Přeskočit na obsah

Nemocnice pro 21. století. V Martině už hledají dodavatele

Vizualizace: Univerzitná nemocnica sv. Martina

Ve slovenském Martině, 80 kilometrů od českých hranic, má za čtyři roky stát nová moderní nemocnice, která bude využívat data ze sítě senzorů v rámci internetu věcí pro efektivní provoz, bude pracovat s monitorováním pacientů senzory a inteligentními pokoji pacientů, personálu v ní budou pomáhat roboti a umělá inteligence. Nahradí desítky stávajících starých budov. „Bude to spojeno také se změnou systému práce, na kterou budeme muset zaměstnance adaptovat,“ popisuje vedoucí projektového týmu nové nemocnice Mgr. Martina Antošová, PhD., MBA.

  • Projekt vychází z architektonické soutěže, která se konala v roce 2017. Uběhlo pět let, budete muset něco významně měnit, nebo je architektonický návrh nadále zcela aktuální?

Základní změnou proti původnímu návrhu je navýšení počtu nadzemních podlaží ze čtyř na sedm. Tato změna vyplynula z požadavků studie proveditelnosti, kde vyšel původní projekt rozdělit nemocnici na novou budovu pro dospělé a rekonstrukci prostor existující nemocnice na dětskou nemocnici jako méně efektivní v porovnání s výstavbou kompletně nové nemocnice. V tomto kontextu pak byla připravena kompletní dokumentace pro územní řízení, medicínský plán a základní nastavení funkčně‑provozních vztahů. Další úpravy jsme museli provést v souvislosti s požadavky poskytování zdravotních služeb v pandemickém režimu, v souvislosti s aktualizovanými směrnicemi pro výstavbu nových nemocnic a samozřejmě i s požadavky na integraci nových technologií. V současnosti je projekt v maximálním možném rozsahu adaptován na aktuální požadavky moderní medicíny 21. století.

  • Co přinese nová budova pro kvalitu zdravotních služeb a výzkumu?

Požadavek na transformaci nemocnic na základě změny procesů nebo sdílené infrastruktury je zakotven v pokynech pro přípravu nových moderních nemocnic už dlouho. Novinkou je právě transformace systému zdravotní péče založená na výzkumu a inovacích. Výsledky výzkumu a inovativních postupů se totiž odrážejí nejen v kvalitě poskytování zdravotní péče, ale také v kvalitě fungování nemocnice jako celku, což si mnoho lidí neuvědomuje. Přinášejí nové poznatky o řízení nemocnic, modelech financování a modelech péče.

V současnosti můžeme s hrdostí říci, že jsme se stali součástí Evropského partnerství pro transformaci zdravotnických systémů, které sdružuje 62 relevantních subjektů z 27 zemí a které se zaměřuje právě na využití výsledků výzkumu, vývoje a inovací průřezovým způsobem při řešení hlavních zdravotnických témat.

Laťku kvality poskytování zdravotní péče máme nastavenou vysoko. Nezáleží však jen na budově, ale především na lidech, kteří budou v nemocnici pracovat, a na lidech, kteří budou nemocnici navštěvovat a hodnotit její služby. Má to být nemocnice zaměřená na pacienty. Věřím, že zde pacient dostane vše, co mu pomůže zlepšit jeho zdravotní stav, včas, bezpečně a s nejvyšší mírou profesionálního, odborného a zároveň lidského přístupu.

  • Co bude nová nemocnice znamenat z hlediska nákladů na provoz?

Provozní náklady v sobě zahrnují mnoho proměnných – jak budeme vytápět, chladit, svítit, recyklovat, využívat obnovitelné zdroje energie a podobně. Závisí i na tom, jaké služby plánujeme zajišťovat interně (včetně vlastních zaměstnanců) a které externě.

Nová budova plní normy environmentální udržitelnosti a je k ní vypracován takzvaný Energetický design manuál.

Vzhledem k současnému vývoji cen elektřiny a energetické krizi jako takové jsme se však začali zabývat i požadavkem na vývoj simulačních modelů energetického provozu. Samotná budova má být inteligentní, řízená prostřednictvím takzvaného BIMS – Building Information Management System, který má kromě standardních vstupů hlavních profesí také vstupy ze sítě senzorů v rámci IoT. Shromážděná data budou použita k modelování nejefektivnějšího provozu v reálném čase. Prozatím tedy provozní náklady vypadají optimističtěji než provozní náklady stávajícího areálu UNM.

  • Změní se zásadně struktura nemocnice?

Ano, změní. Celá nemocnice je v podstatě postavena na funkčně a provozně vymezených klastrech – ať už jde o ambulance, sály, nebo lůžka. Kompletní lékařské plánování nám trvalo asi rok. Bude to však znamenat i změnu systému práce, na kterou se budou muset zaměstnanci adaptovat. Připravujeme takzvaný projekt řízení změn, který považujeme za klíčový pro efektivní práci v takto změněném prostředí.

  • Zvlášť se vybírá dodavatel projektu a stavby a zvlášť medicínské vybavení. Obojí přitom spolu hodně souvisí. Jak s tím pracujete?

