Přeskočit na obsah

Nobelova cena za chemii má výraznou českou stopu

Velký podíl na tomto objevu má i rodák z Třince Martin Jínek.


Metodě CRISPR se začalo říkat „molekulární nůžky“, protože umožňuje editaci genomů in vivo s vysokou přesností, přitom relativně snadno a levně. Mimořádně rychle pronikla do laboratoří celého světa. „Tento nástroj přináší nejen revoluci v základní vědě, ale vyústil také v inovaci zemědělských plodin a povede k zásadním novým medicínským terapiím,“ odůvodnil předseda komise Nobelovy ceny pro chemii Claes Gustafsson, proč toto nejprestižnější vědecké ocenění bylo letos uděleno právě takto. Velmi blízko k této práci má i český vědec Martin Jínek. Od roku 2013 působí na univerzitě v Curychu, ale dříve pracoval právě v týmu Jennifer Doudnové v Berkeley. „Myslím, že mohu bez rozpaků říct, že jsem na spoluobjevitelském místě. Původní tým nebyl tak velký, u zásadní publikace v časopise Science z roku 2012 je nás šest autorů, z nich jsem já jako sdílený první autor s kolegou Krzysztofem Chylinským,“ uvedl v rozhovoru pro Deník N. Jak zde sám říká, je zcela srozuměn s tím, že Nobelovu cenu získaly pouze jeho dvě kolegyně. „V biomedicínských oborech jsou konečné objevy záležitostí velkých týmů, ale cena musí být předána do něčích rukou, zde logicky do rukou Jennifer Doudnové a Emanuelle Charpentierové. Ale jsem opravdu velice šťastný, že jsem toho součástí a že jsem na projektu svou stopu zanechal. Je to pro mě výzva do budoucna snažit se dělat dobrou vědu a pokračovat v tom, co jsem dokázal. Snažit se věci posunout dál.“ Rozhodnutí komise pro něj tedy znamená čistou radost.

„Snažím se to zatím nějak vstřebat. Díval jsem se na živé vyhlášení ve 13.45, a jakmile uvedli, že letošní cena za chemii je za úpravu DNA, začala se mi třást kolena. S Jennifer (Doudnovou) jsem mluvil asi deset minut poté, co byla cena vyhlášena. Zástupcům akademie se s ní prý dosud nepodařilo spojit, takže jsem byl druhý člověk, který jí to volal, ještě předtím, než jí to sdělili oficiálně z komise ze Švédska. Byla totálně v šoku.“

V tuto chvíli je obtížné domyslet, jaký význam v medicíně metoda CRISPR bude mít. „Nás až šokovalo, jak rychle se metoda rozšířila, s jakým entuziasmem ji převzali kolegové z jiných oborů. Nejvíce mě těší její potenciál v léčbě dědičných chorob. Už běží i několik klinických studií, které mají prokázat bezpečnost genetické opravy nemocných buněk a účinnost terapie. Postupně se bude zvětšovat vzorek pacientů a některé testy vypadají velmi slibně,“ uvedl M. Jínek.


Crispr‑Cas9

Při analýze genomu hodně jednoduchých organismů, zejména bakterií, se objevily speciální sekvence nazvané CRISPR, v podstatě součást imunitního systému. V kombinaci s enzymem zvaným Cas9 se dají použít jako nůžky na DNA. Systém Crispr‑Cas9 se dá uměle naprogramovat, aby přerušil molekulu DNA libovolného organismu přesně v místě, které předepíše experimentátor. Rozstříhaná DNA se dá opět „slepit“. Tak lze do DNA cíleně zasahovat: vyřazovat geny z provozu (a tím zkoumat jejich funkci) nebo je kontrolovaně upravovat, a tím buď napodobovat přirozené mutace, nebo vytvářet genetické varianty, které se přirozeně nevyskytují. Hlavními objevitelkami tohoto principu jsou – zpočátku nezávisle na sobě, později ve vzájemné spolupráci – Američanka Jennifer Doudnová a Francouzka Emmanuelle Charpentierová.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…