O českou metodu boje se schizofrenií je ve světě zájem. V Česku ne

Jeden z nekonečných příběhů českého zdravotnictví představuje úsilí o implementaci projektu ITAREPS do péče o pacienty se schizofrenií. Tento inovativní systém komunikace mezi pacientem a lékařem přináší prokazatelný benefit v podobě výrazného snížení rizika relapsu onemocnění.

Podle autorů programu může zabránit také útokům duševně chorých lidí na okolí.

Jeho autorům se však už po léta nedaří přesvědčit plátce a organizátory péče, aby umožnili plošné fungování tohoto nástroje.

Samotný princip systému ITAREPS je velmi jednoduchý. Každý týden přijde na mobil nemocnému a jeho rodinnému příslušníkovi strukturovaný dotazník. Účastníci mají za úkol vyplnit, zda se oproti předchozímu týdnu pacientův stav zhoršil v deseti sledovaných parametrech. Odpověď odesílají jako jednoduchou SMS s deseti čísly. Vše je designováno s cílem, aby obsluha ze strany uživatelů byla maximálně snadná. Odpovědi jsou vyhodnoceny přes speciální matematický algoritmus, který dokáže relaps účinně předpovědět již dva měsíce předem.

Lékař tak má dost času přechodně zvýšit dávky léků a relapsu zabránit. „Přesnost předpovědi je přitom vysoká, jedná se prakticky o stejnou spolehlivost, jakou má EKG při diagnostice infarktu,“ popsal autor projektu MUDr. Filip Španiel, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví.

V Psychiatrickém centru Praha/ Národním ústavu duševního zdraví probíhá již čtvrtá studie, která stejně jako studie předchozí ukazuje, že systém snižuje výskyt relapsů až o 70 procent. Ve studii, která proběhla v Japonsku, byla redukce rizika ještě větší. To mimo jiné přináší výraznou úsporu, protože hospitalizace je vždy nákladná a většinou i dlouhá.

Výkony systému ITAREPS jsou v sazebníku už od roku 2012. V této podobě je ale pojišťovny odmítly nasmlouvat. Na konci roku 2012 tedy proběhlo dohodovací řízení, jehož výsledkem bylo přijetí nových, modifikovaných kódů. Ty by podle pojišťoven už měly jejich systémovým nárokům odpovídat, tudíž by jejich proplácení nic nemělo bránit. Do sazebníku platného na rok 2013 se uvedené výkony již nedostaly. Upravené kódy se objevily až v návrhu nové vyhlášky, která měla platit od 1. ledna. 2014.

Ani to však nakonec neznamená posun. Z normy platné od ledna tyto kódy opět vypadly s tím, že je nebylo možné zanést z časových důvodů.

„Výkony jsou v navrženém sazebníků výkonů, který má být vydán po Novém roce s tím, že platit začne od ledna 2015. K posunu platnosti došlo na základě intervence, resp. jednoznačného požadavku poskytovatelů zdravotní péče, kteří žádali, aby bylo vydání plánované novely odsunuto na rok 2014 s platností od 1. 1. 2015 tak, aby poskytovatelé měli dostatečný časový prostor se na změny v předmětné vyhlášce připravit. Ministerstvo zdravotnictví jim tedy vyšlo vstříc,“ řekla před časem tehdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví Mgr. Viktorie Plívová.

„Nic ovšem nebrání tomu, aby se poskytovatelé tohoto způsobu péče dohodli s VZP a požádali ji o zařazení tzv. VZP kódů, které následně mohou přijmout všechny zdravotní pojišťovny a výkony nasmlouvat se zdravotnickými zařízeními,“ dodala již dříve bývalá mluvčí.

Tato možnost je ale za stávající situace spíše jen teoretická. Úprava sazebníku tak velmi pravděpodobně neznamená odklad projektu, ale jeho konec. Další rok už ITAREPS přežít nemusí, peníze na jeho udržení jsou minimální.

"Projekt Itareps opravdu nefinancujeme. Jeho propagátoři nám doposud nedoložili žádnou relevantní analýzu, která by prokázala, že přínosy projektu jsou skutečně takové, jak je oni sami v médiích prezentují," potvrzuje v současnosti mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Ministerstvo zdravotnictví projekt podporuje. "Zařazení těchto výkonů do sazebníku jsme podpořili. Plná úhrada je možná již od roku 2012," uvedla nyní mluvčí MZ Štěpánka Čechová. Záleží podle ní jen na pojišťovnách, jestli svým pacientům výkony zaplatí. Ministr Němeček nyní v souvislosti s případem útoku psychicky nemocné ženy ve Žďáru nad Sázavou řeší, jak zabránit dalším tragickým útokům schizofreniků na okolí.

Projekt již řadu měsíců čelí hrozbě zániku. "Pokud ho nezačnou platit pojišťovny, definitivně skončí," říká Filip Španiel. Další financování už si podle něj nemůže Psychiatrické centrum dovolit. Náklady na jednoho pacienta totiž podle něj každoročně dosahují zhruba 3,5 tisíce korun.

Doposud podle něj běží program v omezené míře, když jej využívá zhruba tisíc českých pacientů. Lékařům v tom pomáhali sponzoři, hlavně farmaceutické a počítačové firmy.

Do terapie se během let zapojili také lékaři na Slovensku, v Nizozemsku či Malajsii nebo na Tchaj-wanu,.