Nemocnice mzdy navýšily, v sociálních službách klesají

Růst platových tarifů v nemocnicích se sice letos nekonal, pokud jde ale o mzdy, podle zdravotnických odborů soukromé nemocnice přistoupily k navýšení v průměru o osm procent. V přímo řízených nemocnicích by měly růst platy přibližně o pět procent, a to formou navýšení nenárokových složek platu. V sociálních službách je ale situace opačná. Nejenže v nich podle odborů nedošlo k žádnému navýšení, ale průměrné výdělky dokonce klesají. Odbory proto požadují, aby ještě letos vzrostly platy v tomto sektoru alespoň o pět procent.

Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) se sice v loňském roce nepodařilo s vládou dojednat zvýšení platových tarifů ve zdravotnictví pro rok 2023, ale díky navýšení úhradové vyhlášky se zdravotníci nakonec přeci jen dočkají lepších výdělků. Situace je ovšem podle předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníkové i nadále složitá a vyšší platy a mzdy ve zdravotnictví nebudou zdravotníkům ani zdaleka kompenzovat ztráty, které způsobila inflace. „Vláda nás opakovaně ujišťovala, že ve státním rozpočtu jsou čtyři procenta finančních prostředků, které bude možné využít právě na růst platů, a že se platy budou zvyšovat formou nenárokových složek,“ vzpomínala Dagmar Žitníková a připomněla, že nakonec došlo k nárůstu platových tarifů pouze u příslušníků bezpečnostních sborů a částečně pedagogů. Ostatní zaměstnanci ve veřejných službách se tak museli spolehnout na další jednání. Ve zdravotnictví následně došlo k navýšení úhradové vyhlášky v průměru o osm procent. Podle Žitníkové dostali někteří poskytovatelé dokonce až 10 procent. Finanční prostředky na dotace pro poskytovatele sociálních služeb pak byly podle OSZSP navýšeny o 12 procent. A jak se tato navýšení finančních prostředků propsala do platů a mezd ve zdravotnictví a sociálních službách?

Jak porostou platy a mzdy ve zdravotnictví?

Zdravotníci jsou odměňováni buď platem, nebo mzdou. V mzdové sféře, tedy v soukromých nemocnicích, probíhalo podle Dagmar Žitníkové standardní vyjednávání. Ne všude to šlo ale hladce. „Museli jsme vstoupit do mnoha vyjednávání. Jednali jsme například o navyšování mzdových tarifů v Plzeňském kraji, v Pardubickém kraji a v některých konkrétních zařízeních,“ sdělila novinářům na tiskové konferenci OSZSP Dagmar Žitníková s tím, že nakonec většina nemocnic, akciových společností, k navýšení mezd přistoupila. „Došlo k navýšení mzdových tarifů v průměru okolo osmi procent. Některá zařízení navyšovala tarify i více,“ upřesnila Žitníková. Komplikovanější situace je ale podle odborů ve veřejném sektoru, resp. v nemocnicích, které odměňují zaměstnance platem. „Protože nedošlo ke zvýšení platových tarifů, tak spousta ředitelů primárně sdělovala, že oni žádné platy navyšovat nebudou, protože nemusejí. A že tedy bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet hospodářská situace jednotlivých nemocnic,“ popisovala postoj ředitelů nemocnic šéfka zdravotnických odborů, podle které byla tato situace impulsem ke vstupu do jednání s ministerstvem zdravotnictví. „Snažili jsme se vyřešit alespoň situaci týkající se přímo řízených nemocnic. V současné době máme téměř vyřešeny fakultní nemocnice, kde došlo k nárůstu nenárokových složek platů podle dohod s odborovými organizacemi,“ sdělila Žitníková s upřesnila, že platy v těchto nemocnicích rostou přibližně o pět až šest procent. Stále však nejsou vyřešeny psychiatrické nemocnice. Odbory by o nich měly jednat s ministerstvem nejpozději do 18. dubna. Letošní způsob navyšování platů v nemocnicích však podle Žitníkové není optimální. Nejen kvůli výši, která dostatečně nekompenzuje současné zdražování, ale i kvůli samotnému způsobu provedení. „V některých nemocnicích se dohodli, že se zaměstnancům navýší osobní příplatky, někde to bude formou měsíčních, někde formou čtvrtletních odměn. Všude je to úplně jinak, ale inflace dopadá na všechny stejně. Pro nás je to situace, o které si myslíme, že by se neměla opakovat,“ zdůraznila Dagmar Žitníková, podle níž by mělo příští rok dojít k navýšení základu, tj. platových tarifů.

