Přeskočit na obsah
objednat předplatné

Orgány zaměstnaneckých pojišťoven nebyly voleny spravedlivě

5 minut čtení 13. 9. 2018 ač

Dosavadní úprava znevýhodňuje ty, kteří nejsou členy odborů ani zaměstnavatelských organizací.

Rozhodnutí se bezprostředně netýká té třetiny členů rad, které jmenuje a odvolává vláda. Dvě třetiny členů rad jsou podle dosavadní úpravy voleny pojištěnci z řad pojištěnců. Kandidáty vybírají organizace zaměstnavatelů a odbory. To právě soud zrušil. Zákonodárcům dal soud čas do konce září příštího roku schválit jinou úpravu.

„Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny hospodaří s prostředky, které jsou obecné, nikoliv soukromé. Z pohledu státu je to zvláštní situace,“ řekla ČTK senátorka Alena Dernerová (za SD-SN), která byla jednou z autorek senátorského podnětu k Ústavnímu soudu.

Skupinu senátorů zastupoval před Ústavním soudem advokát Štěpán Holub z Holubová advokáti. „Nově tak budou mít možnost ovlivňovat chod zdravotních pojišťoven jak velcí, tak i malí zaměstnavatelé. Obdobně budou mít stejnou možnost ovlivnit vedení zdravotních pojišťoven také pojištěnci, kteří nejsou sdruženi v odborech,“ shrnul Holub po rozhodnutí soudu na firemním blogu advokátní kanceláře. „Je samozřejmě otázkou, jak nyní zareaguje zákonodárce,“ dodává Holub.

Ministerstvo zdravotnictví už chystá pracovní skupinu k novele zákona o zdravotním pojištění. V plánu má také zcela nový zákon o zdravotních pojišťovnách, který sjednotí pravidla pro VZP a ostatní pojišťovny. Ten ale přijde později.

„Vzhledem k tomu, že Ústavní soud uložil zákonodárcům přijmout změny ve velice krátkém čase, ve kterém není možné stihnout dokončit chystaný zákon o zdravotních pojišťovnách, připraví ministerstvo do konce roku samostatnou novelu, kterou urychleně vyhoví požadavkům Ústavního soudu. Ještě do konce září se v této věci na ministerstvu sejde pracovní skupina a prodiskutuje první teze novely,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. „Novela nebude jen provizorní řešení, ale podkladem, který využijeme právě při přípravě nového zákona,“ dodala.

Na novele chce spolupracovat i Svaz zdravotních pojišťoven. „Bude třeba hledat nějaký jiný způsob, jak zapojit do možnosti ovlivnit volby všechny skupiny pojištěnců. Musíme však počítat s tím, že zvolené řešení musí být i rozumně realizovatelné a určitě by nemělo zbavit vlivu ty zaměstnavatele, kteří pojišťovny založili, vložili do nich majetek a úzce s nimi spolupracují,“ uvedl pro Medical Tribune prezident svazu Ladislav Friedrich.

Svaz zdravotních pojišťoven v řízení u soudu upozornil, že právo být volen má každý, nejen člen odborů, jen je omezené, kdo může kandidáta navrhnout. Podle Ústavního soudu bylo přesto postavení členů odborů nebo zaměstnaneckých svazů a jejich nečlenů nerovné. OSVČ nebo státní pojištěnci sice mohou teoreticky být voleni, ale znevýhodňuje je podle soudu to, že nemohou navrhovat kandidáty, kteří by hájili jejich zájmy.

Ministerstvo zdravotnictví poukázalo na to, že pořádat do rad zdravotních pojišťoven volby, ve kterých by mohli volit všichni jejich pojištěnci, by bylo obtížné na finance i organizaci.

V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, zaměstnanecké pojišťovny mají zhruba 4,1 milionu pojištěnců, Všeobecná zdravotní pojišťovna kolem 5,9 milionu.

Co zrušil Ústavní soud
§ 10 odstavec 3 zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách:
Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to tím způsobem, že 5 členů je voleno z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 5 členů je voleno z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
 
§ 10 odstavec 5 zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách:
Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda, b) 6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to tím způsobem, že 3 členové jsou voleni z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 3 členové jsou voleni z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
Škrtnutá část je z rozhodnutí Ústavního soudu v rozporu s článkem 21 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
Zrušená byla i prováděcí vyhláška. Podle ní jsou členové rad voleni voliteli určenými zaměstnavateli, kteří ve stanoveném období odvedli na zdravotním pojištění částku alespoň ve výši 0,5 % součtu pojistného připadajícího na danou pojišťovnu. Za každé odvedené 0,5 % mohou určit 2 volitele. Ostatní zaměstnavatelé či pojištěnci v těchto volbách volit nemohou, ani nemohou určit volitele, kteří by je zastupovali.
„Podmínění volby členů dozorčích rad nebo správních rad zaměstnaneckých pojišťoven návrhem organizace zaměstnavatelů nebo odborové organizace zakládá nerovnost mezi dvěma skupinami pojištěnců, a to těmi, kteří mohou být, resp. jsou členy těchto organizací, a těmi, kteří jimi být – s ohledem na to, že nejsou ani zaměstnavateli ani zaměstnanci – nemohou nebo nechtějí. V obou případech jde o skupiny se srovnatelným postavením (daným statusem pojištěnce zaměstnanecké pojišťovny a ve vztahu k užší části pojištěnců, kteří nejsou zaměstnanci, také tím, že hradí pojistné), přičemž však v případě posléze uvedené skupiny absence možnosti navrhovat kandidáty, kteří by zastupovali jejich zájmy, působí k jejich tíži,“ konstatuje Ústavní soud.
 

 

Zdroj: MT

Denní zprávy

Sdílejte článek

Doporučené