Přeskočit na obsah

Nemocničním lékařům na Slovensku došla trpělivost

Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Hromadné výpovědi lékařů mohou po letech znovu ochromit slovenské zdravotnictví. Odboráři nejsou spokojeni s vládním návrhem zvýšení platů ani s plněním dalších požadavků.

Slovenské Lékařské odborové sdružení zorganizovalo na protest proti nízkým mzdám a špatným pracovním podmínkám lékařů hromadné podání výpovědí. K poslednímu září podalo podle šéfa sdružení Petra Visolajského výpověď více než 2 100 lékařů ze 31 slovenských nemocnic. Pokud výpovědi nestáhnou, po dvouměsíční lhůtě nepřijdou na začátku prosince do práce. Celkově podle odborů v nemocnicích na Slovensku pracuje přibližně pět tisíc lékařů.

Odbory požadují od vlády splnění osmi požadavků. Navýšení příjmů zdravotních pojišťoven tak, aby mohly zdravotnickým zařízením hradit veškeré náklady spojené s poskytováním zdravotní péče. Navýšit počet lékařů a zdravotníků a garantovat tyto počty zákonem. Dále zreformovat vzdělávání mladých lékařů, posílit lékařské fakulty, nerušit oddělení v nemocnicích a další.

Předně má ovšem Lékařské odborové sdružení platové požadavky. Návrh vlády na zvýšení platů sester, lékařů a dalších zdravotníků nepovažuje za dostatečný. Vládou navrhnuté navýšení platů lékařů a dalších zdravotníků by si mělo ze státního rozpočtu vyžádat přes 200 milionů korun. Tento návrh aktuálně schválil parlament.

Lékařské odborové sdružení žádá, aby neatestovaný lékař měl základní složku mzdy 1,7násobek průměrné slovenské mzdy (cca 2 200 eur, 54 000 českých korun), atestovaný lékař 2,8násobek (cca 3 600 eur, 89 000 českých korun) plus zhruba 50 eur navíc za každý rok praxe. Podle vládního návrhu na zvýšení platů by lékař se specializací a s dvacetiletou praxí dosáhl bez příplatků na 3 000 eur, tedy méně, než požadují lékařské odbory. Vládní návrh na zvýšení platů považují za nedostatečný i zástupci sester.

V Česku byla v roce 2020 průměrná celková měsíční odměna lékaře v nemocnici akutní péče přes 90 000 korun. Základní nástupní tarifní plat lékaře absolventa v Česku je 41 000 korun.

Jak informoval Peter Visolajský, do hromadných výpovědí jsou nejvíce zapojeny největší nemocnice, tedy ty univerzitní a fakultní.

V Univerzitní nemocnici Bratislava podalo výpovědi 500 ze 1 490 lékařů, nejvíce na oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny, kde deklarovalo odchod 66 ze 135 lékařů. Uvedla to mluvčí nemocnice Eva Kliska pro agenturu TASR.

V Nemocnici s poliklinikou Prievidza v Bojnicích, kterou zřizuje Trenčianský kraj, podalo výpověď 54 lékařů, z toho 35 atestovaných. Vzhledem k množství výpovědí lékařů na oddělení anesteziologie a vzhledem k celkovému množství výpovědí by nemocnice musela zastavit běžnou zdravotní péči, uvedl pro TASR ředitel nemocnice. Jednání pokračují. „Myslím si, že situace je krizová, ale ještě ne kolapsová,“ uvedl ve středu před hlasováním parlamentu o navýšení platů ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Ujistil, že o věci diskutuje i s premiérem i s odbory. Roku 2011 podalo v podobném protestu výpověď 2 400 lékařů, zhruba polovina z nich ji ani ve výpovědní době nestáhla. Tehdy muselo Slovensko vyhlásit nouzový stav a požádat o zahraniční pomoc.

Zároveň upozorňuje Asociace nemocnic Slovenska, že zdravotnictví bude příští rok potřebovat o 800 milionů eur více, náklady nemocnic rostou.

