Odbory a nemocnice jedním hlasem: Nárůst o 20 mld. nestačí
Nemocnicím mají příští rok růst úhrady přinejmenším o dvanáct procent, domácí péči o 40 procent. Shodlo se na tom ve společném prohlášení pět organizací - Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), Charita Česká republika, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.
Nemocnice akutní i následné péče a poskytovatelé domácí péče totiž nenašli v dohodovacím řízení o úhradách na příští rok domluvu se zdravotními pojišťovnami, o jejich příjmech tak rozhodne přímo ministerstvo zdravotnictví. Zmíněné organizace vyzývají ministerstvo, aby poskytovatelům vyhláškou rozdělilo nejen o 20 miliard, ale o 45miliard korun více, než kolik dostanou letos. Zaplatit to mají zdravotní pojišťovny z rezerv, které v předchozích letech ekonomického růstu nastřádaly.
Odbory podpořily AČMN, že nepodepsala s pojišťovnami dohodu. „Výše těchto úhrad by neumožnila poskytování péče v dosavadním rozsahu a kvalitě,“ uvedli zástupci OSZSP i LOK-SČL. Jedním z důvodů je zvyšování platů, ke kterému dochází od roku 2015, a které podle místopředsedy AČMN Lukáše Veleva nebylo úhradami pokryto.
V následné péči požadují odbory a AČMN zvýšení úhrad zdravotních pojišťoven o tisíc korun za jeden ošetřovací den. To je podle analýzy AČMN rozdíl mezi současnými úhradami a nezbytnými náklady zařízení následné péče.
V domácí péči teprve 40procentní navýšení úhrad podle poskytovatelů zaručí, že budou pokryty náklady. „Dostáváme se do vážných finančních a provozních problémů. Na tento problém dlouhodobě upozorňujeme jak ministerstvo zdravotnictví, tak zdravotní pojišťovny. Nikdo jej však neřeší,“ uvádí koordinátorka zdravotních služeb Charity Ludmila Kučerová. Sestry domácí zdravotní péče jsou od loňského srpna ve stávkové pohotovosti.
Jednotlivé segmenty, které se s pojišťovnami dohodly, dostanou příští rok podle ministerstva zdravotnictví průměrně o 4,5 procenta více než letos. Pro nemocnice akutní péče má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch záměr podepsat návrh zdravotních pojišťoven, který počítá s pětiprocentním nárůstem. Odvolává se na to, že s tímto návrhem souhlasila tři menší sdružení zastupující nemocnice.
„AČMN odmítá tvrzení, že si chtěla nárokovat další zatížení systému financování zdravotní péče. Jedná se čistě o nevstřícnost pojišťoven, které nyní na svých účtech disponují částkou 55 miliard korun,“ uvádí asociace ve svém prohlášení. „Řadu nemocnic musí dotovat zřizovatelé z jiných veřejných rozpočtů, a to mimo systém zdravotního pojištění, které paradoxně kumuluje výše uvedené prostředky, aktuálně ve výši 55 miliard korun. Toto má pak zcela nesmyslně za důsledek, že dochází k vnitřnímu zadlužení sytému zdravotnictví, a to i nyní v době ekonomické prosperity,“ uvádí dále asociace nemocnic.
K poslednímu dubnu bylo letošní hospodaření zdravotních pojišťoven v plusu sedm miliard korun. Loni vytvořily pojišťovny přebytek 14,5 miliardy korun. Na všech účtech zdravotních pojišťoven loni na konci roku leželo celkem 45 miliard korun, letos ke konci května 53 miliard korun. Z toho zůstatek na základních fondech pojišťoven byl na konci roku 2018 dohromady 25,4 miliardy korun, aktuálně je to 20 miliard korun. Kromě toho mají pojišťovny na rezervních fondech 16,5 miliardy korun, z toho VZP má na svém rezervním fondu 15 miliard korun.
Podle ministerstva zdravotnictví je ale potřeba tyto rezervy ještě navýšit. Z jeho pohledu se rezervy systému v nominální výši sice v současnosti blíží těm, jaké měly pojišťovny před rokem 2009 a krizí, ve které pojišťovny vydávaly více, než jaké měly příjmy. V přepočtu na dny, na které hypoteticky rezerva vystačí, se ale dosud současné rezervy těm z roku 2008 ještě nevyrovnají.
Podobně smýšlí i ministerstvo financí. „Odolnost systému veřejného zdravotního pojištění se v posledních letech zvyšuje. Přesto ještě není taková, aby byl systém schopen bez problémů překonat i hlubokou recesi podobnou té z roku 2009. Proto je nezbytné pokračovat, pokud se udrží slušné tempo růstu české ekonomiky, ve zvyšování finančních rezerv zdravotních pojišťoven,“ uvedla loni ministryně financí Alena Schillerová.
Většina segmentů (které ale představují menšinu výdajů na zdravotní služby) se na výši a podmínkách úhrad dohodla se zdravotními pojišťovnami v dohodovacím řízení. U nemocnic akutní a následné péče a domácí péče bude ministerstvo rozhodovat podle svého. Úhradovou vyhlášku by mělo vydat v říjnu.
Ministerstvo zdravotnictví aktuálně očekává příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2020 celkem 346 miliard korun. Na zdravotní péči mají proti letošku zdravotní pojišťovny vydat v příštím roce o 22 miliard korun navíc. Z toho 7,8 miliard půjde na nezbytné nárůsty, mezi které patří například centrová péče, urgentní příjmy nebo reforma primární péče. Zbylých 14,2 miliardy má být podle ministerstva rozděleno do růstu jednotlivých segmentů.
Zdroj: MT