Některým pacientům nevyhovují jednolůžkové pokoje

V čekárně brněnské polikliniky Zahradníkova si pacienti vyprávěli smutnou perličku o ženě, pro kterou jednolůžkový nadstandardní pokoj nebyl tou správnou volbou. Důchodkyně při vstávání z postele upadla a nemohla se zvednout. V tu chvíli by dala cokoliv za to, kdyby se tísnila ve čtyřlůžkové místnosti, kde by se okamžitě dovolala pomoci. Se zlomenými žebry pobyla v nemocnici mnohem déle, než měla.

Odborníci potvrzují, že soukromí není všechno. Ani význam skvělého vybavení a příjemné barvy pokoje s televizí nelze přeceňovat. "Pokoj sám o sobě nečiní pobyt v nemocnici příjemným. Mnohem větší vliv má na pocity člověka přístup personálu," říká vedoucí psycholožka Masarykova onkologického ústavu Marta Romaňáková.

* Pacienty ale často děsí, že budou pokoj sdílet s někým problematickým, kdo třeba chrápe. Nebo ne?

To ano, ale vždycky záleží na osobnosti člověka. Jsou tací, kteří se cítí osamocení a naopak další lidi v místnosti vítají. Setkáváme se s tím například na našem oddělení radiologie, kde jsou jednolůžkové pokoje. Když se ptám, jak se tam pacienti cítí, někteří by raději přivítali na pokoji společnost.

* Tímse ale objevuje další riziko - početné návštěvy u spolupacienta. Jak mu čelit?

Taková úskalí samozřejmě existují. Pokud je spolubydlící z deseti dětí, četné návštěvy mohou ostatní obtěžovat. Na to recept není. U nás se snažíme k pacientům přistupovat individuálně a podle možností vyhovět jejich přáním. Já osobně si pod slovem nadstandard představuji spíš empatický přístup, komunikační dovednosti lékaře a ošetřujícího personálu. V ideální nemocnici by měl být vlídný personál i příjemné prostředí.

* Jak daleko mají podle vás brněnské nemocnice k ideálu?

Jinde to nemohu hodnotit, u nás se mu snažíme přiblížit. Pacient se často identifikuje s prostředím, v němž se léčí. Nemá rád přemisťování. Pokud vidí, že se snažíme vyhovět jeho přáním, vnímá to jako pozornost. Psychická pohoda a klid pacienta bezesporu příznivě ovlivňují jeho léčbu, takže má cenu se různými způsoby snažit, aby se lidé v nemocnicích cítili dobře.

* Copak to jde, aby bylo člověku v nemocnici dobře?

Určitě, jen k tomu každý potřebuje trochu něco jiného. Pokud k nám přichází podnikatel z plného zdraví, chápu, že chce pracovat, mít přístup k internetu. U nás ho máme k dispozici v relaxační místnosti. Někdo uvítá rozptýlení, které nabízíme v naší výtvarné dílně. Na druhé straně jsou lidé, kteří potřebují prožívat svůj těžký příběh o samotě.

Zdroj: Mladá Fronta DNES