Penicilin českým pacientům stále dobře zabírá, rezistence nízká
Penicilin českým pacientům stále dobře zabírá. Osmdesát let od objevu prvního antibiotika má Česko podle primáře antibiotické stanice pražské Nemocnice Na Homolce Vlastimila Jindráka jednu z nejnižších rezistencí pneumokoku k penicilinu v Evropě. U některých jiných baktérií však není situace zdaleka příznivá. Problémy znepokojivě narůstají zejména u původců takzvaných nemocničních infekcí.
Velké problémy s antibiotickou rezistencí mají například Francie, Španělsko či Itálie, naopak Skandinávie a Nizozemsko je téměř neznají. Nejmenší problémy mají země, kde se antibiotika předepisují přiměřeně a neužívají se zbytečně. Francouzi spolykají čtyřikrát více antibiotik než Nizozemci. Česko je zhruba v polovině evropského žebříčku.
Ministerstvo zdravotnictví letos schválilo národní antibiotický program zaměřený na komplexní prevenci a kontrolu antibiotické rezistence. Ta je také tématem blížícího se českého předsednictví EU. Rozumné nakládání s antibiotiky je cestou, jak zachovat jejich účinnost. Ministerstvo připravuje webovou stránku pro veřejnost s radami, co může pacient udělat, aby rezistence nestoupala.
V letech 2001 až 2006 ambulantní spotřeba antibiotik v Česku mírně klesala až na 16 definovaných denních dávek (DDD) na 1000 obyvatel a den, a to z hodnot, které se koncem 90. let pohybovaly kolem 19 až 20, přičemž ještě počátkem 90. let to bylo jen 14. Tomu odpovídají i změny rezistence. Od roku 2001 postupně klesala rezistence původce angíny vůči makrolidům z 16 na devět procent, v posledních dvou letech mírně stoupla.
Nejvýhodnější antibiotickou politiku pro nemocnice hledá evropský projekt pod patronací Rakouska. Vedle Česka se ho účastní Belgie, Německo, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. V ČR ho koordinuje Nemocnice Na Homolce a účastní se ho dalších pět významných nemocnic.
Nemocnice Na Homolce zahájila systematický antibiotický program v roce 1997, za čtyři roky klesly náklady na antibiotika na třetinu původní hodnoty, aniž se omezila péče. Audity v chirurgických oborech pomohly omezit nadbytečné preventivní podávání antibiotik, aniž se zhoršila kvalita péče. Infekčních komplikací dokonce ubylo.
O rozumné předepisování antibiotik usilují také praktičtí lékaři. Předsedkyně pediatrické společnosti Hana Cabrnochová ČTK řekla, že z 2000 pediatrů dělá čtvrtina test, který z kapky krve potvrdí, zda je nemoc bakteriálního původu a jsou nutná antibiotika. Test hradí zdravotní pojišťovny. Regulace vedou lékaře k tomu, že dělají test sami a neposílají vzorek krve do laboratoře. Výsledek mají obratem a mohou hned začít léčit. Navíc nemusejí odebírat krev ze žíly, stačí kapka krve z prstu.
Pediatři auditují ve spolupráci s mikrobiology své předepisování antibiotik. Kontrolují si, zda nepředepisují jinak než kolegové nebo mají jiné spektrum antibiotik, více se tím pádem nad předepisováním zamýšlejí.
Zdroj: ČTK