Rozhovor

Ekonom: Uvidíme, jak jsou lékaři s výpověďmi odhodlaní

Pracovních nabídek ze zahraničí mají slovenští lékaři dost. Důvodů k nespokojenosti také. A tak se chovají tržně a hledají způsob, jak si zvýšit mzdu, komentuje podání hromadných výpovědí lékařů Martin Vlachynský, ekonom Institutu ekonomických a sociálních studií INESS.

  • Jsou podle vás platové požadavky odborářů legitimní?

Jako ekonoma mě otázka legitimnosti nezajímá. Lékaři se chovají podobně jako kteříkoli jiní zaměstnanci. Předpokládají, že je jejich aktuální tržní hodnota vyšší než aktuální mzda. Proto hledají způsob, jak mzdu zvýšit. Jedinou ironií je, že se právě lékaři často veřejně vyjadřují, že trh do zdravotnictví nepatří, ale v případě vlastních finančních požadavků se chovají velmi tržně.

  • Podle Asociace nemocnic Slovenska bude příští rok zdravotnictví potřebovat o 800 milionů eur více. Všechny tři zdravotní pojišťovny jsou ve ztrátě. Skutečně je zdravotnictví hluboce podfinancované?

Vzhledem k nepsaným očekáváním, která od našeho zdravotnictví má veřejnost, podfinancované je. To ale není jediný problém. Není jen podfinancované, navíc špatně funguje. Přidat do něj peníze pomůže vymalovat chodby nemocnic a uklidnit část zdravotníků, ale nezmění zdroj problémů, kterým je rozsáhlé centrální plánování, selhávání státu a chybné nastavení motivací ve zdravotnictví.

  • Jak vážná je finanční situace nemocnic? Budou mít vůbec na navýšení platů peníze?

Státní nemocnice jsou v provozní ztrátě už roky (čest výjimkám). Fungují jen díky tomu, že jsou pravidelně oddlužovány z veřejných zdrojů. Ostatní nemocnice na tom jsou jen o chlup lépe. Bez dodatečných zdrojů nebudou mít na vyšší mzdy ani jedny, ani druhé.

  • Podle zprávy Inštitútu zdravotných analýz a Útvaru hodnoty za peniaze Ministerstva financí SR by mohlo efektivnější využívání zdrojů v příštím roce ušetřit ve slovenském zdravotnictví 127 milionů eur. Mohou úspory pomoci zdravotnictví vyrovnat se s růstem nákladů na provoz a platy?

Teoreticky mohou. Praxe je ale taková, že plánované úspory jsou od začátku jen analytickým cvičením na papíru a nikdy se nenaplnily. Číslo 127 milionů eur je proto jen imaginární.

  • Hromadné výpovědi podalo více než 2 100 lékařů z 31 slovenských nemocnic. To je silná vyjednávací pozice, ne?

Můžeme předpokládat, že část těchto výpovědí bude vyjednávací bluf, ale i polovina by v realitě znamenala zásadní omezení poskytování zdravotní péče.

  • Naznačují hromadné výpovědi, že jsou lékaři ve své práci dlouhodobě nespokojení?

Podat výpověď, která se dá stáhnout, je samo o sobě laciný krok. Ovšem vzhledem k jejich množství bych to určitě nechtěl podceňovat. I z průzkumů víme, že důvodů k nespokojenosti mají zdravotníci poměrně dost, nejsou jimi jen mzdy. A pracovních nabídek ze zahraničí je dost. Přitom ne všechny zdroje nespokojenosti pramení z vnějšího prostředí zdravotnictví, nemalá část je interní – vztahy na pracovišti nebo možnosti atestace a kariérního růstu a další.

  • V roce 2011 musel stát kvůli hromadným výpovědím vyhlásit v nemocnicích nouzový stav. Očekáváte, že se to může v prosinci opakovat?

Nevidím do vyjednávání, neumím proto říct, jak odhodlané jsou obě strany. Nemohu ale vyloučit, že to tak dopadne.

Sdílejte článek

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…