V zahraničí je běžnou praxí, že se projekt nové nemocnice pořizuje na klíč, tedy současně se zajišťuje stavba i zdravotnické technologie. Slovenská legislativa v oblasti veřejných zakázek se s touto problematikou dosud nevyrovnala. Připravujeme proto výběrové řízení na dodavatele stavby, ve kterém se snažíme co nejvíce definovat stavební připravenost na jednotlivé technologie. Není to snadné, ale věřím, že se nám to podaří.

  • Počítáte s integrací smart řešení. Máte konkrétní představu, jaká smart řešení nebudou v nové nemocnici chybět? Jde s novou nemocnicí ruku v ruce i posílení digitalizace? Zvažujete robotizaci?

Určitě ano. Digitalizace, automatizace a chytrá řešení dnes dominují všem odvětvím, zdravotnictví není výjimkou. V rámci příprav jsme si nechali vypracovat takzvaný blueprint digitální nemocnice, který identifikuje a navrhuje jednotlivá řešení jak z hlediska infrastruktury, tak z hlediska procesů.

Plánujeme tzv. chytré pokoje pro pacienty, monitorování pacientů pomocí senzorů, monitorování personálu a přístrojů v reálném čase, umělou inteligenci v provozu, ale i v diagnostických a léčebných procesech a mnoho dalších. Je toho hodně. V současné době pracujeme na definování jednotlivých modulů informačního systému budovy a modulů klinického informačního systému. Samozřejmě plánujeme také robotizaci. Kromě v současnosti běžných robotů pro dezinfekci nebo přípravu léků plánujeme například automatické čištění lůžek a dezinfekci matrací, zásobovací roboty a humanoidní asistenční roboty.

  • Kolik předběžných zájemců o kontrakt na výstavbu nemocnice se přihlásilo v rámci přípravných tržních konzultací?

Přípravných tržních konzultací se zúčastnilo 12 společností ze Slovenska, České republiky, Rakouska, Itálie a Turecka. Několik zájemců, zejména ze zahraničí, má velmi zajímavé reference týkající se nejen samotné stavby, ale i v oblasti přípravy efektivních zdravotnických modelů.

  • Kdy bude vypsána samotná soutěž?

Je to otázka několika týdnů, v současné době probíhá závěrečná křížová kontrola všech dokumentů.

  • Jak vnímáte riziko zpoždění vzhledem k velmi rychlým termínům? Je namístě, aby politici pomohli zkrátit potřebné procesy?

Máme jasný cíl, kterého chceme dosáhnout, takže jsme plně odhodláni. Rizika zpoždění však vždy existovala a budou existovat a my se je snažíme co nejvíce identifikovat a zmírnit. V souvislosti se zjednodušením procesů byla na Ministerstvu zdravotnictví Slovenské republiky zřízena pracovní skupina, která analyzovala stávající legislativu a navrhla změny, které by mohly proces urychlit. O těchto otázkách se stále jedná. Spíše nás brzdí byrokracie jako taková; některé procesy, které bychom mohli provést za týden, podléhají procedurálním krokům, jež neúměrně prodlužují dobu, a tím nám komplikují situaci. Vidíme tak neefektivitu veřejné a státní správy v praxi. Lidé jsou nicméně otevření komunikaci a zatím se nám daří postupovat v rámci stanovených termínů.

K VĚCI...

Nové slovenské nemocnice

Slovenská vláda se v oblasti zdravotnictví rozhodla významnou část evropských dotací z Plánu obnovy investovat do výstavby a rekonstrukcí nemocnic. Jedním z již schválených projektů je nová budova Univerzitní nemocnice Martin. Takové investice do staveb mají háček – je velmi náročné stihnout vyčerpat dotaci v termínu. I proto byl projekt v Martině vybrán, protože byl ve vysokém stadiu připravenosti.

Když se vše povede, v roce 2026 bude v Martině stát nová moderní budova se 660 lůžky. Univerzitní nemocnice se bude stěhovat z centra Martina do nové lokality na okraji Martina na pozemcích Jesseniovy lékařské fakulty. Univerzitní nemocnice Martin tam centralizuje svoje služby ze starých budov v areálu. Existující nemocnice má 65 budov, které jsou v nevyhovujícím technickém stavu. Náklady na hrubou stavbu, medicínské technologie a vnitřní vybavení se odhadují na 330 milionů eur bez DPH. Soutěž na dodavatele stavby bude vypsána během několika týdnů. Plánuje se, že počet lůžek proti současnému stavu klesne z 838 na 660 a zároveň se zkrátí průměrná doba hospitalizace a zvýší obložnost.

Kromě nové budovy nemocnice v Martině byl již schválen projekt nové univerzitní nemocnice v Bratislavě v Rázsochách, rovněž se zhruba 650 lůžky s možností rozšíření do budoucna o dalších 500. Záměr postavit v Rázsochách nemocnici vznikl v roce 1987, postaven byl ale pouze skelet budovy, který byl v roce 2000 zbourán.

Zcela novou nemocnici se 400 lůžky v Bratislavě‑Borech postavila a nyní vybavuje investiční skupina Penta Investments. Stavba začala v roce 2018 a provoz má být zahájen v roce 2023.

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…