Polovina lidí je pro příplatky u lékaře
Ochota vytáhnout v lékařské ordinaci peněženku je v Česku větší, než odborníci čekali. Je to téměř půl na půl. Sociální demokracie přesto odmítá oficiálně povolit možnost si připlácet. Minimálně do voleb.
Je to téměř půl na půl: 56 procent lidí si nechce v ordinaci vůbec nic připlácet, ale 44 lidí proti tomu nic nemá. Vyplynulo to z výzkumu veřejného mínění, který pro MF DNES zpracovala agentura Median na reprezentativním vzorku 520 lidí. Ochotu připlácet si u lékaře dávají najevo hlavně vysokoškoláci. Každý třetí z nich říká, že si rád připlatí. Rozdíl je však v tom, jak hluboko jsou Češi ochotni sáhnout do peněženky. Nejčastěji jde o stokoruny. Celých 70 procent lidí je ochotných si ročně připlatit v ordinaci až pět set korun. Ale jen každý desátý by klidně dal až dva tisíce. "Je to docela dost lidí. Na Slovensku, než začaly reformy, průzkumy ukazovaly, že jen třetina lidí je nakloněna k připlácení," komentuje výsledek David Marx, který se zabývá hodnocením kvality lékařské péče v Česku. "Bez připlácení to nepůjde. Jsme v rámci Evropy rarita. Všude pacient nějak připlácí a nikde ubohé babičky neumírají v příkopech s desetikorunou v ruce, protože by neměly na doktora," dodává David Marx. Jenže v Česku se až do voleb nic nezmění. Sociální demokraté nechtějí nejméně osm měsíců o jakékoliv spoluúčasti ani slyšet.
Odvolání ministryně Milady Emmerové, která od počátku prosazovala bezplatné zdravotnictví, a nabídka křesla ministra Davidu Rathovi, který se naopak nikdy netajil tím, že by si každý měl mít šanci připlácet, však otevírá dveře diskusi o možné spoluúčasti pacientů. "Je to politicky citlivá věc," míní prezident České lékařské komory David Rath. "Na druhou stranu každý ví, že praxe připlácení už pololegálně stejně běží, takže by stálo za to, se nad tím zamyslet a najít důstojné řešení. Chceme-li platit nové onkologické léky, pak asi nemůžeme mít mazání na bolavé koleno hrazené z veřejného pojištění," říká. Podle něj se v ČSSD při přemítání nad volebním programem už začíná uvažovat o tom, že by se Česká republika mohla inspirovat v sousedním Německu a Rakousku, kde se například připlácí za jídlo v nemocnici. "A to už je určitý posun, který otevírá dveře další diskusi nad spoluúčastí," dodává Rath. "Je možné si představit určitý poplatek za dlouhodobý pobyt v nemocnici, za lůžko, za stravu, ale nechal bych to na odbornících," opatrně připouští ministr Zdeněk Škromach (ČSSD), dočasně pověřený řízením ministerstva zdravotnictví. Zatím se však všichni shodují s výrokem premiéra Jiřího Paroubka: "Do voleb se nic nezmění."
Zdroj: ČTK