Přeskočit na obsah

Pavlík: Případovým paušálem by mělo být hrazeno stále více péče

kongres, přednášející
Foto: shutterstock.com

Nejen spravedlivější úhrady, ale i zcela nové možnosti analýz systému. To přinesl DRG Restart.

Vedoucí analytického týmu DRG Restart RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D., představil na konferenci BOD 2022 přínosy CZ‑DRG a aktuální změny v úhradách nemocniční péče.

Systém CZ‑DRG se vyvíjel od roku 2015 do roku 2019 a od roku 2021 je plně implementován jako oficiální klasifikační systém akutní lůžkové péče v České republice. Coby klasifikační systém má CZ‑DRG velký význam pro analýzy toho, jak se v Česku léčí. Umožňuje například sledovat centralizaci specializované onkologické péče a zohlednit vyšší náklady center v klasifikaci, uvedl Pavlík. Tím podporuje vysoce specializovanou akutní lůžkovou péči.

Na datech z vykázané péče podle systému CZ‑DRG tak například je vidět, že centralizace chirurgické péče v onkogynekologii v praxi funguje, zatímco centralizace chirurgické péče v pneumoonkologii má významné rezervy.

Radikální chirurgické výkony pro novotvar ženské reprodukční soustavy jsou vykazovány z 90 až 100 procent v centrech vysoce specializované péče. Naproti tomu jen 60 procent hospitalizačních případů spojených s anatomickou resekcí plic je vykazováno centry vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, u extraanatomické resekce plic je to dokonce jen 48,8 procenta, uvedl Pavlík. Takto přesná data, jaké konkrétní výkony se kde provádějí, dosud nebyla pohromadě.

Desetina péče hrazená jednotně a bez limitů

Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2023 přináší velkou změnu ve způsobu, jak je nemocnicím hrazena akutní lůžková péče podle DRG. Snižuje se podíl péče, která je hrazena paušálem, a zvyšuje se podíl výkonů, které se hradí bez omezení úhrady nadprodukce. Čím více případů, které jsou hrazeny mimo paušál, nemocnice provede a vykáže, tím více dostane zaplaceno bez jakéhokoli stropu, uvedl Pavlík.

Neregulované formy úhrady mimo paušál jsou dvě. Jednak je to úhrada vyčleněná z paušálu, jednak úhrada podle případového paušálu. Formou úhrady vyčleněné z paušálu dostávají nemocnice případy zaplaceny podle své individuální základní sazby, podle případového paušálu se platí všem stejně podle jednotné základní sazby.

Jednou z významných změn, které má přinést návrh úhradové vyhlášky pro příští rok, je přesun množství případů do úhrady podle případového paušálu.

Zatímco v roce 2022 byla případovým paušálem hrazena pouze tři procenta objemu akutní lůžkové péče, v roce 2023 už to má být 10,3 procenta. Tento podíl by měl podle Pavlíka nadále růst i v příštích letech.

Nemocnice s nízkou základní sazbou dostávají zaplaceno méně, než jaké jsou náklady

Přitom rozdíly mezi tím, kolik dostanou jednotlivé nemocnice zaplaceno za ty případy, které jsou hrazeny úhradou vyčleněnou z paušálu podle individuální základní sazby, mohou být významné. Jako příklad uvedl Pavlík úhradu za DRG skupinu Odstranění žlučníku laparoskopicky pro jiné onemocnění mimo akutní zánět slinivky břišní u pacientů s CC 0. Zatímco při minimální základní sazbě v roce 2022 je cena tohoto případu 40 423 korun, při střední základní sazbě je to 60 612 korun a při sazbě 70 000 korun je úhrada 68 173 koruny.

„Nemocnice s nižší základní sazbou, což jsou zejména nemocnice okresního typu, se výší úhrad v roce 2022 nedostanou ani na úroveň průměrných nákladů v rámci referenčních nemocnic v roce 2019,“ poznamenal k tomu Pavlík.

Centralizace podpořená úhradami

Do skupiny případů, které jsou hrazeny jednotně případovým paušálem, přibývá v roce 2023 zejména taková péče, která je kontrolovatelná a s kritickým výkonem, typicky náročné výkony ve specializovaných centrech. Významnou část případů, které mají být nově hrazeny všem stejně, tvoří tedy operační výkony v onkologických centrech, například resekce plic, resekce slinivky břišní nebo resekce jater. Úhrada navíc podporuje centralizaci těchto zákroků tím, že mimo centra budou hrazeny s redukcí o 25 procent, uvedl Pavlík.

Podle platné metodiky má být při vykazování hospitalizačních případů, kde je hlavní příčinou hospitalizace no­vo­tvar, uveden marker pro klinické stadium a grade nádoru. Pavlík ale upozornil, že to ne všechna pracoviště dodržují. Ve vyhodnocování dat to může dělat problém. „Vykazování je lepší v komplexních onkologických centrech, ale i mezi nimi jsou pracoviště, kde to nedělají důsledně. Je to nejspíš dáno i tím, že v tom nevidí potenciál,“ řekl Pavlík. Do budoucna to může mít pro pracoviště dopady do úhrady, pokud nebude stadium nádoru vykazovat.         

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…