Pacienti se ptají: A co je to krize?

Nový průzkum ukázal, že nemocnice nemusí omezovat zdravotní péči. Ministryně Jurásková chystá nový protikrizový plán pro zdravotnictví.

Kvůli krizi nemají firmy zakázky, lidé přicházejí o práci a těm, kdo si práci udrželi, klesají platy. Ponurý obrázek české ekonomiky bude v Česku k vidění možná několik let. V českém zdravotnictví je ale všechno jinak.

Ve zdravotnictví, kterým ročně proteče přes 220 miliard, totiž hlavně díky miliardovým přebytkům z minulých let zatím žádná krize neexistuje. "Pohodu" v oboru potvrzuje průzkum firmy HealtCare Institute mezi víc než čtvrtinou šéfů nemocnic, který mají HN k dispozici.

Může za to Julínek. A Rath

Data z průzkumu mluví jasně: Lidé čekají na operace stejně dlouho jako v době prudkého růstu ekonomiky a mají (podobně jako třeba před dvěma lety, kdy byla ekonomika na vrcholu) k dispozici všechny léky, které potřebují.

Až na jednu výjimku totiž nemusel nikdo z oslovených 44 ředitelů nemocnic kvůli krizi omezit kvalitu a dostupnost zdravotní péče a pojišťovny prakticky všem nemocnicím platí včas. Navíc jim platí tolik, že nemocnice mohly doktorům a zdravotním sestrám navzdory krizi velmi slušně zvýšit platy. Zatímco nemocničním doktorům letos vzrostly platy skoro o sedm procent, sestry si polepšily téměř o šest procent.

Čeští pacienti dnes dostávají kvalitní zdravotní péči hlavně díky miliardovým přebytkům, které v posledních třech letech na účtech zdravotních pojišťoven vytvořili exministři zdravotnictví David Rath a Tomáš Julínek. Ten díky přebytkům mohl ještě na konci roku 2008 nemocnicím pro letošní rok přidat zhruba sedm procent. A soukromí doktoři dostali ještě o něco víc. "Růst příjmů nemocnic o čtyři až pět procent by zejména průmysl mohl jen závidět," připouští ekonomický náměstek motolské nemocnice Jiří Čihař.

Bez ušetřených 20,5 miliardy korun, které měly ještě loni v červenci pojišťovny jaksi »navíc« na svých účtech, by přitom už dnes měli lidé velký problém s tím, aby je nějaká nemocnice vzala za rozumnou dobu na plánovanou operaci nebo aby jim doktor předepsal drahý lék, který nutně potřebují.

Pravdou je, že se přebytky zdravotních pojišťoven hlavně kvůli ztrátě práce u lidí, kteří platili pojištění, pomalu rozpouštějí. Přesto mají pojišťovny pořád tak velké rezervy, že do letoška by pacienti neměli žádnou ekonomickou krizi poznat.

"Už na začátku roku 2010 ale mohou mít pojišťovny problémy s placením zdravotní péče," říká náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Proto ministerstvo zdravotnictví připravilo balíček proti krizi, který měl do oboru přinést do konce roku 2010 přes 10 miliard korun.

Ministryně Dana Jurásková například chtěla už od 1. července zvýšit platby státu pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané o 50 korun měsíčně, ale třeba také snížit částku, kterou mají pojišťovny na provoz a prevenci, o víc než 1,5 miliardy ročně a poslat ji na zdravotní péči.

Navrhovala také zpřísnit výběr pojistného a změnit lékovou politiku tak, aby pacienti i pojišťovny ušetřili na lécích přes dvě miliardy. Včera ale radši sama svůj návrh z vlády stáhla. Nesehnala pro něj totiž podporu u sociálních demokratů.

"Chceme výraznější zvýšení plateb za státní pojištěnce a také nevěříme, že návrh ministerstva ušetří na lécích dvě miliardy. Podle našich propočtů to může být přesně naopak," vysvětluje stínový ministr zdravotnictví David Rath. Jurásková chce už dnes představit nový návrh, kterým by chtěla přivést do zdravotnictví nové peníze.

Zdravotnictví zachrání stát

I kdyby se ale Juráskové nic z jejích plánů prosadit nepovedlo, pacienti i lékaři můžou zatím zůstat docela v klidu. Po dvou letech reforem totiž dojde příští rok k automatickému a hlavně radikálnímu zvýšení vládních dotací pojišťovnám za šest milionů "státních pojištěnců" ze 677 na 795 korun měsíčně, což zdravotnictví přinese 10 miliard.

Tahle částka sice zachrání zdravotnictví i na příští rok, pro rekordně zadlužený stát ale bude znamenat další tvrdou ránu. "Pokud poslanci zákon nezmění, platby pojišťovnám prostě zvýšit musíme," krčí rameny ministr financí Eduard Janota.

Co ukázal velký průzkum mezi víc než čtvrtinou českých nemocnic

Ekonomická krize zatím pacienty vůbec neohrožuje

Drtivá většina nemocnic zatím nemusela kvůli krizi žádným způsobem omezit dostupnost
a kvalitu zdravotní péče.

Pojišťovny platí včas

Víc než 90 procentům nemocnic platí pojišťovny i za krize včas.

Čekací doby na operace se neprodlužují

Ve velké většině nemocnic zůstávají čekací doby na výměnu kyčelního kloubu stejné jako loni. V šesti ze 44 oslovených nemocnic se čekací doby zkrátily. Jen ve třech se čekací doby prodloužily.

Doktoři i zdravotní sestry dostali přidáno

Zdravotníkům i v době krize rostou platy. Zatímco doktoři dostali letos přidáno v průměru téměř o sedm procent, sestry si polepšily skoro o šest procent.

HN, Petr Vašek

Zdroj: HN