Pandemie je výzvou k lepší péči o duševní zdraví

Jedná se o vůbec první globální studii, která mapuje dopady pandemie na tento segment zdravotní a sociální péče. Naopak v Česku se během jarních měsíců podařilo, že ambulantní psychiatrická péče fungovala na dálku, a dokonce došlo k nárůstu počtu ošetření pacientů. Jiné segmenty péče u nás ale musely v důsledku pandemie omezit svůj provoz.

Podle výsledků studie WHO provedené ve 130 zemích světa v období červen– srpen 2020 došlo v 93 procentech států k omezení, nebo dokonce zastavení poskytování profesionální péče o duševní zdraví, a to navzdory tomu, že potřeba odborné pomoci ze strany veřejnosti vzrostla. Velké množství lidí se muselo vyrovnávat se ztrátou svých blízkých, trávili dlouhý čas v izolaci, potýkali se s ekonomickým problémy v důsledku ztráty příjmů a také se obávali nemoci samotné. To vše se negativně podepsalo na jejich duševním zdraví, ať již tak, že se u nich nově objevilo psychické onemocnění, anebo se zhoršilo stávající. „Česká republika má dobře připravenou a financovanou národní strategii a program v oblasti duševního zdraví řízené Radou vlády pro duševní zdraví, která ještě před nástupem pandemie zdůraznila komunitní ambulantní služby jako klíč ke zlepšení služeb v oblasti duševního zdraví. To přispělo k relativně nízké úrovni omezení služeb během posledních osmi měsíců,“ říká Dr. Srđan Matić, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Podle výsledků studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) publikované v renomovaném časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences měla pandemie a související opatření negativní vliv na duševní zdraví zejména mladších dospělých. Horší duševní zdraví bylo také spojeno s obavami o ekonomický nebo zdravotní stav. U řady osob také mohlo dojít k nárůstu konzumace alkoholu a dalších návykových látek, objevily se úzkostné stavy či poruchy spánku. Navíc onemocnění COVID‑19 samo o sobě může přinést závažné neurologické a psychiatrické komplikace, jako jsou delirium, neklid nebo cévní mozková příhoda. Současně jsou lidé s psychickými a neurologickými onemocněními, včetně závislostí, více ohroženi infekcí SARS‑CoV‑2 a také závažným průběhem tohoto onemocnění, včetně rizika úmrtí.

„U dospělé populace jsme zaznamenali zhruba trojnásobný nárůst depresí a rizika sebevraždy, téměř dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a zvýšený výskyt nárazového pití alkoholu (tzv. binge drinking),“ upozorňuje PhDr. Petr Winkler, Ph.D., z NUDZ, kde probíhá výzkum dopadů pandemie COVID‑19 na duševní zdraví populace. Současně podle něj pandemie zasáhla také děti a osoby dlouhodobě žijící v zařízení sociální péče a pravděpodobně i u nich došlo k nárůstu výskytu duševních onemocnění. Podle studie WHO byly nejčastěji omezeny služby péče o duševní zdraví dětí a mladých lidí (72 % sledovaných zemí), seniorů (70 % sledovaných zemí), těhotných žen a matek po porodu (61 % sledovaných zemí).

Mezi celosvětově nejčastěji omezované služby patřily poradenství a psychoterapie, programy harm reduction a také programy léčby závislosti na opiátech. Ve více než třetině zemí (35 %) pak došlo k narušení akutní a krizové péče, ve 30 procentech sledovaných států se pak pandemie negativně dotkla systému péče o osoby se závislostmi. V České republice pandemie vedla k omezení, nebo dokonce zastavení některých služeb (např. denních stacionářů), změnilo se také přijímání a propouštění pacientů v psychiatrických nemocnicích. Negativně byly zasaženy také adiktologické služby.

Rozvoj péče na dálku

Na druhé straně pandemie přinesla nové způsoby, jak propojit profesionály péče o duševní zdraví s jejich pacienty/ klienty. Podle studie WHO 70 procent zemí využilo možností telemedicíny či terapie na dálku. „Ukázalo se, že velmi dobře může fungovat distanční péče v psychiatrii s využitím moderních telekomunikačních prostředků (přes telefon, Skype, WhatsApp, FaceTime aj.). Díky těmto možnostem mohl zůstat nepřerušen provoz psychiatrických ambulancí, které v této době zaznamenaly nárůst poskytované péče až o 20 procent,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primář NUDZ. Čeští ambulantní psychiatři a psychiatričky tak byli schopni postarat se o své pacienty na dálku.

Pokračující pandemie znamená také další zátěž pro duševní zdraví populace. Proto je podle prof. Mohra namístě připravit se na další nárůst duševních problémů a poruch, které stoupají s nejistotou vyvolanou pokračující nepříznivou epidemickou situací, obavami o své zdraví a ekonomickými těžkostmi. „Proto je důležité posílit krizové služby a linky, využít možnosti distančních kontrol v rámci telemedicíny, pomocí screeningu a triáže nepřerušit provoz denních stacionářů a lůžkových zařízení, zajistit trvalé zabezpečení zdravotnických pracovníků ochrannými prostředky. Pandemie COVID‑19 nás nutí přehodnotit to, jak efektivně poskytujeme zdravotní péči a používáme moderní technologie, včetně telemedicíny. To může do určité míry přinést lepší přístup ke službám péče o duševní zdraví,“ dodává dr. Matić.

Podle údajů WHO získaných ještě před nástupem pandemie způsobují jen depresivní a úzkostné poruchy ekonomické ztráty ve výši 1 bilionu amerických dolarů ročně. Naopak 1 dolar vložený do kvalitní a prokazatelně účinné léčby depresivních a úzkostných poruch se vrací v podobě 5 dolarů. V průměru jdou do této oblasti dvě procenta ze státních rozpočtů jednotlivých zemí a méně než jedno procento z mezinárodní finanční pomoci určené pro zdravotnictví, což je nedostatečné.

O tom, že i v ČR roste počet nemocných s psychickými problémy a spolu s tím rostou náklady na péči, mluví i aktuální údaje VZP, která jen v roce 2019 zaplatila přes 4,5 miliardy korun za léčbu pacientů s vybranými duševními poruchami. Je to nejvíce za poslední tři roky. Stejně tak stoupl počet pacientů. Od roku 2017 stouply náklady VZP na léčbu duševních poruch o 13,4 procenta. Počet nemocných s nějakou duševní poruchou vzrostl o 13 169, což jsou necelá čtyři procenta. Většina pacientů trpěla neurotickými, stresovými a somatoformními poruchami (do této diagnózy patří např. různé fobie či stresové reakce). Nejnákladnější byla pro VZP v loňském roce léčba schizofrenie, na niž šlo 2 291 898 000 Kč. Nejvíce peněžních prostředků bylo použito na úhradu antidepresiv.

„V současné době negativně působí na duševní zdraví lidí převážně koronavirová krize a nastupující podzim. Je důležité si v této nelehké době udržet psychické zdraví. S tím samozřejmě úzce souvisí zdravý životní styl, který lze, na rozdíl od genetické výbavy, ovlivňovat. Samozřejmostí by měl být pohyb na čerstvém vzduchu, např. procházky, výběr správných potravin a dostatek pravidelného a kvalitního spánku, tedy minimálně 7–9 hodin denně. A také si udržovat pozitivní mysl,“ uvádí tiskový mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.

Zdroj: MT