Philipp: Letošní úspory jsou nezbytné. Automatická valorizace přinese stabilitu

„V posledních letech se na platbách za státní pojištěnce přidalo do zdravotnictví hodně peněz. Jsem rád, že tam jsou, ale chápu, že to musí mít nějakou míru,“ říká poslanec KDU‑ČSL a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Tom Philipp. Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která snižuje platby za státní pojištěnce, s odůvodněním, že ohrožuje kvalitu a dostupnost péče. To podle Philippa nehrozí. Státní rozpočet není trhací kalendář, nemůžeme předstírat, že se nic neděje, dodává.

• Čím si vy osobně nebo i s kolegy vysvětlujete, že prezident Miloš Zeman přikročil k vetu novely o pojistném na zdravotní pojištění, když jinak vetuje zákony poměrně vzácně?

Moc jsme se o tom s kolegy nebavili. Všichni spíše skřípali zuby, protože to znamená svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, což nebude teď v době dovolených jednoduché. Nicméně se budeme snažit ji svolat, abychom se k tomu mohli ještě v srpnu vyjádřit. Proč novelu prezident vetoval, nevím. Jestli za tím mám vidět trochu zlomyslnosti, nebo jestli vážně převzal rétoriku opozice, že zdravotnictví zkrachuje, když letos nebude mít 14 miliard? Pan prezident je ekonom, a musí si tedy umět spočítat, že když zdravotní pojišťovny mají na svých účtech více než 50 miliard korun, tak rozdíl 14 miliard jejich rozpočty nijak nepoškodí. Na druhou stranu, pokud státní rozpočet tyto peníze vydá, tak nejsou pokryty na příjmové stránce rozpočtu a musíme si je půjčit. Už tak má být letošní státní rozpočet v minusu 330 miliard korun. Pokud by novela neprošla, schodek by byl ještě o 14 miliard větší. Při jednáních o rozpočtu se přitom ostře vyjednávalo o každou možnou korunu úspory.

Pro mě není na návrhu tak důležitých těch letošních 14 miliard korun, ale ta druhá část. To, že se nám podařilo v koalici, ale i se souhlasem opozice, dohodnout pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. To přinese v dalších letech pro zdravotníky i pro pacienty významnou míru jistoty.

• Umíte si ale představit ve zdravotnictví nějakou oblast nebo více cílů, kam by šlo efektivně investovat 14 miliard korun, kdyby tam zůstaly?

Pro zdravotníky a poskytovatele zdravotních služeb teď bude stejně jako pro ostatní běžné lidi nejtěžší vyrovnat se se zdražováním, zejména se zdražením energií. V nemocnicích to dělá velké náklady navíc. Pro nemocnici sice v jejím miliardovém rozpočtu neznamená 20 milionů navíc, že by se kvůli tomu zhroutila. Ovšem když má ekonom plán nastavený plus minus vyrovnaně, znamená nečekaný výdaj v desítkách milionů za energie nepříjemnou situaci. Bude muset v jiných položkách šetřit. Tak to ale je, doba je zlá. Všichni se musíme přizpůsobit a trochu si utáhnout opasek. Také nejedu na dovolenou do žádné strašně drahé destinace, jedu do Rakouska do hor, spím v hostelu a v kempu.

• Neměly by se právě v té situaci, kdy na poskytovatele dopadá inflace, peníze spíše do zdravotnictví přidat?

Pokud by bylo potřeba poskytovatelům mimořádně přidat, například na pomoc zvládnout zdražení energií, stále na to podle mě stačí zdroje, které pojišťovny mají. Na jejich účtech je přes 50 miliard korun. Oněch 14 miliard, o kterých se z letošní platby státu bavíme, z toho tvoří méně než třetinu. Stále je tam dost peněz na případnou pomoc nemocnicím sanovat zdražení energií. Musíme si uvědomit, že těch 330 miliard letošního rozpočtového schodku jsou peníze, které si půjčujeme. A je to už několikátý rok po sobě. Minulý kabinet pana premiéra Babiše tu zatnul obrovské sekery. Nemůžeme dělat, že se nic neděje.

• Neděláte teď tak trochu práci za své kolegy poslance rozpočtového výboru a ministerstvo financí? Neměl byste kopat za zdravotnictví a jeho potřeby?

Ale já kopu za zdravotnictví! Jsem na jednu stranu předseda správní rady VZP a musím myslet na to, aby byla VZP stabilní organizace, která bude dobře zajišťovat potřeby pro pacienty i pro zdravotníky. Kromě toho jsem poslanec, jsem součástí koalice a musím dbát na odpovědný státní rozpočet. Za třetí jsem také stále zdravotník, přednosta kliniky, mám svého ředitele a vím, že má s rozpočtem nemocnice problémy. Vnímám všechny tyto tři pohledy a snažím se to vyvážit. Vím, že Všeobecná zdravotní pojišťovna má poměrně dost finančních prostředků na účtech a že zatím můžu mít jistotu, že bude stabilním partnerem pro zdravotnická zařízení. Vím, že rozpočet není trhací kalendář, a když se k němu teď budeme chovat lehkomyslně, odnesou to nejen naše děti, ale už i my, až se budou dluhy platit. Zároveň vím, že by pro naše zdravotnické zařízení bylo krásné dostat dalších sto milionů korun.

Při vědomí všech těchto věcí jsem přesvědčen, že největší výdobytek návrhu novely je pravidelná valorizace plateb státu za státní pojištěnce, která dá systému stabilitu. Čekalo se na to dvacet let. Když jsem byl náměstkem ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, přeli jsme se s tehdejším ministrem financí Babišem rok za rokem o každou padesátikorunu platby za státní pojištěnce navíc. To byla divná doba. V posledních letech se na platbách za státní pojištěnce přidalo do zdravotnictví hodně peněz. Jsem rád, že tam jsou, ale chápu, že to musí mít nějakou míru.

• Koalice tvrdí, že si je jistá dostatkem hlasů pro přehlasování prezidentova veta. Už jste zmínil, že bude ale také důležité, kdy o tom bude Sněmovna hlasovat. Účinnost novely a snížení plateb státu je nastaveno podle data vyhlášení ve Sbírce zákonů. Na kdy tedy počítáte, že bude svolána mimořádná schůze?

Diskutuje se o dvou termínech ještě do konce srpna. Je tu ale hrozba, že se to možná do konce srpna nestihne. Každý měsíc zpoždění nyní znamená, že se ze státního rozpočtu vyplatí zdravotním pojišťovnám o 2,8 miliardy korun více. To není málo. Pokud se to nestihne a nepodaří se plně realizovat ten konsensus, ke kterému jsme došli, bude to škoda. Není to ale částka, která by státní rozpočet zbořila.

• Jaké máte informace o dosavadním vývoji výběru pojistného VZP v letošním roce?

Naposledy jsem data o vývoji výběru pojistného viděl na konci června, protože v červenci správní rada VZP nezasedá. Čísla ukazovala, že výběr pojistného je lehce nad očekáváním. Zároveň je důležité říct, že ženy a děti z Ukrajiny čerpaly málo péče, a tak saldo výběru pojistného od státu za ukrajinské pojištěnce bylo už v červnu pozitivní. Zdá se, že pojištění ukrajinských uprchlíků nebude pro pojišťovnu ztrátové.