Oslněni dojmem. První dojem z lidí je významný, nicméně může zavádět

Do lidí nevidíme, byť přísloví mluvilo jen o ženách a melounech. Přitom jsme moc rádi, víme‑li o svých bližních, kdo jsou. Je to důležité. Člověk ve vaší blízkosti může být mizera, který se usmívá, je milý, přitom vás pomluví nebo jinak podrazí při první možné příležitosti.

Máme na to detektor. Na někoho neznámého se podíváte a během kratičké doby se objeví niterný pocit: „S tímto člověkem mi to půjde. S tímto člověkem mi to nepůjde.“ Říká se mu tušení, gut feeling.

Detektorem je neuronová síť v mozku. Její činnost se promítne do těla. Takže někteří lidé mají tušení nad bránicí, jiný pod ní, další od krku dolů. Ovlivňuje nás, nicméně přesnost odhadu je asi dvoutřetinová.

Odhad osobnosti z tvářových rysů je ve značné míře společný lidem z odlišných kulturních okruhů. Jestliže se čínští a britští pozorovatelé dívali na tváře Asiatů a bělochů vytvořené počítačem, soudili co do prvního dojmu velmi podobně. Nese to riziko. Prvním informačním souborem bývá pozorovaná tvář. Kromě genderu a věku z ní odečítáme důvěryhodnost a dominanci, k závěru docházíme po několika stech milisekund. Výsledek takto bleskového rozhodnutí je významný. Ovlivňuje volby, soudy i personalistiku. Je tedy dobré dávat na svá rychlá rozhodnutí pozor.

Například:

Tváře, které jsou v klidu, jsou nějak utvářené. Například mohou mít koutky ústy poněkud nahoru nebo naopak obočí poněkud semknutá, aniž by jejich nositel prožíval nějakou emoci. V prvním případě často a mylně vnímáme výraz tváře jako výraz štěstí. V druhém případě stejně často a stejně mylně vnímáme tvář jako dominantní, se stopou možného hněvu.

Velmi ovlivňující tvářový znak je poměr šířky a výšky pozorované tváře. Nižší poměr vede k pocitu, že patří možnému agresorovi. Jde totiž o znak ovlivňovaný koncentrací mužského pohlavního hormonu, testosteronu. Čím vyšší koncentrace, tím vyšší agresivita.

Opět může jít o nadměrné zobecnění, stejně jako je tomu u tváří, které mají v dospělosti dětské rysy, u tváří, které jsou vysoce přitažlivé nebo naopak, u tváří rasově nebo etnicky charakteristických. Na to rovněž velký pozor. Naše rozhodnutí jsou totiž do značné míry ovlivňována vědomými a nevědomými předsudky o jiných rasách a etnických skupinách. Předsudky zobecňují, pozorovaná tvář přitom do rámce zobecnění vůbec nemusí patřit. Značně také ovlivňuje textura neboli povrchové utváření kůže, od hedvábně poloprůsvitné po drsně mužnou. Hodnocení tváře podle jednoho nebo malého počtu znaků tedy může vést k chybám.

Počet znaků, které mají vypovídat o nositeli tváře, byl proto podstatně rozšířen. K hodnocení bylo nabídnuto 597 tvářových fotografií z databáze. Tváře byly fotografovány jednotným způsobem v jednotném prostředí. Přibližně polovina byly ženské tváře, třetina byly tváře bílé a další třetina tváře černé, po jedné šestině se dostalo tvářím asijským a latinskoamerickým.

U tváří hodnotili pozorovatelé emoční výraz. Otázka zněla, v jaké míře se výraz tváře blíží výrazu štěstí, hnusu, strachu. Dalšími předměty zájmu byly přitažlivost a dětský výraz ve tváři. Familiarita se zabývala mírou, ve které se tvář odlišuje od jiných tváří, zda byste si jí na první pohled všimli v davu.

Následně pozorovatelé určovali gen­der a rasu tváře, její šířku v úrovni jařmových kostí i v oblasti úst, délku od čela k bradě, míru, ve které se tvář podobá tvaru srdce, což se určuje poměrem šířky tváře ve výši jařmových kostí k šířce tváře v oblasti úst, tvar nosu měřený jako poměr délky k šířce, plnost rtů, to je vzdálenost mezi horním a dolním okrajem rtů dělená délkou tváře, velikost očí, což je výška očí dělená jejich šířkou, a několik dalších, podobně určovaných veličin, například v jaké míře je tvář kulatá.

