Přeskočit na obsah

Nový ministr poskytl Medical Tribune rozhovor

Medical Tribune položil ministru Vojtěchovi několik otázek, které se mimo jiné týkaly i vzdělávání lékařů a sester či plánování pravidelných setkání se zdravotnickou veřejností.

Budete se zabývat hojně kritizovanými normami o vzdělávání lékařů a sester?

Právní úprava zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, prošla teprve nedávno, tak především musíme vyhodnotit praktické dopady nových zákonů. Snažím se teď komunikovat s různými spolky, které zastupují mladé lékaře. Říkají, že změny nejsou úplně ideální, že postgraduální vzdělávání není takové, jak by si představovali. Budu se snažit je maximálně vyslechnout a budeme se bavit o tom, co by pro ně bylo akceptovatelné, jak zlepšit jejich pracovní podmínky a systém vzdělávání. Podle toho, co říkají a co vyplývá z různých průzkumů, tak to, že lékaři uvažují o odchodu do zahraničí, není často vůbec otázka platů, není to o penězích, ale o vzdělávání. Zákon byl změněn a teď se musíme snažit analyzovat, jak v praxi funguje, a bavit se s těmi, kterých se týká, to jsou právě mladí lékaři.

Kolik času na tyto analýzy a jednání před případnou změnou zákona si dáváte?

Mám už připravené jednání se dvěma základními spolky mladých lékařů, jeden funguje při České lékařské komoře, druhý je mimo ni. S jejich zástupci jsem v kontaktu, na leden máme naplánována jednání. Budu od nich chtít možná i písemný podklad, analýzu, jejich pohled na to, jak systém funguje, kde si myslí, že jsou rezervy, a jak by to bylo možné zlepšit.

Další otázka se týká dlouhodobé péče. Byl už jste se někdy podívat v LDN, jak to tam reálně vypadá, a chystáte se problémy této péče řešit?

Byl jsem se v minulosti v LDN podívat. Upřímně musím říct, že se budu snažit podporovat především domácí péči, protože si nemyslím, že řešením by bylo stavět další a další LDN. Myslím si, že ústavní péče by spíš měla být užívána menšinově a jen v případech, kdy jiná možnost není. Je to trend i v zahraničí, například ve Skandinávii, že pacienti jsou doma a je jim poskytována domácí péče, která u nás bohužel není zatím dostatečně rozvinuta. V rámci jednotlivých regionů není pokrytí touto službou jednotné, a to i z hlediska financování. Myslím si, že prvotně i z hlediska koncepce bychom měli cílit na to, abychom podporovali domácí péči. LDN určitě mají své opodstatnění, ale neměl by to být u dlouhodobě nemocných základ. Pokud to jen trochu je možné, pacient by měl být doma a tam by mu měla být poskytována péče. U LDN se na to můžeme podívat z hlediska financování, jsou financováni na lůžkoden. Jsou obvykle součástí nemocnice, prostředí tam není ideální. Lidé v ústavní péči často i psychicky chřadnou, proto si myslím, že domácí péče je lepší. Sám jsem pár dní pracoval s jednou agenturou domácí péče a viděl, že domácí péče je i pro psychiku pacientů lepší.

Na brífinku jste zmínil plán pravidelně jednat se zdravotnickou veřejností. Komory (lékařská, lékárnická a stomatologická) s vámi chtějí jednat všechny společně, rovněž pojišťovny by chtěly harmonogram pravidelných setkání. Počítáte s něčím takovým?

Určitě, avizoval jsem, že bych chtěl obnovit Radu poskytovatelů, kde by byly zastoupeny všechny segmenty, nejenom nemocniční, ale i praktičtí lékaři, ambulantní specialisté. Jejich zástupci by měli možnost se vyjádřit například k návrhům zákonů. Problémy by se v radě měly řešit společně. Jako příklad uvedu lékařské pohotovostní služby – nemocnice si stěžují, že praktičtí lékaři je nechtějí sloužit. Právě to bychom na radě mohli řešit, aby si to oba segmenty vyříkaly, a třeba bychom našli řešení, jak by to mohlo fungovat, aby praktičtí lékaři byli ochotni více sloužit, protože já si myslím, že by sloužit měli. Otázka je, kde ten problém je, jestli je to jen otázka peněz, nebo zázemí apod. To je tedy jeden z příkladů, kde by komunikace segmentů byla vhodná. Vidím, že teď systematicky nekomunikují. Nemocnice řeší své problémy, navzájem se často segmenty i napadají, to není ideální. Rada poskytovatelů by mohla být platformou, kde by se problémy řešily na jednom místě.

A kdy byste tuto radu mohl ustavit?

Rád bych s tím začal okamžitě po svém nástupu do funkce. Oslovím v nejbližších dnech jednotlivé představitele oficiálním dopisem a uvidíme, jestli budou mít zájem. Podle mých prvotních informací by zájem mít měli, přislíbili mi to, tak uvidíme.

 

Dovětek
V ČT Vojtěch krátce po svém jmenování uvedl, že mimořádné přehodnocení platů ve zdravotnictví v příštím roce nechystá. Tarify stoupnou o deset procent, v posledních letech bylo navýšení opakované, celkem o 30 procent, to není podle něj zase tak málo.
Co se týká investic, nákupy by se měly sdružit, aby nemocnice nakupovaly společně, případně mohou drahé inovativní léky nakupovat zdravotní pojišťovny. Ministr o tom chce jednat, věří, že tak lze získat úsporu z rozsahu i v administrování veřejných zakázek. Dnes si musí každá nemocnice nákupy sama vysoutěžit, je to komplikované a drahé.
Vojtěch uvažuje o bonifikaci pro pojištěnce, kteří chodí na pravidelné preventivní prohlídky, a u chronických pacientů, třeba diabetiků, kteří dodržují léčebný plán.
V tuto chvíli nehodlá nový ministr zasahovat do počtu pojišťoven – potřebné změny nesouvisejí podle něj s počtem zdravotních pojišťoven, ale s tím, co mají dělat. Dnes se nemohou příliš od sebe odlišit, to považuje Vojtěch za chybu. Měly by mít možnost nabízet různé služby. Diskuse by měla být o dvousložkovém pojistném, druhá složka by mohla nastartovat konkurenci pojišťoven.
O výměně ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny nechce Vojtěch spekulovat, zatím takovou myšlenku nemá. Ale to, že se správní rada promění, protože se volbami změnilo složení Poslanecké sněmovny a členové správní rady jsou jmenováni podle poměrného zastoupení ve sněmovně, vyplývá ze zákona, to pravděpodobně nastane.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené