Nemocnice přečerpaly dotační výzvu během vteřin

Několik nemocnic se odvolalo proti zařazení na seznam žadatelů o dotace REACT‑EU. Opozice žádá zrušení výzev o dotace pro zdravotnictví. Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj předžalobní výzvu. Žádá vyhlášení nové výzvy. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové jsou ale ostré reakce předčasné.

Výzva nabídla osm miliard. Poptávka byla 19 miliard

REACT‑EU je rychlý investiční nástroj, kterým Evropská unie posílá dotace na zmírnění dopadů pandemie. V Česku proudí tyto dotace přes program IROP, z toho do zdravotnictví míří investiční výzva 97 (zdravotnické záchranné služby, 811 mil. Kč), výzva 98 (modernizace nemocnic s urgentními příjmy, 7,98 mld. Kč), výzva 99 (péče o zvlášť ohrožené pacienty, 5,5 mld. Kč) a výzva 100 (laboratoře a infektologická pracoviště, 1,49 mld. Kč).

Jako první z těchto výzev byla vyhlášena výzva 98. Nemocnice s urgentním příjmem z ní mohou získat pro svoje projekty stoprocentní podporu. Pokud má urgentní příjem 1. typu, mohla nemocnice přihlásit maximálně tři projekty celkem za 500 milionů korun, nemocnice s urgentním příjmem 2. typu mohla přihlásit nanejvýš jeden projekt za 150 milionů korun. Podpořeny mohou být stavby a rekonstrukce nebo také přístrojové vybavení a technologie.

Ministerstvo pro místní rozvoj příjem žádostí o dotace z výzvy 98 spustilo 5. května ve 14 hodin. Předpokládanou alokaci ve výši 7,98 miliardy korun žádosti nemocnic okamžitě přečerpaly. Jen v prvních třech vteřinách bylo zasláno 78 projektů celkem za 13,6 miliardy korun. Celkem přišlo 113 žádostí o podporu celkově za 19,23 miliardy korun.

Dotační výzvě se začalo přezdívat klikačka. Pro získání podpory musí projekt splnit jistá předem daná kritéria. Toto hodnocení teprve proběhne. U těch projektů, které získají stejné množství bodů, pak bude rozhodovat o poskytnutí dotace čas podání žádosti. Právě to, že o rozdělení osmi miliard korun dotací má do velké míry rozhodovat čas podání žádosti, tedy rychlost kliknutí počítačové myši, je předmětem kritiky.

Pokud by teoreticky všechny projekty splnily všechna kritéria naplno, stačila by současná alokace pro prvních 44 projektů ze 133, které nemocnice podaly během prvních dvou vteřin. Dokonce by se nedostalo ani na čtrnáct projektů podaných ještě v čase 14 hodin a dvě vteřiny.

Pokud by zůstalo pořadí tak, jak je podle času podání žádosti, takzvaně pod čarou zůstaly všechny projekty z kraje Vysočina a z Libereckého kraje. V Karlovarském kraji získala slibnou pozici jen Nemocnice Sokolov skupiny Penta Hospitals, krajské nemocnice nikoli. Ve Zlínském kraji se nad hranicí alokace objevila jen Vsetínská nemocnice a v Ústeckém kraji pouze Nemocnice Žatec. Na předních místech se naopak objevily mimo jiné všechny tři projekty Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde působil jako ředitel ministr zdravotnictví prof. Petr Arenberger.

Opozice svolává mimořádnou schůzi Sněmovny

„Tyto prostředky změní vývoj našeho zdravotnictví. Pokud budou utraceny nesprávně, vývoj zdravotnictví zbrzdíme, nedojde k tomu, že by tyto peníze měly být impulsem dalšího rozvoje zdravotnictví,“ řekl doc. Bohuslav Svoboda, poslanec ODS, když koalice SPOLU oznámila, že nechá k této věci svolat mimořádnou schůzi Sněmovny.