Pokles platů a mezd v sociálních službách

Situace v sociálních službách je ale mnohem komplikovanější. Jde o sektor, který je dlouhodobě finančně podhodnocen, zejména pokud jde o odměňování zaměstnanců. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřího Horeckého chybí v sociálních službách v České republice přibližně 1 000 zaměstnanců, převážně všeobecných či praktických sester. Jedním z hlavních důvodů, proč lidé ze sociálních služeb odcházejí a noví nepřicházejí, je podle OECD i EU špatné finanční ohodnocení. A nejde přitom jen o problém České republiky. „S výjimkou Dánska a Lucemburska v žádné zemi nedosahuje průměrná mzda v sociální oblasti průměrné mzdy v ekonomice,“ uvedl v rozhovoru pro Medical Tribune Jiří Horecký. Podle něj i Dagmar Žitníkové se v uplynulých letech odměňování zaměstnanců v sociálních službách dařilo zlepšovat. Rostoucí křivku však do velké míry ovlivnily mimořádné odměny z období pandemie. „Platy za rok 2021 vypadaly poměrně dost dobře. Když se podíváte na statistickou ročenku, tak zjistíte, že průměrný plat nebo mzda v sociálních službách byla někde okolo 35 000 korun,“ připomněla Žitníková. Loni už byl ovšem patrný pokles a situace v letošním roce pak může být podle Žitníkové ještě horší. „Nedošlo k žádnému navyšování základních tarifů. V sociálních službách zatím nedošlo k žádným systémovým úpravám platů, a to ani v nenárokových složkách. Ti zaměstnanci neměli vůbec žádné navýšení,“ zdůraznila šéfka zdravotnických odborů. Noví zaměstnanci se tak do sociálních služeb příliš nehrnou. Aktuální nabídky poskytovatelů na pozice pracovníků v sociálních službách se pohybují mezi 26 000 a 29 000 korunami hrubého, což je podle Žitníkové vzhledem k aktuální inflaci „tristní“. Zdravotnické odbory proto chtějí jednat s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU‑ČSL) o možném navýšení platů v sociálních službách ještě v tomto roce.

Růst o pět procent a proplacení zpětně

O odměňování pracovníků v sociálních službách chce OSZSP jednat také s premiérem Petrem Fialou. „Budeme navrhovat, aby se ta situace řešila zvláště v sociálních službách ještě letos. Řešení je možné, protože sociální služby mají rozdílné tarifní tabulky a bylo by možné zaměstnancům přidat,“ myslí si Dagmar Žitníková. Komunikace ministerstva práce je však podle Žitníkové zatím nepřehledná. „Nevíme, jak to bude chtít ministerstvo práce a sociálních věcí komunikovat. Loni pan ministr opakovaně sděloval, že vzrostly dotace pro poskytovatele sociálních služeb skoro o 13 procent a že v těch penězích jsou i finance určené na platy zaměstnanců. Minulý týden nám ale od něho přišla odpověď, že tam finance nejsou, a pokud by se mohlo navyšovat, tak jen zhruba o jedno procento. To je pro nás při inflaci, která byla loni 17 procent a letos je 11 procent, naprosto nepředstavitelné,“ poznamenala Dagmar Žitníková s tím, že minimální požadavek, se kterým půjdou odbory do jednání, bude navýšení o pět procent. „Chtěli bychom vykompenzovat inflaci. Dvouletá inflace je v součtu, zvláště pro zaměstnance v nízkopříjmových profesích, zásadním zásahem do jejich života. Za sociální služby si myslíme, že těch pět procent je naprosto reálných. Samozřejmě ale budeme chtít vykompenzovat i ty první tři měsíce,“ konstatovala Dagmar Žitníková s tím, že nejen v sociálních službách, ale i v řadě nemocnic dosud zaměstnanci nedostali přidáno. „Odměňování má prioritu, protože lidé musejí platit složenky, musejí něco jíst. Není možné, aby neměli pokryté základní potřeby. Budeme chtít, aby zaměstnanci, kteří se starají o lidi a kteří denně chodí do práce, nemuseli brát sociální dávky,“ uzavřela Dagmar Žitníková.