Odběry plazmy za peníze jsou podle Červeného kříže nebezpečím
Bezpečnostní rizika, úbytek zásob krve i změna ekonomických podmínek. Takové mohou být důsledky vstupu švýcarské společnosti Sanaplasma na české území, řekl ČTK Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže (ČČK). To jsou důvody, proč červený kříž komerční odběry krevní plazmy nedoporučuje. Firma Sanaplasma nabízí dárcům 400 korun za jeden odběr. Její ředitel Martin Lukas je naopak přesvědčen, že firma pozitivně přispívá k zásobení Česka krví a krevními produkty. V polovině března otevřela Sanaplasma nové odběrní místo i v Olomouci.
Odebraná plazma putuje z českého území ke zpracování do Vídně. Následně z ní švýcarská firma Octapharma vyrábí léky pro pacienty s poruchami imunity či krevní srážlivosti. Ty pak podle ředitele olomoucké fakultní nemocnice Radomíra Maráčka české nemocnice draze nakupují.
Prezident Jukl považuje placené odběry plazmy za hrozbu. "Ve městech, kde jsou zřízena odběrová centra Sanaplasmy, dochází k odlivu dárců krve. Navíc, kdo se do jejich programu zařadí, už nemůže ze zdravotních důvodů současně darovat krev," uvedl. Nebezpečí vidí červený kříž i v tom, že vytvoření poptávky po placeném dárcovství donutí i nemocnice za odběry krve platit. "Do řad dárců se tak dostanou i osoby, které zatají svou anamnézu. Ne každá infekce se pozná ihned při testu. Placené dárcovství je tedy i rizikem pro příjemce," prohlásil Jukl. Podle něj je placené dárcovství také proti zásadám EU.
Plazma tvoří jednu ze složek krve. Zatímco transfuzní stanice odeberou celou krev a následně ji separují na jednotlivé složky, švýcarská Sanaplasma odebírá lidem pouze bílou tekutinu - plazmu. Výhodou je pro ni i to, že se na rozdíl od krve se dá plazma dlouhodobě uchovat. "Dárcem plazmy se může stát téměř kterýkoli zdravý dospělý člověk. K odběru je možné chodit každých čtrnáct dní. To je doba, během které si tělo umí odebranou plazmu dotvořit," uvedl ředitel Lukas. Navíc tvrdí, že díky pravidelným odběrům mají dárci dobře zmapovaný svůj zdravotní stav. "Kromě toho je každá odebraná jednotka rozsáhle sérologicky testována," dodal Lukas.
Primářka transfuzního oddělení olomoucké fakultní nemocnice Dana Galuszková uvedla, že u jednoho dárce se nedoporučuje větší odběr, než 15 litrů plazmy ročně. "Tělu by pak chyběly bílkoviny a dárce by mohl mít zdravotní problémy, především by se oslabovala jeho imunita. Kritéria pro odběr plazmy jsou na našem oddělení přísnější, než u odběru plné krve," konstatovala Galuszková.
Transfuzní stanice olomoucké fakultní nemocnice bojuje s úbytkem dárců krve a nedávno spustila náborovou kampaň v čele s hokejistou Jiřím Dopitou. "Dárcovská základna stárne a nepřichází dostatek nových pravidelných dárců. Duch bezplatného dárcovství se pomalu vytrácí, k čemuž komerční odběry přispívají," uvedl mluvčí nemocnice Egon Havrlant.
Sanaplasma má české sídlo v Brně a působí v pěti městech. Přiznává, že se zaměřuje hlavně na studenty. Do olomouckého centra přichází denně k odběru asi 25 lidí ve věku 18 až 30 let. V celé republice jsou to každodenně tři stovky.
I když v Evropě je plazmy nedostatek, Česká republika je v její "výrobě" zatím soběstačná. Údaje ČČK hovoří o tom, že v roce 2006 bylo u nás provedeno 405.000 odběrů krve a 69.500 odběrů plazmy. Zatímco krev byla v plné míře darována bezplatně, v případě plazmy šlo již tehdy o osm procent placených odběrů.
Zdroj: ČTK