„Tolik telefonátů jako v pondělí od kolegů nejen z Vysočiny, to jsem opravdu dlouho nezažil. Takové zděšení, jak je možné, že se osm miliard rozdělí rychlostí dvojkliku na herní myši… Projekt REACT‑EU by měl ve zdravotnictví narovnat podmínky, vyrovnávat rozdíly mezi regiony a případně připravit zdravotnictví na další hrozby. Jak se k tomu ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo pro místní rozvoj postavila, popírá základní myšlenku,“ poznamenal poslanec KDU‑ČSL MUDr. Vít Kaňkovský. „Jak to vysvětlíme krajům, které s velmi kvalitními projekty neuspěly? V Kraji Vysočina máme pět velmi dobře fungujících nemocnic, které zřizuje kraj, podaly velmi kvalitní projekty, najímají si na to projektové manažery, strávily nad tím mnoho měsíců… Předpokládal bych, že když budeme rozdělovat tak velkou sumu peněz, že si s tím dotčená ministerstva budou lámat hlavu,“ myslí si Kaňkovský.

Podle prof. Vlastimila Válka, předsedy poslaneckého klubu TOP 09, způsobilo seřazení projektů přihlášených do výzvy 98 paniku. „Považujeme to za naprosté pohrdání zdravotnickou veřejností,“ uvedl prof. Válek. Na druhé straně projevil přesvědčení, že se věc snad podaří vyřešit.

Ministerstvo pro místní rozvoj uklidňuje

Ministryně pro místní rozvoj Ing. Klára Dostálová ve Sněmovně zdůraznila, že seřazení přihlášených projektů není definitivní rozhodnutí. Potvrdila ale, že v případě rovnosti bodů čas rozhodne. „Výběrových kritérií je celkem 23. Jsme pod neustálým tlakem, aby všechna výběrová kritéria byla transparentní, tzn. dopředu známá, aby se s nimi všichni žadatelé mohli seznámit. Když pak desítky projektů budou mít stejné bodové hodnocení, to znamená naplní ta kritéria, která dopředu znají, a alokace bude menší, než je počet předložených projektů, jakou metodou pak má člověk vybrat mezi těmi, které mají všechny sto bodů?“ vysvětlila ministryně Dostálová. „Projekty se musejí nejdříve vyhodnotit, teprve potom, pokud se seřadí všichni a budou mít sto bodů, tak se bude přihlížet k rychlosti podání,“ uvedla ministryně.

Avizovala také, že na podzim se očekává navýšení celkové alokace programu REACT‑EU. „Očekáváme druhou tranši v rámci Evropské komise. Ta druhá tranše přijde v říjnu. A přijde zhruba šest miliard korun. Kam půjdou, rozhoduje vláda. Předpokládám, že když tam bude takovýto převis poptávky, že se vláda samozřejmě přikloní na stranu zdravotníků, REACT by měl být zejména o zdravotnictví,“ uvedla Dostálová. Ovšem ani kdyby všech šest miliard navíc šlo vysloveně na projekty předložené do výzvy 98, nedostane se na všechny. Rozdíl mezi současnou alokací 7,98 mld. Kč a celkovou hodnotou žádostí o dotace 19,23 miliard korun je více než 11 miliard.

Nemocnice byly předem upozorněny, že rychlost zapsání projektu může být významný faktor, a tak pro ni udělaly maximum. Server Seznam zprávy zveřejnil video, na kterém se pracovníci FN Bulovka a Všeobecné fakultní nemocnice snaží v jedné místnosti každý na svém počítači kliknout v co nejlepším čase. „Zvolili jsme místo sezení na páteřní síti CESNET s odezvou serverů v řádu 5 milisekund. Snaha vyladit v procesu parametr rychlosti průchodnosti sítě vedla i jiné nemocnice k tomu, aby byly přímo na ‚páteři‘,“ vysvětlila serveru mluvčí VFN Marie Heřmánková. Přes tyto přípravy ani Bulovce, ani VFN stávající umístění v tabulce podle času velké naděje na získání dotace nedává.

Pro Jihočeské nemocnice pomáhaly sepsat projekty dvě poradenské firmy a ty také žádosti podávaly. Zatímco Tábor, Jindřichův Hradec a Strakonice získaly dobré pozice, České Budějovice jsou lehce pod čarou a mohou doufat, naproti tomu Písek, Český Krumlov a Prachatice jsou výrazně pod hranicí alokace. Jak si to vysvětluje prachatický ředitel? „Možná jsme měli moc příloh a žádost se pak nahrávala moc dlouho,“ říká Ing. Michal Čarvaš. „V jednom okamžiku systém spadl, a ne každému se podařilo připojit hned napoprvé. Alokace byla vyklikaná za pár vteřin,“ popisuje.

