Přeskočit na obsah

Nízká proočkovanost proti chřipce nás může přijít draho

B2 iStock-1358965419
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Boj s pandemií covidu‑19 sice na čas vytlačil chřipku ze světla ramp, odborníci ale veřejnost varují – dříve nejobávanější virus sezónních onemocnění neřekl svoje poslední slovo. Chřipkové viry nelze podceňovat. Ve svých silných sezónách dokáže připravit o život tisíce lidí a jedinou ochranou je prevence, jejímž hlavním pilířem je vakcinace. Proočkovanost české populace je ale stále zoufale nízká. Změnit přístup veřejnosti má nyní kampaň, jejíž název připomíná: „Chřipka se nikdy nevzdává“.

Nejen laická, ale mnohdy i zdravotnická veřejnost se mylně domnívá, že chřipka je jen forma silného nachlazení. V době, kdy žebříčku „popularity“ masivně šířených virů kraluje již několik sezón pandemický virus SARS‑CoV‑2, je podcenění chřipky ještě výraznější. Takový přístup nás ale může přijít draho, a to nejen po zdravotní, ale i po ekonomické stránce. „Chřipka skutečně není jen silné nachlazení. Vyskytuje se v různé míře prakticky každý rok a způsobuje různě rozsáhlé epidemie. Jde o vysoce infekční onemocnění s rychlým nástupem, vysokou horečkou, bolestí celého těla, svalů a kloubů. U řady nemocných může vést onemocnění k hospitalizaci, trvalé invaliditě, ale i k úmrtí,“ připomíná a varuje vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu a zástupce ČR v Evropské síti pro chřipku Jan Kynčl. Podle Státního zdravotního ústavu každý rok celosvětově onemocní chřipkou okolo pěti až deseti procent dospělých a 20 až 30 procent dětí. K hospitalizaci nebo úmrtí vede zejména u nejmladších dětí, starších osob a chronicky nemocných. Celosvětově dochází každý rok v průměru ke třem až pěti milionům závažných případů chřipky a k 290 000–650 000 úmrtí na onemocnění dýchacích cest v souvislosti s chřipkou. „Počet úmrtí na chřipku v České republice je v průměru patnáct set, při závažných epidemiích však může počet úmrtí přesahovat i pět tisíc. Než přišel covid‑19, byla chřipka jedinou infekcí, jejíž dopad bylo možné pozorovat na datech celkové úmrtnosti. Teď je to tedy covid i chřipka,“ upozornil Jan Kynčl na skutečnost, že je třeba se připravovat na koinfekce obou onemocnění. Jak bude probíhat návrat chřipky na výsluní, lze podle Kynčla dobře predikovat dle dostupných údajů z jižní polokoule, kde jsou obrácená roční období. „Data z Austrálie zřetelně ukazují, že se chřipka u protinožců vrátila do předcovidového období,“ sdělil Kynčl a připomněl, že i na severní polokouli Země jsou již proticovidová opatření mírnější až nulová, nástup nové chřipkové epidemie lze tedy velmi dobře odhadnout.

V prevenci silně zaostáváme

Medicínským esem v boji s virovými onemocněními včetně onemocnění covid‑19 a chřipky je jednoznačně vakcinace. Proočkovanost proti chřipce je však v České republice ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi zoufale nízká, a to dokonce i u rizikových skupin obyvatel (viz grafy 1 a 2). „Proočkovanost proti chřipce u nás rozhodně není dobrá. V porovnání se západními zeměmi jsme na dvakrát až třikrát nižší úrovni,“ konstatoval Kynčl a připomněl, že cílem vakcinace proti chřipce je podobně jako u onemocnění covid‑19 zejména zabránění progresi do těžkých průběhů, a tedy i prevence úmrtí. Cílové skupiny pro vakcinaci u obou onemocnění jsou přitom velmi podobné. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky by měly vakcinaci proti chřipce prioritně podstoupit všechny osoby nad 65 let a všichni, kteří jsou farmakologicky léčeni pro kardiovaskulární onemocnění, onemocnění plic a diabetes mellitus. Očkovat by se však měly i osoby se závažnou poruchou imunity a ti, kteří žijí v kolektivních sociálních zařízeních, jako jsou domovy důchodců, ústavy sociální péče apod. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Viktorie Plívová v této souvislosti připomněla, že od ledna tohoto roku je vakcína proti chřipce plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění i zdravotníkům a dalším odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Ostatním klientům pak zdravotní pojišťovny obvykle poskytují na vakcínu finanční příspěvek. I přes celkově nízkou míru proočkovanosti v České republice je podle VZP za uplynulých deset let patrný nárůst zájmu o očkování alespoň v kategorii pacientů, kterým je vakcína plně hrazena. „Srovnáme‑li data za deset let, tak v roce 2012 jsme proplatili očkování zhruba 270 000 takových klientů. V loňském roce to bylo již 390 000. To znamená nárůst přes čtyřicet procent,“ naznačila pozitivní trend Viktorie Plívová. Farmakoekonom a ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku Tomáš Doležal však nadšení mírní. „Když si uvědomíte, že do té rizikové skupiny – to znamená buď senioři, nebo chronicky nemocní – spadá kolem čtyř milionů obyvatel a očkuje se zhruba asi 600 000, tak je ta proočkovanost velice nízká,“ upozornil Doležal s tím, že alarmující je nízká míra proočkovanosti zejména u jistých skupin pacientů. „Například astmatici nebo pacienti kardiaci mají tu proočkovanost dokonce jen kolem deseti procent. Ale nám vychází, že u seniorů je to o něco více, dejme tomu dvacet pět procent. U těch chronicky nemocných je to zoufale málo,“ postěžoval si Doležal, podle kterého není chřipka jen zdravotní, ale také ekonomický problém.

