Přeskočit na obsah

Pojišťovny navrhly koncepci udržitelného zdravotnictví

iStock-1010851662
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Demografie si žádá víc než jen postupné kosmetické změny systému zdravotnictví, usoudily zdravotní pojišťovny a přicházejí s návrhem komplexních změn systému. Zahájily k němu diskusi, pak jej předloží politikům.

Iniciativa Zdravotnictví 2030+ představila ve středu 22. března koncept systémových změn pro udržitelné zdravotnictví. Snaží se tím odstartovat dlouhodobou diskusi o takových legislativních i nelegislativních proměnách českého systému veřejného zdravotního pojištění, které by mohly být přijatelné a prosaditelné. Iniciativa vznikla na půdě Kanceláře zdravotního pojištění, samosprávné instituce všech zdravotních pojišťoven.

„Je to představa všech zdravotních pojišťoven, kompromis, na kterém jsme se dohodli,“ uvedl Radovan Kouřil, ředitel Oborové zdravotní pojišťovny. „Říkali jsme si, že když to neuděláme my, neudělá to nikdo,“ dodal.

Švec: Když nic nezměníme, odnesou to ti nejzranitelnější

Koncept stojí na myšlence doladění stávajícího systému veřejného zdravotního pojištění, posílení konkurence a odpovědnosti zdravotních pojišťoven, upřesnění nároku pojištěnce, snížení závislosti na státním rozpočtu a sjednocení zdravotního pojištění s nemocenským.

„Jako iniciativa můžeme nabídnout, díky tomu, že nejsme tolik svázáni s politickým cyklem, dlouhodobost, systematičnost, apolitičnost a věcnost,“ uvedl Ladislav Švec, ředitel Kanceláře zdravotního pojištění a lídr iniciativy Zdravotnictví 2030+. Debata o systémových změnách podle něj má probíhat tak dlouho, jak bude k nalezení shody potřeba.

Příprava koncepčních návrhů, které byly nyní představeny a které se mají dále diskutovat, začala už v roce 2019.

Hlavním důvodem je demografický vývoj, ze kterého vychází projekce dlouhodobého nárůstu poptávky po zdravotních službách za současného zmenšení podílu ekonomicky aktivních obyvatel a odchodu silných ročníků zdravotníků do důchodu. Medicínský pokrok zároveň přináší velmi drahé nové technologie.

„Tato dekáda je poslední dekádou s ideální věkovou strukturou obyvatel. S tím už nic neuděláme. V příští dekádě generace lidí narozených na začátku 70. let překročí věk zdravého dožití a významně se zvýší potřeba služeb zdravotnictví,“ vysvětluje východiska návrhů Švec. „Často se setkávám s tím, že kolegové – i vysoce postavení – tuto výzvu bagatelizují. Když se ale podíváme například na analýzu Národní rozpočtové rady, vidíme, že počet důchodců ze zhruba 2,4 milionu vzroste v české populaci podle některých variant projekcí i nad tři miliony lidí. Není to přitom nějaká zeď, do které bychom narazili jednorázově na začátku příští dekády a pak už by to bylo dobré. Naopak. Tento z hlediska financování negativní trend nebude pokračovat rok, dva nebo tři jako běžné krize, ale spíše dvě nebo tři dekády. Ta výzva je ohromná,“ dodává Švec. Zároveň bude klesat podíl osob ve věku 15 až 65 let ze 64 procent v roce 2020 až pod 57 procent v roce 2050, cituje Švec projekci Národní rozpočtové rady.

Zdravotnictví není jediný resort, na který bude demografický vývoj klást zvýšené nároky. Stát bude zároveň řešit růst nákladů na sociální služby a důchody. Jak se ukazuje, také na obranu bude nutné vydávat více, než jsme byli v posledním období zvyklí. Za takových okolností není podle Švece rozumné se spolehnout na to, že státní rozpočet bude zdravotní systém vždy sanovat.

Výsledkem těchto trendů je podle iniciativy Zdravotnictví 2030+ hrozba, že nebude možné zdravotnictví v současné struktuře ze stávajících zdrojů ufinancovat. Dlouhodobý deficit by pak podle Švecových slov měl brutální dopad na pojištěnce, zejména pak na ty nejzranitelnější, a na dostupnost a kvalitu veřejných zdravotních služeb pro ně. „Právě tuto část populace se navrhovanými změnami snažíme ochránit, aby se v budoucnu nestalo, že budou mít sice formálně garantovaný nejširší nárok na světě, ale nebudou ho mít kde uplatnit,“ poznamenal Švec.