Čarvaš doufá, že se do výzvy 98 ještě významně navýší alokace. Prachatice přihlašovaly projekt pořízení modernizace přístrojové techniky na operačních sálech. Část vybavení už pořídili, část plánují pořídit i bez dotace, avšak ne najednou během jednoho roku, ale postupně v horizontu pěti let, jak to bude možné. V dalších chystaných dotačních programech, které se rýsují, v tuto chvíli moc prostoru pro přístrojovou modernizaci nevidí.

Liberecký kraj: Zrušte výzvy

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) jsou ostatní kritéria hodnocení jednotlivých žádostí o dotace z REACT‑EU spíše formální. Předpokládá, že je valná většina projektů splní a rozhodovat bude skutečně čas podání žádosti. „Systém příjmu žádostí o dotaci na modernizaci zdravotnických zařízení REACT‑EU považuji za diskriminační. Řízení by se mělo podle našeho názoru celé zrušit a Ministerstvo pro místní rozvoj následně vypsat nové podmínky, které by byly férové pro všechny žadatele,“ uvedl hejtman Půta a podal na ministerstvo pro místní rozvoj předžalobní výzvu. Pokud výzvu nezruší, požádá soud o předběžné opatření a zákaz rozdělení peněz z této výzvy. „Z žádostí o evropské dotace by se neměl stát doslova závod v klikání na čas, rozhodovat musí kvalita a význam projektů,“ uvedl hejtman Půta.

Ředitel Krajské nemocnice Liberec MUDr. Richard Lukáš poznamenal, že s dalšími výzvami, které mají podobně vypsané podmínky, se může problém ještě prohloubit. „Klikání jako princip rozdělování bezprecedentních částek mi připadá mimořádně nešťastné. Rozhodně to nepřináší rovnost šancí a rovnoměrnost rozdělení peněz v českém zdravotnictví,“ uvedl ředitel Lukáš.

Kdo by nechtěl 100 procent

Jedním z důvodů, proč byl o dotace tak velký zájem, mohlo být nastavení výše možných dotací v kombinaci s tím, že se u této výzvy nepředpokládá žádná spoluúčast, dotace je tedy stoprocentní. „Nešťastný je už na začátku fakt, že jde o 100% dotace. V mnoha přihláškách bude žádána dotace na věci, které by s vlastním kofinancováním nepřipadaly pro žadatele v úvahu,“ uvádí ředitel Lukáš.

Redakce Medical Tribune se dotazovala ministerstva zdravotnictví i ministerstva pro místní rozvoj, zda počítaly s tak velkým převisem zájmu nemocnic o dotace z výzvy 98 z REACT‑EU proti plánované alokaci. Ani jeden úřad se k tomu nevyjádřil.

Podle Ing. Michala Čarvaše, ředitele Nemocnice Prachatice, člena vedení Jihočeských nemocnic a místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic, není velký zájem nemocnic překvapivý. „Myslím, že každý předpokládal, že převis poptávky bude velký. Zvláště dnes, kdy byly nemocnice nuceny v posledním roce investovat ze svého do vybavení mimo dlouhodobé plány, musely se vybavit ventilátory, laboratorní technikou a tak dále,“ uvedl Ing. Čarvaš.

Hlavní problém vidí právě v nastavení podmínek výzvy. „Od začátku jsem říkal, že stoprocentní dotace je nesmysl. Kvůli tomu se dostane alokace z výzvy na menší počet projektů. Zvykem bylo, že dotace kryje zhruba 85 procent a žadatel musí investovat 15 procent vlastních prostředků. Pokud by to tak bylo, dostala by se dotace na větší počet žadatelů. Je to motivace, aby se projekt soustředil na věci, které mají návratnost. Při stoprocentní dotaci se většina žadatelů bude přirozeně snažit vyčerpat maximální limit a přikoupit třeba i něco, co úplně nutně nepotřebuje,“ říká Ing. Čarvaš.

To také potvrzuje pohled na tabulku přihlášených projektů. Významná část projektů, na které nemocnice žádají o dotaci z výzvy 98, se drží nákladově velmi blízko horní hranice možné alokace, tedy 500 milionů pro nemocnice s urgentním příjmem 1. typu a 150 milionů pro nemocnice s urgentním příjmem 2. typu.

