VOŠ přihlásit se na tříleté bakalářské studium na vysoké škole.

Zdroj: MT