Počet návštěvníků psychiatrických ambulancí neustále roste
Počet návštěvníků českých psychiatrických ambulancích neustále roste. Loni pomoc psychiatra vyhledalo 449.000 lidí, což je o sedm procent více než v předcházejícím roce. Počet ošetření stoupl o osm procent na 2,6 milionu. Za posledních šest let vzrostl počet pacientů o 37 procent. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Pacienty přivádějí do ordinací zejména zvyšují se životní a pracovní tempo. Podle Jany Brožové z ÚZIS však může tento vývoj také souviset se změnou postojů k psychickým onemocněním, většího zájmu lidí o vlastní zdraví, lepší informovanost laické a odborné veřejnosti a zlepšení diagnostických metod. Téměř 60 procent návštěvníků psychiatrických ordinací tvoří ženy. Ženy se častěji potýkají s afektivními a neurotickými poruchami a schizofrenií, muži jsou častěji ošetřováni v souvislosti s vývojovými poruchami v dětství a dospívání a poruchami způsobenými alkoholem a psychotropními látkami.
Lékaři nejvíce, a to v 38 procentech, zjišťovali neurotické poruchy. Mezi ně patří například fobie, reakce na těžký stres, poruchy příjmu potravy a spánku. Na druhém místě byly afektivní poruchy, jako jsou změny nálad, deprese a úzkost, které představovaly 18 procent diagnóz. Struktura zjišťovaných onemocnění se významněji nemění. V porovnání s rokem 2003 se o dvě procenta zvýšil podíl neurotických onemocnění.
Duševní poruchy, které byly loni v ČR příčinou jednoho procenta pracovních neschopností, nejčastěji diagnostikovali lékaři v Praze a Olomouckém kraji. V ČR je na psychiatrických odděleních v nemocnicích podle údajů za první pololetí loňského roku 1500 lůžek, kde bylo v tomto období hospitalizováno 10.800 pacientů. Podle předsedy Psychiatrické společnosti Jiřího Rabocha jde na léčbu duševních poruch pouze 3,5 procenta rozpočtu českého zdravotnictví. To je podle psychiatrů málo. Světová zdravotnická organizace považuje za minimum pět procent.
Psychiatři nejsou spokojeni ani s rozdělením prostředků směřujících do jejich oboru. Podle Rabocha polovinu peněz dostávají instituce následné péče, čtvrtina je utracena za léky a zbývající čtvrtina je určena na ambulantní, akutní lůžkovou a komunitní péči. Snížit by se měl podíl pacientů ve velkých ústavech.
Zdroj: ČTK