Přeskočit na obsah

Ředitelka IPVZ: Online vzdělávání je budoucnost

Irena Maříková
Foto: Jiří Koťátko

Prioritou nové ředitelky Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví je kvalita vzdělávání, připravuje nový systém evaluace školení i školitelů. Chystá také digitalizaci postupu školence postgraduálním vzděláváním. S MUDr. Irenou Maříkovou, členkou výboru České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP, jsme mluvili zhruba měsíc po jejím nástupu do funkce ředitelky IPVZ.

  • Za loňský rok proběhlo 492 aprobačních zkoušek lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Jak se jejich počty vyvíjejí?

Situace je v podstatě stabilní. Za poslední dva roky se tyto počty pohybují na stejné úrovni a se stejnou úspěšností kolem sedmdesáti procent. Letos začaly první aprobační zkoušky právě v těchto dnech, takže jejich výsledky ještě nemáme. Přihlášeno je ale zhruba 120 lékařů, tedy podobně jako jindy za jedno pololetí. V IPVZ pořádáme jak písemné, tak ústní zkoušky.

  • Je v poslední době úspěšnost absolventů podobná?

Za poslední dva roky v tom nepozorujeme výkyvy.

  • Jste schopni případně navýšit kapacity tak, aby mohlo aprobovat více uchazečů?

Všichni uchazeči o aprobační zkoušky jsou vždy uspokojeni. Organizace je taková, že uchazeč musí projít písemným testem, pak je zařazen na šestiměsíční povinnou předaprobační praxi a následně jde na ústní zkoušku. Takto to logicky plynule navazuje.

  • Kvůli uplatnění lékařek a lékařů, kteří k nám přicházejí kvůli válce z Ukrajiny, uvádělo ministerstvo zdravotnictví v médiích, že by se aprobační zkoušky měly administrativně zjednodušit. Chystají se nějaké změny?

Myslím, že jako IPVZ administrujeme žádosti o aprobační zkoušky celkem bez problémů. Samozřejmě by bylo ideální vše zdigitalizovat, ale to je výhled na několik let.

  • Nevnímáte zatím žádné signály, že by mělo uchazečů o aprobaci přibývat?

V současnosti zkoušíme aprobandy, kteří vstoupili do systému ještě před ukrajinskou krizí. Zatím nemáme signály, že by jich bylo o hodně více, je to stabilní. Myslím, že si ukrajinští lékaři ještě sami nejsou jisti, co budou dělat dál.

  • Jak se vyvíjejí počty praktických lékařů v přípravě?

Za loňský rok odatestovalo 182 praktiků. Do oboru jich nově bylo zařazeno 254. Letos máme zatím zařazeno 56 praktiků. Zdá se, že teď bude trend trochu klesající a že je struktura v tuto chvíli saturovaná. Jsme ale otevření a kapacity máme.

  • Co podle vás obecně brání tomu, aby atestovalo více praktiků?

Limitem je počet lékařů, kteří vstupují do vzdělávacího oboru. Tomu by podle mě pomohlo navýšení počtu re­zi­den­čních míst, o kterém se aktuálně mluví. Respektive také navýšení finančního objemu, který se na jedno rezidenční místo poskytuje. Dnes je to částka zhruba 45 000 korun měsíčně. Navýšení na 60 000 by pomohlo. Probíhají jednání se Společností všeobecného lékařství ČLS JEP a nemám pocit, že by něco bránilo dohodě. Vedeme také jednání o změnách, jak zjednodušit rekvalifikace lékařů na praktiky.

  • Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ohlásil podporu zvýšení počtu rezidenčních míst, a to nejen pro praktiky a dětské praktiky, co si o tom myslíte? Žadatelé loni chtěli 220 rezidenčních míst, ministerstvo jich vyhlásilo sto…

Zaznamenali jsme to a myslíme, že by to pomohlo rozhodnutí lékařů jít do oboru praktického lékařství. Je to atraktivní i pro školitele. V tuto chvíli je zájem o rezidenční místa větší než jejich počet.

  • Chystáte nějaké novinky pro praktiky v přípravě?

Jak jsem zatím IPVZ poznala, tak mohu říct, že katedra všeobecného praktického lékařství funguje dobře, rozvíjí se, nemám zprávy, že by se tam něco mělo zásadně měnit.

  • Jak budete pracovat s tím, že podle mladých lékařů mají kursy IPVZ různou kvalitu, od skvělých až po podstatně horší? Je to pro vás zajímavé téma?

Máme v plánu využít nový systém evaluace. Ta už v určité podobě probíhá nyní, spíše ale jako dotazníková akce spokojenosti s kursem. Máme v plánu zavést systém evaluace nejen vzdělávacích akcí, ale komplexně školení. Kde jsme zodpovědní i za praktickou část školení, musíme vědět, že i ten školitel má dobré hodnocení. Evaluační systém by měl být komplexní.

  • Co by pak z tohoto hodnocení mělo vyplynout?

