Nový zákon o DNA má ochránit údaje lidí
Práce s dědičnou informací DNA způsobila revoluci v kriminalistice nebo ve zdravotnictví. Řeší se díky ní spory o otcovství.
Kontrola Úřadu na ochranu osobních údajů v policejním Kriminalistickém ústavu nyní politiky přiměla, aby uvažovali i o speciálním zákonu upravujícím používání DNA. Při kontrole se ukázalo, že policie nakládá s genetickými profily nezákonně. Vězňům odebírali policisté sliny kvůli DNA násilím a nejspíš podle úřadu v databázi figurují i profily nevinných lidí - třeba těch, jejichž trestní stíhání bylo zastaveno.
"Databáze by měla obsahovat jen profily lidí odsouzených za opravdu závažný trestný čin," řekl včera předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Igor Němec. Úřad uložil policii závadnou část databáze smazat.
Ochráncům dat rozšiřování policejní databáze vadí hlavně proto, že údaje, které se dají z DNA vyčíst - třeba o nemocech konkrétního člověka - lze snadno zneužít. A u každé databáze riziko úniku dat existuje. Kromě toho je tu i etický problém, že by ani policie neměla shromažďovat "pro jistotu" údaje o lidech, u kterých to není bezpodmínečně nutné.
Zákon by měl podle Němce určit, čí DNA se smí do databáze ukládat, jak dlouho se tam může uchovávat, případně kdy je nutný souhlas dotyčného. Pro speciální zákon je i ministr vnitra Ivan Langer. "Zpřísnění či upřesnění (pravidel pro používání DNA) se vůbec nebráním," napsal MF DNES v textové zprávě ministr vnitra Ivan Langer. Zákon by podpořil i poslanec bezpečnostního výboru, sociální demokrat Jeroným Tejc.
Kvůli používání DNA se dostala do problémů nejen policie, ale i soukromá firma Genomac. Ta dostala od Němcova úřadu pokutu 90 tisíc korun. Laboratoř podle šéfa Marka Minárika udělala jen formální chybu. "Na souhlasech, které podepisovali klienti, chyběl údaj, jak dlouho smíme vzorky uchovávat," vysvětlil Minárik.
Zdroj: Mladá Fronta DNES