20-22_B2a

Chřipka nás obírá o miliardy

Z analýz Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA) z uplynulých čtyř let je podle farmakoekonoma Tomáše Doležala jasné, že chřipka je čím dál tím více také ekonomický problém. Nízká proočkovanost rizikové populace dopadá zejména na systém zdravotního pojištění a náklady zdravotních pojišťoven. „Ekonomický dopad je takový, že nejenže probíhá populací mnohem více případů chřipky, než by muselo být, ale je tu více hospitalizací, návštěv pohotovostí a také úmrtí. Kdybychom se dostali na doporučenou úroveň pětasedmdesátiprocentní proočkovanosti v rizikových skupinách, tak bychom byli schopni zabránit více než dvěma tisícům úmrtí. A my si myslíme, že v těch vysokých chřipkových sezónách je těch úmrtí spíše mezi pěti a šesti tisíci,“ řekl Doležal a dodal, že zabránit by takto bylo možné také desítkám tisíc hospitalizací. Ty s sebou samozřejmě přinášejí zvýšené náklady zdravotních pojišťoven. I mnohem skromnější navýšení proočkovanosti by tak podle iHETA mohlo ušetřit systému významné finanční prostředky. „V případě, že bychom se v rizikové populaci dostali alespoň na pětadvacetiprocentní proočkovanost, což se zdá být stále ještě velice daleko, tak by zdravotní pojišťovny ušetřily za jednu sezónu přes dvě stě milionů korun na svých nákladech na léčbu chřipky jako sezónního onemocnění,“ vypočítal Doležal.

Odhad celkových nákladů chřipky, resp. nízké proočkovanosti na národní hospodářství je však ještě výrazně horší, a to zejména v důsledku onemocnění nerizikové populace v produktivním věku do 65 let. „V té chřipkové sezóně skutečně onemocnějí statisíce obyvatel. Kdybychom se v té nerizikové populaci, což se zdá být ještě méně dosažitelné, dostali na padesát procent proočkovanosti, tak bychom byli schopni zabránit 260 000 případů chřipky a mnoha dnům pracovním neschopnosti, jejichž náklady dnes nese zejména zaměstnavatel, protože jde o krátkodobé nemoci. A ta úspora, respektive to, co by zaměstnavatelé a zaměstnanci ušetřili na ztrátě pracovního výkonu, by se pohybovala kolem dvou miliard korun,“ prezentoval Doležal odhady iHETA.

20-22_B2b

Rozhodující je osobní zkušenost

Lékárnici, kteří se společně s dalšími institucemi také připojili ke kampani „Chřipka se nikdy nevzdává“, připravili i průzkum o postojích veřejnosti k očkování proti chřipce. Jeho výsledky napovídají, že nebude snadné prolomit stavidla a způsobit příliv pacientů požadujících v ordinacích svých praktických lékařů vakcínu proti chřipce. Podle viceprezidenta České lékárnické komory (ČLnK) Martina Kopeckého je z výzkumu patrné, že ochotu nechat se očkovat do velké míry ovlivňuje osobní zkušenost s těžkým průběhem. Zjednodušeně řečeno – dokud pacienti nezažili na vlastní kůži, nevěří že by jim chřipka mohla způsobit vážné zdravotní problémy. „Ten, kdo ten těžký průběh onemocnění neprožil, tak se nechce očkovat. Říká si, že je to něco jiného, něco malého. Pokud se ale ráno probudíte, máte horečku 39,5, bolí vás celé tělo a nemůžete vstát z postele, tak je to samozřejmě úplně jiný impuls pro to začít s prevencí a nechat si dát vakcínu proti chřipce,“ vysvětlil Kopecký ve zkratce zásadní zjištění průzkumu.

Sdílejte článek

Doporučené

Stačí se podívat

21. 6. 2024

Hodnocení druhých lidí na základě pozorování jejich tváře a těla je ovlivněno pocitem důvěryhodnosti a dominance.