Budeme díky tomu přesně vědět, kde je prostor pro zlepšení. Existují kursy pro školitele. Existuje možnost je podpořit v jejich praxi v terénu. Můžeme tam poslat školitele, který je lépe hodnocen, aby zmonitoroval, co se dá zlepšit, v čem je možné školiteli pomoct. Musí to být ale statisticky kvantifikovatelné, dvě špatná hodnocení mohou nespravedlivě poškodit kredit školitele. Za relevantní počet bych považovala deset a více hodnocení.

  • V jakém horizontu to budete vyhodnocovat?

Chtěli bychom mít první výstupy do konce roku.

  • Projdou touto evaluací všechny kursy?

Postupně ano. Kvalita vzdělávání je pro mě nejdůležitější téma, protože IPVZ je tu primárně od vzdělávání. Byla mi svěřena role krizového manažera. V současnosti zjišťuji situaci, zkoumám, jaký je prostor pro zlepšení a jak zefektivnit procesy. Primárně se ale chci věnovat právě kvalitě.

  • Je tu něco, co by se dalo zlepšit na spolupráci s lékařskými fakultami? Někdy tu může docházet ke konkurenci…

Je připravována vědecká rada IPVZ, jejímiž členy budou zástupci lékařských fakult. Myslím, že vzájemná komunikace bude mnohem intenzivnější, a vyjasníme si, v čem si můžeme navzájem pomoct. Mám v plánu sejít se s předsedou Asociace děkanů lékařských fakult a domluvit se s ním.

  • Kdo ve vaší vědecké radě bude kromě zástupců lékařských fakult?

Rádi bychom do ní pozvali zástupce všech poskytovatelů postgraduálního vzdělávání, namátkou jednotlivé profesní komory, ČLS JEP, ale i další. Primární péče tam také jistě bude mít zastoupení. Myslím, že jedním z témat pro vědeckou radu by mohla být standardizace kursů ve zdravotnictví, vytvoření společných nástrojů pro evaluaci. Uvidíme, bude záležet na konsensu členů rady.

  • Co ještě chystáte?

Líbila by se nám větší elektronizace postgraduálního a celoživotního vzdělávání včetně propojení s registry. Usnadnilo by to postup školence celým systémem. Ve chvíli, kdy student medicíny absolvuje a dostává diplom, měl by dostat jeden QR kód, kterým se bude přihlašovat v celém systému. Obor vzdělávání by si mohl vybírat elektronicky, stejně jako stáž, školitele… Při tom by mohl mít přehled, kde jsou volné kapacity a jaké jsou kde výsledky evaluace. Takto by mohl postupovat až k diplomu, který by měl být digitalizován. To je moje vize, kterou bych ráda prosazovala. Koncepci už vymýšlíme. Myslím, že to je v souladu s celkovou koncepcí elektronizace v resortu.

  • Předpokládám správně, že se hodláte přihlásit do řádného výběrového řízení na svoji funkci, až bude vyhlášeno?

Zvažuji to. Nechci říkat rezolutní ne. Bylo by ale také nezodpovědné říct rezolutní ano. Byla jsem jmenována 7. dubna a od té doby uplynula zatím příliš krátká doba. V tuto chvíli si beru čas na zjištění skutečného stavu a toho, co s ním lze dělat. Věřím, že je ten prostor pro zlepšení široký.

  • Jak jste byla pro tuto funkci oslovena?

V postgraduálním vzděláváním spolupracuji s ministerstvem zdravotnictví řadu let, zkouším jazykovou připravenost cizinců, spolupracovala jsem na revizi aprobačních otázek. Je to dlouhodobá spolupráce a z ní to asi vyplynulo.

  • Vy jste aktivní členka TOP 09, místopředsedkyně její regionální organizace na Praze 6. Myslíte, že to hrálo roli ve vašem jmenování?

Moje politická příslušnost v tom nehrála žádnou roli. Důležité bylo, že na tom tématu s ministerstvem zdravotnictví spolupracuji mnoho let.

  • Pro pozorovatele zvenčí bylo odvolání vašeho předchůdce hodně náhlé. Vás nepřekvapilo?

To bych nerada komentovala, je to otázka na ministerstvo. Nechci ani hodnotit své předchůdce. Můžu jen říct, že když se seznamuji se stavem IPVZ, vidím prostor ke zlepšení.

  • Vedení institutu se loni výrazně změnilo, chystáte další personální změny?

Nejsem příznivcem radikálních změn. Určitě hledám možnosti zefektivnění práce, ale nic konkrétního v tuto chvíli, co se týká personálních změn, nemám v plánu.

  • Jak jste osobně vnímala jako lékařka IPVZ?

Jsem z generace, která zažila jednotné postgraduální vzdělávání, všechny atestace jsem odatestovala na IPVZ a můj vztah k IPVZ je velmi kladný. Byla to dobrá zkušenost.

  • S využíváním online přístupů na vzdělávací akce rostl počet účastníků. Budete dál využívat online vzdělávání?

