Přeskočit na obsah

O úhradách na rok 2025 rozhodne ministr. Další deficit už nechce

iStock-1010851662
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Dohodovací řízení o úhradách zdravotních služeb na rok 2025 mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami skončilo opět bez širší dohody. Závěrečné jednání proběhlo 20. června. Z valné většiny bude o úhradách opět rozhodovat ministerstvo zdravotnictví.

K dohodě v přípravné fázi dohodovacího řízení došli stomatologové, ovšem prezident České stomatologické komory doc. Roman Šmucler neskrýval nespokojenost. „Nabídka byla schválně taková, aby se rozhodnutí vrátilo státu. Stomatologie se ale s pojišťovnami dohodla. Lepší blbá dohoda než socialismus,“ napsal na svých účtech na sociálních sítích.

Zástupci ambulantních gynekologů se spokojili s nabídkou zdravotních pojišťoven a akceptovali požadavek na vyrovnanou bilanci zdravotního pojištění. Vymínili si ale podmínku, podle které se i gynekologům přidá v případě, že by nakonec ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou navyšovalo úhrady jinému segmentu primární péče úhrady meziročně o více než jedno procento.

Při závěrečném jednání ještě podle informací MT uzavřeli dohodu s pojišťovnami zástupci segmentu lékáren.

Ostatní v přípravné fázi k dohodě nedošli. Zdravotní pojišťovny nabízely podstatně menší nárůst úhrad, než jaký by byl pro zástupce poskytovatelů přijatelný.

Podmínkou zdravotních pojišťoven v letošních jednáních bylo dostat systém zdravotního pojištění z deficitu. Tento požadavek podpořila koncem dubna vláda svým usnesením k rozpočtové strategii veřejných institucí a konvergenčnímu programu ČR. V něm vláda vysloveně uložila ministrovi zdravotnictví vydat úhradovou vyhlášku v takovém znění, aby umožnila v roce 2025 vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví musí vydat úhradovou vyhlášku do konce října. Prioritou budou ty segmenty, ve kterých mají pacienti problém s dostupností zdravotních služeb. „Plánujeme podpořit víc ty segmenty, kde vidíme nejvyšší nedostupnost,“ řekl pro ČTK ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Analytická komise k dohodovacímu řízení odhadla příjmy veřejného zdravotního pojištění na příští rok na 518 miliard korun, o necelých pět procent více než letos. Ministerstvo zdravotnictví pracuje s odhadem přes 525 miliard korun. Troch uvedl, že je potřeba v roce 2025 nastavit úhrady tak, aby se vyrovnal deficit přes 10 miliard korun, do kterého se zdravotní pojištění dostalo v roce 2023. Část nárůstu příjmů zdravotního pojištění má jít na tento účel. „V okamžiku, kdy v letošním roce vyrovnáme deficit a zdravotní pojištění bude hospodařit vyrovnaně, tak příští rok celý růst příjmů bude možné alokovat do růstu nákladů,“ dodal Troch pro ČTK.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka zdravotní pojišťovny nebudou mít v roce 2025 dostatek peněz na úhradu státem objednávané zdravotní péče v reálných cenách. Vláda by podle něj měla buď zvýšit příjmy zdravotního pojištění, nebo připustit další deficit. Jednal o tom s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. „Vyslechl jsem si argumenty pana prezidenta a informoval ho, že jeho požadavky na větší výdaje zdravotních pojišťoven nelze provést bez zvýšení daní či odvodů na zdravotní pojištění občanům nebo stanovení deficitního hospodaření systému zdravotního pojištění. Nepřijde mi jako dobrý nápad zvedat občanům daně či zdravotní pojištění, nicméně slíbil jsem, že jeho požadavky přednesu kolegům ve vládě,“ uvedl po jednání Válek.

„Za posledních deset let se úhrady zdvojnásobily, zatímco kumulovaná inflace činila jen 50 procent. Je tak nepochybné, že úhrady nejen rostou, ale také rostou více než inflace,“ uvedl Válek. Přitom tvrdí, že se zdravotní péči daří zároveň zefektivňovat. „Ušetřené prostředky šly z velké části na platy a mzdy zdravotníků,“ tvrdí Válek. 

Ministr Válek také sdělil, že ho ředitelé zdravotních pojišťoven ujistili, že s odhadovanými příjmy na příští rok zajistí dostupnost péče pro pojištěnce bez omezení.

Svaz zdravotních pojišťoven na začátku letošního roku na základě návrhů zdravotně pojistných plánů pojišťoven varoval, že během roku 2024 budou mít na příjmech o deset miliard korun méně, než budou muset vydat za zdravotní služby, a vyčerpají tak své rezervy. „Celkově by hospodaření zdravotních pojišťoven mělo být deficitní o zhruba 10 miliard korun. Základní fondy opět poklesnou, a to z 20,8 na 13,9 miliardy. Současně již pojišťovny čerpají i ze zůstatků ostatních fondů. Po doplatku za konečné vyúčtování za rok 2024 v roce 2025 už budou u většiny pojišťoven rezervy prakticky vyčerpány,“ vypočítal v lednu svaz.

Také pro rok 2024 nedošly ekonomicky největší segmenty k dohodě a úhrady stanovilo ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou, která způsobila letošní deficit.

K věci...

Nárůst nákladů zdravotního pojištění na segment mezi lety 2018 a 2023

Nemocnice … 68,4 %

LDN, ošetřovatelská lůžka, NIP … 63,9 %

Praktičtí lékaři … 70,2 %

Ambulantní specialisté* … 74,3 %

Stomatologie … 52,1 %

Diagnostika … 48,6 %

Centrová léčiva … 92,4 %

Léky vydané na recepty … 23,8 %

Celkem … 60 %

Zdroj: Analytická komise k DŘ

*) Bez centrových léčiv, a odborností 901, 903, 403

Doporučené

Zemřel senátor Roman Kraus

31. 10. 2024

Ve věku 69 let náhle zemřel MUDr. Roman Kraus, MBA, předseda senátního výboru pro zdravotnictví a senátor za Občanskou demokratickou stranu (ODS). O…