Odboráři se vyjádří k reformě důchodů, mzdám a zdravotnictví
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes představí svá stanoviska k problematice důchodové reformy a růstu mezd v roce 2008. Zveřejní také analýzu k připravovaným zdravotnickým zákonům.
Vláda rozdělila důchodovou reformu do tří etap. První upravuje zákon, který počítá s dalším postupným zvyšováním věku či s prodloužením povinné doby pojištění. Jednání komise sněmovních stran zkrachovala a koalice se rozhodla, že vláda zákon předloží sněmovně i bez shody s opoziční ČSSD. Dál s ní ale chtějí vládní strany jednat. O jednání mluví i sociální demokraté.
Ohledně vývoje mezd v letošním roce odbory již v prosinci 2007 zaměstnancům doporučily žádat růst nejméně o osm procent. Podle nich vládní reforma nepříznivě dopadne na lidi s nižším příjmem. Předáci míní, že pokud se nepřidá výrazněji, hrozí zaměstnancům propad reálné mzdy.
Vládní návrh zdravotnické reformy ČMKOS odmítá, chystané kroky vlády označuje za "velkou zdravotnickou loupež". Nelíbí se mu, že chce kabinet zprivatizovat klíčové fakultní nemocnice i celý systém veřejného zdravotního pojištění, včetně zdravotních pojišťoven.
Reforma podle ČMKOS ohrozí dostupnost zdravotní péče pro značnou část obyvatel, a tím i jejich zdraví. O postoji k reformě zdravotnictví, ale i k důchodové reformě a požadavku na růst mezd, budou odboráři informovat na úterní tiskové konferenci.
"Předseda vlády neutrpí, bere díky své reformě měsíčně o zhruba 20.000 korun více, ale všichni ostatní, kteří nemají dost peněz na nejrůznější připojištění či na přímé hotovostní platby, budou mít již jen omezený přístup k veřejným zdravotním službám," uvádí se v prohlášení, jež ČTK poskytla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
Reformu chce provést ministr Tomáš Julínek za pomoci sedmi zákonů. Předcházela jim opatření z balíku reformy veřejných financí. Ta mimo jiné zavedla od ledna regulační poplatky pro pacienty a snížila příjmy zdravotního pojištění tím, že platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané nebude vláda po dva roky navyšovat.
"Za méně peněz nelze pořídit více muziky," varují odboráři. Přes všechna ubezpečování ministra Julínka je podle nich nepochybné, že současný standard zdravotní péče se stane budoucím nadstandardem a na současnou úroveň služby si člověk bude muset připlatit.
Odboráři odmítají plány vlády na plošnou privatizaci zdravotnictví. Poukazují na to, že se to má stát za výrazně výhodných podmínek pro nabyvatele. Připomínají experiment s privatizací bank, který daňové poplatníky stál stovky miliard.
ČMKOS připomíná, že poptávka po zdravotní péči se nezmenší tím, že stát přenechá poskytování služeb soukromé sféře. Ta je orientovaná na zisk, takže lze podle odborů očekávat navyšování doplatků za léky, regulačních poplatků a povinnou další spoluúčast pacientů.
Individuálně se "dobrovolně" připojistit na nemoc bude schopna jen část občanů. "Nízkopříjmové skupiny, které nebudou mít peníze na připojištění či přímé hotovostní platby, se budou muset smířit s omezeným přístupem k veřejným zdravotním službám," varuje ČMKOS.
Zdravotní reforma by se měla podle odborářů místo změny vlastnictví zaměřit na odstranění základních příčin ekonomických problémů českého zdravotnictví. Mezi ně patří nepoměr mezi možnostmi lékařské vědy, která přináší stále účinnější a nákladnější postupy, a nedostatečnými výdaji na péči, jež jsou hluboko pod možnostmi české ekonomiky. Růst výdajů na zdravotnictví je podle nich navíc pomalejší než růst hrubého domácího produktu.
Evropská unie radí dávat na zdravotnictví osm procent HDP, vyspělé země EU dávají v průměru 8,9 procenta. Nedostatek peněz přičítají odboráři státu. Odvádí pojistné za 57 procent obyvatel, kteří čerpají 80 procent nákladů péče, ale státní příspěvek tvoří jen 24 procent příjmů zdravotního pojištění. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů tyto platby ještě zmrazil. To zásadně podle ČMKOS ohrozí finanční stabilitu systému, dostupnost péče pro občany a zvýší tlak na další přímé platby, které budou ze sociálního hlediska neúnosné.
Zdroj: ČTK