Jednáme s odbornými společnostmi, se všemi akreditačními komisemi ministerstva zdravotnictví, jak online výuku a e‑learning implementovat do vzdělávacích programů šířeji. Budeme v tom dál pokračovat.

  • Kde vidíte nejlepší využití online formátů?

Konzultování toho, co se člověk už naučil, se může odehrávat na individuální onlinové platformě. Výborné jsou hybridní vzdělávací akce. Všichni sice preferují osobní setkávání, ale kdo se nemůže zúčastnit, může se podívat na streamované video nebo i na záznam. Dnes už se streamuje snad každý seminář, skoro každá akce, kterou pořádáme. Umožňuje to i zvyšovat kapacitu. Nedávno jsme využili při větším počtu zájemců, než bylo míst v sále, streamování přednášek do vedlejších sálů. Tím jsme zvýšili kapacitu prezenční akce.

  • Online také usnadňuje možnost pozvat na akci přednášející ze zahraničí. Využíváte to?

Právě na konferenci, o které jsem mluvila, jsme měli jednu přednášející z USA, která přijela fyzicky, ale také přednášející z Londýna, která se připojila online, vedla skvělou zhruba půlhodinovou prezentaci a nevznikl žádný technický problém. Online vzdělávání je budoucnost. Bez technologických inovací se už vůbec vzdělávat nebude.

  • Jak je to aktuálně se simulačním centrem, které měl IPVZ budovat?

Vybudováním simulačního centra byla momentálně pověřena Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Není to odpovědnost IPVZ. Probíhá ale tvorba koncepce simulačního vzdělávání, na které se IPVZ podílí. Probíhají jednání s odbornou sekcí simulační medicíny i ostatních zainteresovaných odborných společností, jako je ARO, urgentní medicína nebo intenzivní medicína, které v tomto segmentu mají hlavní slovo. IPVZ bude pravděpodobně zodpovědný za provádění vzdělávání v novém simulačním centru. Věnujeme se tomu intenzivně. Simulační vzdělávání by podle mě mělo proniknout do více oblastí medicíny, nejen do urgentní medicíny. Je to skvělá možnost, nazkoušet si psychologicky i prakticky výkon, aniž by hrozilo jakékoli ohrožení pacienta.

  • V jakých oborech by se to tedy mohlo uplatňovat?

Přirozeně to budou především obory urgentní medicíny, intenzivní medicíny, ARO. Dnes můžeme simulovat celou jednotku intenzivní péče s různými situacemi, které na ní mohou nastat. Zatím je první odhad, že za rok může simulačním centrem projít zhruba 1 500 školenců. Kapacity se mohou i navýšit. Zájem projevují ortopedi, endoskopisti, dají se simulovat i některé chirurgické výkony nebo výkony v gynekologii a porodnictví. Existují simulátory pro ošetřovatelskou práci, simulují například ošetřování bércových vředů a dekubitů. Je to atraktivní téma.

  • Proč došlo k tomu rozhodnutí, že to nebude budovat IPVZ?

To není otázka pro mě, ale na ministerstvo zdravotnictví. Určité přípravy a projektové práce už na IPVZ proběhly.

  • V jakém časovém horizontu připravujete simulační výuku?

Simulační centrum by se mělo spouštět v roce 2025 nebo 2026. Máme čas na vznik koncepce simulačního vzdělávání. Kromě toho poskytujeme metodickou podporu Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, aby to, jak bude simulační centrum vybaveno, už bylo v souladu s vznikající koncepcí.

  • Poslední roky posílily úlohu distanční péče a potřebu v ní vzdělávat lékaře. Jak s tím pracujete?

Máme výukové pracoviště pro elektronizaci zdravotnictví, e‑health. Tam tyto kursy běží. Garantem koncepce telemedicínského vzdělávání je Fakultní nemocnice Olomouc. Koncepci, která bude schválena ministerstvem zdravotnictví, se podrobíme a budeme vzdělávat v souladu s ní. Bude to jedna z klíčových metod práce s pacientem.

  • Budete se snažit rozvíjet nabídku vzdělávacích akcí pro nelékaře?

Nelékaři jsou velmi důležitou skupinou našich klientů. Jsme zodpovědni za celé postgraduální vzdělávání farmaceutů. Vzděláváme terapeuty, asistenty, zdravotní sestry… Je to pro nás důležitá oblast, na kterou nebudeme zapomínat.

  • Je u sester zájem o vzdělávání?

Poptávka je. U sester je trochu jiný systém postgraduálního vzdělávání, mají hodně certifikovaných kursů, které je opravňují vykonávat určité výkony. Těch je asi 500 a my velkou část nabízíme ve spolupráci s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Například v těchto dnech právě proběhl kurs Kardiotokografie pro porodní asistentky.

Sdílejte článek

Doporučené

Maminkovština

2. 12. 2022

Řeči, kterou mluvily maminky a babičky na nejmenší děti, se kdysi říkalo maminkovština. Je nápadná jak zvukově, tak stavbou. Lze ji stejně dobře…