Přeskočit na obsah

Odbory: Znovuzavedení karenční doby je nepřijatelné

iStock-995780014
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Už tento měsíc by měla být dokončena analýza, na jejímž základě by se vláda měla rozhodovat, zda po čtyřech letech znovu obnoví tzv. karenční dobu. Možnost, že by zaměstnanci opět nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci, však tvrdě napadají zdravotnické odbory. Opětovné zavedení karenční doby je podle odborů nepřijatelné zdravotně i ekonomicky a jakákoli analýza po letech pandemie nemůže přinést relevantní výsledky.

Vládní strany uvažují o možnosti znovuzavedení tzv. karenční doby. Zaměstnanci by tak první tři dny nemoci nedostávali žádnou náhradu mzdy. Karenční doba byla původně zavedena v roce 2010 a zrušena o devět let později. Úvahy o jejím opětovném zavedení přicházejí zejména od ODS a TOP 09, podpora je znatelná i od hnutí STAN, KDU‑ČSL je spíše zdrženlivá a Piráti jsou proti. Nemocenská ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu podle nich totiž už sama o sobě znamená citelný zásah do peněženek zaměstnanců.

Jakékoli úvahy o této věci však striktně odmítají odbory. Nápad by prý měl rychle zmizet ze světa. Podle místopředsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) Lubomíra Francla by mělo obnovení tohoto nástroje, který má dle Národní ekonomické rady vlády pomoci především zaměstnavatelům, negativní zdravotní i ekonomické důsledky. Neproplácení prvních tří dnů nemoci by prý bylo i v kontradikci se snahami Ministerstva zdravotnictví (MZ) odměňovat péči pacientů o své zdraví a účast na preventivních programech. Komunikaci vlády vnímají odbory jako protichůdnou. „V době covidu jsme stále slyšeli ve sdělovacích prostředcích, že pokud člověk ochoří, tak má zůstat doma a vyležet to, ať už jde o covid, chřipku, nebo jinou chorobu. S argumenty pro zavedení karenční doby nesouhlasíme. Jeden například byl, že krátké zdravotní problémy mohou zaměstnanci řešit výběrem dovolené, placeného či neplaceného volna. Nebo že výpadek v délce trvání několika málo dnů si většina zaměstnanců vyřeší z úspor. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v minulosti také lidem navrhovalo, že pokud se dostanou do složité situace, tak si mají požádat o různé sociální dávky. Ka­ren­ční dobou bychom však tu jejich finanční situaci ještě zhoršovali,“ poznamenal Lubomír Francl, podle kterého je komunikace vládních politiků chaotická a svědčí o „určité nekompetentnosti“.

Analýza nemocenské nepřinese relevantní data

Rozhodujícím argumentem pro zastánce karenční doby i pro postoj ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) budou data, která má přinést analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) pro MZ a MPSV. Analýzu by šéfové resortů měli získat v průběhu dubna, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek by ji dle svého vyjádření v pořadu Partie na CNN Prima News následně v květnu představil Výboru pro zdravotnictví. Již nyní je ovšem zřejmé, že analýza z posledních let po zrušení karenční doby prokáže nárůst počtu neschopenek. Koneckonců už v červenci 2020 oznámilo MPSV nárůst počtu neschopenek o 17 procent, což představovalo o 10 miliard vyšší náklady pro firmy. Zvýšené náklady firmám ale částečně kompenzovalo paralelní snížení odvodů z 25 procent na 24,8 procenta. Jakoukoli analýzu dopadů zrušení karenční doby na nemocenskou však předem zpo­chyb­ňu­jí zdravotnické odbory. Důvodem je načasování. Karenční doba byla totiž zrušena rok před vypuknutím pandemie a data, která by měla hodnotit vliv tohoto politického rozhodnutí na nemocnost, mohou být vážně zkreslena. „Musíme si uvědomit, že tu hovoříme o roce 2020, 2021 a 2022. Rok 2020 a 2021 byly covidové roky. Průměrná pracovní neschopnost vzrostla více než o třetinu. Covid skutečně zamával se všemi statistickými údaji a není možné brát tato data jako relevantní,“ varovala předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková, podle které nelze brát vážně ani data za minulý rok. „Spousta lidí má po covidu nějaké následky. Protrahovaný covid je obrovským zdravotním problémem pro spoustu pacientů. A už dnes je statisticky dohledatelné, že lidí s postcovidovými komplikacemi může být okolo 15 až 20 procent. Takže podle nás jsou ta čísla naprosto irelevantní a nemají žádnou vypovídající hodnotu,“ konstatovala za OSZSP Žitníková.

Žitníková: Karenční doba je zdravotní i ekonomický nesmysl

Podle Dagmar Žitníkové přispělo zrušení karenční doby v roce 2019 ke zvládnutí pandemie onemocnění covid‑19. „V době covidu nám to nesmírně pomohlo, protože ti lidé zůstali doma, neroznášeli onemocnění dál a tím se zabránilo přenosu. Velmi významné je to ale i při chřipkových epidemiích, nejde jen o covid,“ upozornila Žitníková, podle níž je pro stát výhodnější umožnit lidem v případě nemoci marodit doma a netlačit je do toho, aby nemoci tzv. přecházeli. „Když vrcholí chřipková epidemie, tak každý člověk, který jde do práce, který jede hromadnou dopravou a stýká se s ostatními kolem sebe, tu chřipku šíří dál. Zůstat doma v průběhu tří až pěti dní je určitě pro stát i ekonomicky výhodnější, než když člověk nakazí spoustu dalších a ještě má třeba nějaké závažné zdravotní problémy,“ argumentovala Žitníková, podle níž proti obnovení karenční doby hovoří zdravotní i ekonomické argumenty. „Myslíme si, že každý rozumný odborník, který se na to podívá – ať už z ekonomických, nebo zdravotních důvodů –, vám řekne, že karen­ční doba je nesmysl,“ pravila Žitníková, podle níž je proto karenční doba pro odbory zcela nepřijatelná. „Nemocný člověk patří do postele, ne do práce. Finan­ční situace nemocného nesmí ohrožovat jeho zdravotní stav a zdravotní stav lidí, které má kolem sebe,“ uzavřela. 

Sdílejte článek

Doporučené

Stačí se podívat

21. 6. 2024

Hodnocení druhých lidí na základě pozorování jejich tváře a těla je ovlivněno pocitem důvěryhodnosti a dominance.