Velev: Původně měla být alokace rovnoměrně rozdělená

Původní očekávání, jaké měly nemocnice od dotací REACT‑EU na modernizaci páteřní sítě, byla přitom jiná, než jak to dopadlo. „Vzhledem k designu výzvy cílené na vybavení urgentních příjmů, intenzivní péče, operačních sálů a tak dále jsme logicky předpokládali, že půjde o aktivitu sloužící k dovybavení a upevnění i rozvoji této sítě. Tomu také odpovídaly původní informace z ministerstva zdravotnictví a ministerstva pro místní rozvoj, že výzva nebude soutěžní, ale alokace se rozdělí rovnoměrně mezi oprávněné žadatele,“ uvádí MUDr. Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava. „Teprve mnohem později přicházely informace o tom, že půjde o ‚klikačku‘. A bylo tomu tak,“ dodává. Z naděje, že dotační výzva 98 naváže na ustavení sítě urgentních příjmů a pomůže vyrovnat vybavení jednotlivých regionů v akutní a intenzivní péči, sešlo. „Zvolenou metodou došlo, a doufejme, že náhodně, ke zcela nepravidelné alokaci zdrojů. A velmi významných zdrojů. Podle mého by bylo účelnější rozdělit sice nižší dotace, ale rovnoměrně do celé sítě,“ myslí si MUDr. Velev. Vzhledem k tomu, jak vysoké dotace se rozdělují, může mít podle něj jejich nevhodné rozdělení dlouhodobé následky. „V síti budou zdravotnická zařízení schopná se vybavit na velmi vysoký standard a ta ostatní. Tím dojde k velmi nerovnoměrnému přístupu občanů ke zdravotním službám akutní péče chaoticky napříč ČR. Samozřejmý je také hospodářský dopad. Úspěšné nemocnice dosáhnou stavu, kdy minimálně tři až pět let nebudou muset významně investovat, zatímco ty ostatní budou muset obnovu i případný rozvoj financovat z vlastních příjmů či s pomocí zřizovatele. Tím nastává situace, kdy obdobná zdravotnická zařízení a při předpokládejme stejném modelu financování služeb budou mít zcela jinou startovní čáru,“ upozorňuje MUDr. Velev. „Tyto popsané efekty budou dlouhodobé a povedou podle mě k ohrožení funkční zdravotní infrastruktury, jejímu možného drolení a rozpadu. Tedy ke zcela opačnému efektu, než byl záměr dotačního titulu,“ poznamenal. Cestou, jak tomu zabránit, by podle něj mohlo být významné navýšení peněz na dotace.

Jak vznikala kritéria

Ministerstvo pro místní rozvoj kritiku nastavení výzvy 98 a dalších výzev iniciativy REACT‑EU neuznává. Opakuje, že zatím není o dotacích rozhodnuto. A kritéria alokace prý vytvořilo ministerstvo zdravotnictví s kraji. „My neschvalujeme výběrová kritéria, tím je monitorovací výbor, a tam má MMR pouze tři hlasy z 29. Hodnoticí kritéria odsouhlasily i kraje – ty měly pět hlasů, a ministerstvo zdravotnictví. Při jejich projednávání jiný návrh žádný aktér nevznesl. Ministerstvo pro místní rozvoj akceptovalo výsledek jednání koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví, které bylo výsledkem jednání nejdůležitějších zřizovatelů nemocnic – krajů a ministerstva zdravotnictví,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád.

Na výzvách REACT‑EU spolupracovali také zástupci pojišťoven, dodává ministerstvo pro místní rozvoj. Na prvním jednání této koncepční skupiny byl prezentován návrh ministerstva zdravotnictví, který specifikoval, které obory péče by měly být podpořeny a s jakým limitem absolutní částky celkové dotace jedné nemocnici, popisuje ministerstvo. „Tento návrh zaručoval co nejširší pokrytí republiky investičními prostředky na uvedenou zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že na druhém zasedání koncepční skupiny vzešel požadavek na rozvolnění pravidel od zástupce krajů, došlo ke zvýšení finančních limitů na projekt. Podle původního návrhu ministerstva zdravotnictví měl být limit na jednotlivé projekty ale nižší, což mělo ‚ochránit‘ menší nemocnice a zajistit regionální dostupnost péče, nicméně Asociace krajů požadovala navýšení těchto limitů,“ tvrdí ministerstvo pro místní rozvoj.

„Situace, která nastala, je důsledkem široké poptávky po investicích do oblasti zdravotnictví a snahy některých partnerů rozšiřovat podporované oblasti a navyšovat finanční limity na projekt,“ myslí si Semorád.

Zdroj: MT