Pozorovatelé tváře hodnotili sedmi­stup­ňo­vou škálou od stupně „nedůvěryhodná“ do stupně „krajně důvěryhodná“. Stejně hodnotili míru nadřazenosti, kterou tvář podle jejich názoru vyjadřuje.

Výsledky říkají, že nejpůsobivější v odhadu důvěryhodnosti a dominance tváře jsou její vrozené znaky, které si jejich nositelé vůbec nemusejí uvědomovat. Pocit „tato tvář je důvěryhodná“ vysoce ovlivňují její vrozené rysy napovídající, že může jít o štěstí, nicméně emočně neutrální tvář byla vnímána jako přece jen důvěryhodnější. Mužské tváře byly vnímány jako dominantnější než tváře ženské, pocit dominance předpovídal výraz hněvivý.

Opět pozor.

Tváře mohou mít vrozené znaky, které neodpovídají emočnímu stavu ani osobnosti jejich nositelů. Jejich nositelé si je nemusejí uvědomovat. Nicméně naše sociální detektory zapracují a jsme vedle.

Nadměrné, příliš široké hodnocení existuje, měli bychom o něm vědět. Na rozdíl od velkého počtu odlišných studií tato práce dokazuje, že poměr šířky a výšky tváře pozorovatele při hodnocení důvěryhodnosti a dominance příliš neovlivňuje. Všechny zkoumané znaky lépe předpovídaly důvěryhodnost než dominanci.

Podobně, jako se hodnotí tváře, je hodnocen z pozorovaného jedince celkový dojem. V laboratorních podmínkách se ovlivnění celkovým dojmem ověřuje souborem výroků, které účastníci pokusu vyhodnocují. Výzkum se soustředil na výroky týkající se morálky, poctivosti, loajality, ochoty ke spolupráci, kompetence, inteligence, výkonnosti i kvalifikace. Důležitým rozměrem výroků tvořících dojem je také množství informace, kterou nesou.

Nový soubor 160 výroků popisujících lidské chování hodnotila skupina 400 posuzovatelů. Hodnocení cílilo na morálku, kompetenci, míru nesené informace a důvěryhodnost. Experimentu se účastnilo 205 žen, 189 mužů, 5 „dalších“, 1 osoba se nechtěla ke svému pohlaví vyjádřit, střední věk 34 let, rozmezí 18–73 let.

Výroky týkající se morálky byly kladné a záporné.

Příklady morálního hodnocení:

• Osoba X prodala dům, aby podpořila místní program pro potřebné.
• Osoba X uprostřed noci zapálila kulturní dům.

Výroky týkající se kompetence byly kladné, záporné a neutrální.

Příklady hodnocení kompetence:

• Osoba X vyřešila křížovku v novinách.
• Osoba X zapomněla zavřít kohoutek u vany a vyplavila dům.
• Osoba X šla hrát karty k příteli.

Hodnocení bylo několikastupňové. Morální chování lidé hodnotili od velmi špatného k velmi dobrému, v bodech od –4 do + 4, střed byl 0. Stejně byla hodnocena kompetence. Informační obsah lidé hodnotili v rozmezí 0–8, od výroku bezobsažného až po výrok velmi informativní. Stejně byla hodnocena i důvěryhodnost, a to od 0 do 8, od „tomu se nedá věřit“ k „to je důvěryhodné“.

Kromě toho byl mezi morálkou, kompetencí, mírou informace v obsahu a důvěryhodností určen vzájemný vztah.

Pozitivní korelace byla doložena mezi morálkou a kompetencí, mezi morálkou a důvěryhodností, mezi kompetencí a důvěryhodností a mezi mírou informace obsažené ve výroku a důvěryhodností.

Měli byste tedy působit morálně a kompetentně, vaše výroky by měly obsahovat vysokou míru informace a musíte být důvěryhodní.

Jste‑li tací, jste lidsky jedineční. Jenže vám to nemusí být, kromě niterného – věřme, že střízlivého – pocitu, moc platné. Zapracují totiž drby, to je nejrozšířenější lidská vlastnost, a žvanění, jejich rodná sestra.

Prameny

Koukolík F. Bulšit. O žvanění v organizacích, médiích, politice a vědě. Galén, Praha 2021.

Koukolík F. Drby. O nejrozšířenější lidské činnosti. Galén, Praha 2022.

Mickelberg A, Walker B, Ecker UKH, et al. Impression formation stimuli: A corpus of behavior statements rated on morality, competence, informativeness, and believability. PLoS ONE 2022;17(6):e0269393.