Nemocenských je oproti loňsku o třetinu méně

Praha/Zdánlivě dobrá zpráva vyplývá ze statistiky České správy sociálního zabezpečení: počet pracovních neschopností v prvním pololetí letošního roku klesl oproti stejnému období minulého roku o třetinu. Mohlo by se tedy zdát, že marodících Čechů výrazně ubylo. To však není ani zdaleka pravda.

Velký úbytek čerpání nemocenských dávek totiž způsobilo jejich výrazné snížení. Lidem se proto nevyplatí zůstat s nemocí doma. Vždyť první tři pracovní dny dokonce nedostanou ani korunu. Přitom například léčba obyčejné rýmy zabere jen o dva pracovní dny déle.

Příliš drahá choroba

Záludnost změny pocítil letos v červenci i Petr Rychtařík z Brna. V červnu proležel dva týdny, takže jeho červencová výplata byla výrazně nižší.

"Nejsem v tom tak zběhlý, takže když mi lékař řekl, že mám zůstat doma, zůstal jsem. To jsem ale dělat neměl. Chybu jsem si uvědomil až příští měsíc při pohledu na výplatní pásku. Byla to krutá realita," vzpomíná na svou první a prý taky poslední neschopenku Petr Rychtařík z Brna. Kvůli teplotám a bolesti břicha přišel o několik tisíc a pro zalepení díry v měsíčním rozpočtu musel sáhnout do rezerv.

Nový způsob vyplácení nemocenské se dotknul převážně lidí s nižšími příjmy. Člen Národní ekonomické rady vlády ekonom Miroslav Zámečník přesto systém obhajuje. "Takto nastavený systém brání zneužívání dávek, na čemž prodělávají všichni. Jde o běžný nástroj regulace návštěvnosti lékaře, jinými slovy lidé s banálními virózami se nehlásí na nemocenskou, neboť by se jim to prodražilo. Na vyležení si buď vyberou dovolenou, nebo to nechávají na víkend," shrnul Zámečník.

Stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ale srovnání loňského a letošního roku odmítá. "Výrazně se změnily podmínky a srovnání tak není objektivní. Je otázka, nakolik se na letošních statistikách projevily první tři dny, které nejsou proplácené," prohlásil Škromach. Sociální demokraté se už nechali slyšet, že v případě úspěchu ve volbách vyplácení nemocenských dávek opět změní.

Se zapojením zaměstnavatelů však souhlasí. "V jiných zemích proplácí zaměstnavatel i měsíc. Může lépe kontrolovat krátkodobé neschopnosti. Systém je nutné upravit tak, aby se proplácely i první tři dny. Každý z nás si platí pojištění, tak není důvod, aby byl začátek nemocenské zdarma," soudí Škromach.

Dovolená se vyplatí

V souvislosti s tak rapidním úbytkem pracovních neschopností se objevily zprávy, že zaměstnanci své zdravotní potíže podceňují a přecházejí je. Deníkem oslovení praktičtí lékaři to ale většinou vylučují.

"Ze zkušeností z naší ordinace vím, že pacienti spíš velmi často využívají krátkého volna nebo dovolené. Lidé se skutečně léčí a dodržují léčebný režim, využívají ale jinou formu toho, jak zůstat doma," uvedl předseda Sdružení praktických lékařů ČR Václav Šmatlák. Podle něj pacienti nevyužívají pracovních neschopností hlavně z finančních důvodů a ze strachu o ztrátu zaměstnání.

Podobné zkušenosti má i místopředseda sdružení Lubor Kinšt. "Zabránilo se nadbytečnému zneužívání hlavně krátkodobých pracovních neschopností. Stávalo se, že když nebyla práce, tak některé společnosti nutily zaměstnance, aby se takzvaně hodili marod. Stát tím přicházel o miliardy korun," prohlásil Kinšt.

S pacienty, kteří léčbu podceňují, se setkal jediný oslovený lékař. "Řada lidí v ordinaci přímo odmítá vypsat pracovní neschopnost, raději si berou dovolenou. Část jich nemoc dokonce přechází. Tím se ale i běžné onemocnění může stát závažnějším. Letos mi přibylo zápalů plic. Myslím si, že je to právě z tohoto důvodu," soudí Viktor Leukanič z Plané u Mariánských Lázní.

Před nedoléčením nemoci varují i jeho kolegové. "I když jde o nekomplikovanou virózu, je lepší zůstat dva tři dny doma. Pokud problémy neustanou, pacient by měl vyhledat lékaře. Přecházet jakoukoliv nemoc se totiž nevyplácí," upozorňuje Šmatlák.

Regionální deníky, Filip Sušanka

---

JAK SE V ČESKU MARODÍ

Pracovní neschopnosti
1. pololetí 2008 1215135
1. pololetí 2009 852458
-29,8 %

Prostonané dny
1. pololetí 2008 48459105
1. pololetí 2009 41750769
-13,5 %

Průměrná délka pracovní neschopnosti
1. pololetí 2008 39,88 dne
1. pololetí 2009 48,98 dne
+9,1 dne

Nová pravidla pro vyplácení nemocenských dávek

- Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti dostane zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy za pracovní dny, náhrada se vyplácí až od čtvrtého pracovního dne.
- Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské příslušná správa sociálního zabezpečení.

Průměrně promarodili
ženy 50,3 dne
muži 47,59 dne

Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek se redukuje

částka do 786 korun se po celou dobu pobírání nemocenského započítává z 90 %
částka od 786 do 1178 korun z 60 %
částka od 1178 do 2356 korun z 30 %

Zdroj - ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENI

Zdroj: Regionální deníky