Samotné navýšení prostředků, ať už z povinného pojištění, ze státního rozpočtu, nebo nějakých nových zdrojů, by podle iniciativy problém nevyřešilo, což dokládají zkušeností z posledních let. Rozpočet zdravotnictví byl v posledních pěti letech významně navýšen, ale dostupnost ani kvalita se podle Švece významně nezvýšila. „Z mnoha signálů je zřejmé, že došlo k rozvoji prostředí pro přímé platby, tedy snížení dostupnosti, a zároveň k zachování nerovností v systému. Jakékoli bezpodmínečné plošné navyšování vede k tomu, že přecenění jsou ještě přeceněnější a podcenění podceněnější,“ myslí si Švec.

Za jednu z hlavních příčin, proč se ani při rostoucím rozpočtu zdravotnictví nedaří zvyšovat kvalitu a dostupnost zdravotních služeb, vnímá iniciativa Zdravotnictví 2030+ špatné nastavení systému veřejného zdravotního pojištění jako takového. Jmenovitě pak konflikt zájmů Ministerstva zdravotnictví, které zároveň zřizuje velké nemocnice a zároveň může zasahovat do stanovení úhrad za zdravotní služby. A také nedostatečně vymezené odpovědnosti v rámci systému. „Systém kolektivní sdílené neodpovědnosti povede k tomu, že beze změn bude brzy možné neomezený a solidární přístup ke zdravotním službám jenom předstírat,“ varuje Švec.

Dvousložkové pojistné, regulace přímých plateb, zrušit úhradovou vyhlášku…

Iniciativa přichází s řadou návrhů od změn zdravotního pojištění po úpravy vnitřních mechanismů v organizaci zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny by podle ní měly mít správní radu volenou plátci pojistného, stát by měl mít zastoupení v dozorčích radách. Dnes je správní rada zdravotní pojišťovny u resortních částečně a u VZP celá jmenována politiky.

Iniciativa navrhuje zavést dvousložkové pojistné, kdy by část byla stanovena jako dnes procentem z příjmů, druhá část by byla tvořena pevnou částkou a v té by byla možná cenová konkurence zdravotních pojišťoven. Navrhuje také zavést motivační vratky pojistného pro pojištěnce, kteří se v rámci určitého pojistného programu budou chovat odpovědně ke svému zdraví.

Dále iniciativa mluví o nutnosti vymezení hrazených a nehrazených služeb, jež by umožnila regulaci a kontrolu přímých plateb, které už dnes někteří smluvní poskytovatelé vybírají.

Podle návrhu by mělo být podmínkou úhrady specializovaných zdravotních služeb doporučení od praktického lékaře.

Podle konceptu iniciativy Zdravotnictví 2030+ by úhrady byly dány dohodou pojišťovny a poskytovatele, kterou nelze nahradit vyhláškou. Zákon by jen stanovil, jak se úhrady valorizují, pokud se nedohodnou.

Zdravotní pojišťovny by mohly dostat také možnost za účelem zajištění dostupnosti zdravotních služeb zřídit vlastního poskytovatele nebo nasmlouvat poskytovatele zahraničního.

Iniciativa Zdravotnictví 2030+ apeluje zároveň na zvýšení podpory zaměstnanosti a zdraví, což by mohlo přinést lepší příjmy od plátců pojištění a mít příznivý efekt na náklady na zdravotní služby.

Správa nemocenského pojištění by měla podle návrhu přejít pod zdravotní pojišťovny. Sjednocení agend, které se týkají jedné události, tedy nemoci, by mohlo mít potenciál úspor a synergií.

Na předloženém konceptu a variantách řešení se podílela kromě lidí ze zdravotních pojišťoven řada odborníků na ekonomiku zdravotnictví, zdravotní pojištění, zdravotní právo a další.

Debata o konkrétních návrzích může podle iniciativy trvat i déle než dvě volební období. „Pokud chceme myslet skutečně koncepční změnu vážně, nesmíme se řídit horizontem volebního období, ale uvažovat v dlouholetém výhledu. Není jistě náhoda, že v Nizozemsku, které se dává za příklad v reformních změnách, trvala diskuse patnáct let a teprve šestnáctý rok se změna zaváděla,“ soudí Švec a zve odborníky ke spolupráci a zapojení například přes webové stránky iniciativy https://koncepce.kancelarzp.cz.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…