Přeskočit na obsah

Odvolání ředitele oživilo diskusi o reformě psychiatrie

Jako důvod odvolání uvedl ministr nespokojenost s aktivitou nemocnice při realizaci reformních kroků v oblasti péče o duševní zdraví. Za odvolaného ředitele se postavili vedoucí zaměstnanci léčebny. Někteří zaměstnanci v médiích dali odvolání ředitele do souvislosti s působením MUDr. Dity Protopopové, někdejší zaměstnankyně PN Havlíčkův Brod, na postu tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví. Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP ve svém prohlášení k odvolání ředitele Maška zdůraznil, že veškerá personální rozhodnutí ve vedení přímo řízených organizací jsou zcela v pravomoci zřizovatele, tedy ministerstva. „Důvody vedoucí k odvolání pana ředitele, stejně tak jako argumenty na jeho obhajobu, považujeme za relevantní a velmi závažné,“ uvádí výbor a situaci bude dál sledovat.


K VĚCI...
Tři otázky pro…
… prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., předsedu Psychiatrické společnosti ČLS JEP
  • Ministerstvo jako jeden z důvodů odvolání uvádí, že Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod odmítá přijímat některé dětské pacienty. Primáři ale tvrdí, že chybějí kapacity dětských psychiatrů. Měla by psychiatrická nemocnice přijímat dětské pacienty nad svou kapacitu?
Nedostatek dětských psychiatrů opravdu je velkým problémem při poskytování péče dětem s duševním onemocněním, jak v oblasti ambulantní péče, tak péče lůžkové. Málo dostupná je také péče dětských klinických psychologů. V rámci Ministerstva zdravotnictví ČR pracuje Sekce dětské a dorostové psychiatrie, která také tuto problematiku řeší, stejně jako hledá koncepční řešení v oblasti tohoto segmentu péče. Psychiatrická nemocnice samozřejmě nemůže přijímat dětské pacienty nad rámec své kapacity. Pokud je nám z výkonného výboru reformy známo, v doporučení zřizovatele k Transformačnímu plánu verze 11/2019 směrem k této psychiatrické nemocnici obsažen tento úkol nebyl. Soudě z komunikace, která se nyní na toto téma mediálně vede, šlo nejspíše o příslib psychiatrické nemocnice kraji, který byl následně na základě posouzení vlastních možností odvolán, což zřejmě způsobilo nespokojenost v krajské síti služeb. Pokud si nemocnice byla vědoma těchto svých personálních limitů, bylo by jistě žádoucí komunikovat s krajským úřadem a hledat konstruktivní řešení v péči o děti s duševním onemocněním.
 
  • Další spory mezi ministerstvem a PN Havlíčkův Brod se týkají ochranné léčby. Jaké problémy provázejí naplňování reformy psychiatrie v otázce ochranného léčení?
Realizace ochranného léčení na lůžcích následné péče v psychiatrických nemocnicích je jednou ze základních složek péče, která by zde měla probíhat i v dalších letech. Nemocnice o této skutečnosti vědí, jsou si vědomy, že tato péče bude nadále jejich úkolem. Management nemocnic byl o této skutečnosti opakovaně informován a směřován k hledání koncepčních řešení jak v rámci své nemocnice, tak v rámci systému péče v ČR. V rámci implementace reformy byla pro oblast ochranného léčení vypracována analýza, ředitelé nemocnic s ní i s koncepčními doporučeními byli seznámeni. Tato doporučení i analytický materiál jsou nyní vstupními dokumenty pro Pracovní skupinu pro potenciálně nebezpečné pacienty, která byla ustanovena ministrem a jejíž činnost se právě rozbíhá. Kromě zástupců dotčených ministerstev jsou zde nominováni zástupci za psychiatrickou společnost, jež doporučila do pracovní skupiny své členy, kteří se touto problematikou zabývají.
 
  • Jak to má být s ochranným léčením do budoucna?
Psychiatrické nemocnice by měly v realizaci ochranného léčení pokračovat, a pokud nedisponují v této oblasti dostatečnou kapacitou, v rámci transformace mohly uvažovat o změnách. To zahrnuje také potřebné počty lůžek, tak aby bylo možné potenciálně nebezpečné pacienty se soudně nařízeným ochranným léčením (tedy pacienty, kteří spáchali trestný čin pod vlivem duševního onemocnění, léčení jim bylo nařízeno v rámci zajištění bezpečnosti občanů ČR a pokud by nebyli duševně nemocní, nastoupili by k výkonu trestu) přijímat bezodkladně. Sem spadá také úprava organizace léčby tak, aby pro tyto pacienty bylo k dispozici samostatné oddělení s podstatně vyšší mírou zabezpečení, s dostatečným personálním zajištěním. A pokud je mi známo, nemocnicím byla také přislíbena finanční podpora při poskytování této náročné léčby. Většina nemocnic také dle zadání provádí restrukturalizaci péče s ohledem na ochranné léčení a zvyšuje dílčími rekonstrukcemi jak míru zabezpečení, tak kvalitu poskytované péče s respektem k lidským právům, zavádí tato specializovaná oddělení. Ministerstvo spravedlnosti proto logicky vyjadřuje nespokojenost, pokud nemocnice pacienty k léčbě přijímat odmítá, odvolává se na pořadník, a nástup k léčbě je tak odložen až za několik let. Tento přístup je nepochopitelný jak pro ministerstvo spravedlnosti, tak i pro ministerstvo zdravotnictví, které tuto problematiku řešilo s psychiatrickými nemocnicemi již před několika lety s jasným doporučením, jak postupovat při přijímání pacientů s ochranným léčením. Psychiatrická společnost se ztotožňuje se závěry analýzy v oblasti poskytování ochranného léčení ve světě – zajistit bezpečnost společnosti, řešit zvýšenou míru zabezpečení jak běžných občanů, tak pacientů v psychiatrických nemocnicích léčených. Domníváme se, že pacienti s nařízeným ochranným léčením v počáteční fázi léčby by měli být hospitalizování na samostatném specializovaném oddělení s pravidelným vyhodnocováním míry rizika agresivního chování.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…