Přeskočit na obsah

Poplatky ve zdravotnictví – ano, či ne?

Myslíte si, že je možné najít nějakou podobu struktury poplatků, která by byla dlouhodobě udržitelná a přitom smysluplná, nebo je lépe je zrušit úplně?

Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc.,
praktický lékař pro děti a dorost, Kostelec u Křížků

Zrušme poplatky za vyšetření, ty racionální ponechme
Můj osobní názor na poplatky je tento: U mne jako u praktického dětského lékaře poplatky za vyšetření k žádné „regulaci" nevedly. V meziročním porovnání návštěv jsem nezaznamenal žádný rozdíl. Zrušení těchto poplatků vítám.Výrazně však přispělo k racionálnímu chování rodičů, pokud jde o léky, oněch 30 Kč za položku na receptu. Už jsem neslyšel: „A ještě mi tam napište ten Ibalgin..." Mimo poplatek za položku na receptu bych ponechal poplatky za pohotovost, pobyt v nemocnici a za návštěvu specialisty bez doporučení praktického lékaře, samozřejmě mimo ty specialisty, kde je přímý přístup racionální (gynekologie, oční, úrazová chirurgie atd.).

MUDr. Zorjan Jojko,
předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

V dohledné době nedojde k dohodě
Myslím, že to možné je, ale velmi se obávám, že v České republice toho nebude v dohledné době dosaženo. Vzhledem k politické situaci obecně a kvůli velké míře neochoty politiků se na této otázce mezi sebou dohodnout. Naprostá většina z nich totiž již delší dobu deklaruje, že je pro poplatky za pobyt v nemocnici a za návštěvu na pohotovosti, nikde ale zatím neleží žádný takový písemný návrh, o kterém by bylo možné např. hlasovat v parlamentu. A pokud nevznikla nějaká dohoda dříve, nejspíše ji nelze očekávat během předvolební kampaně, kdy asi ještě více převáží jiné než racionální argumenty. Ale uvidíme, třeba nás politici překvapí.

Smysluplnou podobu poplatků ano, potíž je s termínem

MUDr. Pavel Vepřek,
občanské sdružení Občan

Cena je jedna ze základních informací, která nám pomáhá při rozhodování o tom, jakou službu nebo zboží si pořídíme. Věci a služby bez ceny jsou bezcenné a jejich využívání je spojeno s morálním hazardem, tedy za více peněz méně muziky. Pacienti většinou neplatí, a ani platit nemohou skutečnou cenu poskytované služby nebo zboží, ale signál, informující o tom, že obojí není bezcenné, je samozřejmě namístě. Místo ceny ale může účelně zaskočit kaskadér poplatek, pro všechny stejný a rozumně vysoký. Zpětně je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem a situací, ve které snaha udělat „dobro" co nejdříve zvítězila nad prozíravostí a politickým instinktem. Osobně jsem prosazoval, aby se začalo s poplatky za návštěvu na pohotovosti, za pobyt na lůžku a za recept a teprve po jejich zdomácnění začít uvažovat, kam dále je rozšířit. Nestalo se a technickým řešením jednoho z věcných problémů zdravotnictví se pořádně zatopilo v politickém kotli. Pozdvižení regulačních poplatků na korouhevní SYMBOL politických stran zdvihlo oponu frašce, čím dražší, tím méně ke koukání. Na položenou otázku, zda se dá najít smysluplná a dlouhodobě udržitelná podoba poplatků, odpovídám: „Samozřejmě, ale potíž je s termínem."

Problém je v celospolečenské akceptaci

MUDr. Oldřich Šubrt, CSc., MBA,
předseda představenstva společnosti EUROCLINICUM

V otázce poplatků se odráží nejen u nás, ale všude ve světě, současný problém vnímání zdravotnictví a zodpovědnosti veřejných rozpočtů za jeho financování. Během posledních 30 let došlo k takovému pokroku a rozvoji zdravotnictví, že je všeobecně uznávaným postulátem, že jeho lege artis úroveň veřejné rozpočty nemohou zajistit.

Problém není v prosazení nějaké struktury poplatků či v jejich výši, problém je v celospolečenské akceptaci výše uvedeného faktu. Zatím jsme jako středoevropská společnost akceptovali doplatky za dražší lék, který má plnohodnotnou plně hrazenou variantu, za většinu kvalitnějších materiálů ve stomatologii, za luxusnější prostředí. Ostatní je tabu.

Dokud nedojde k celospolečenskému konsensu, že část služeb je nutno hradit z jiných zdrojů, o struktuře a výši nemá cenu mluvit. Zatím jen tušíme, že část práce zdravotníků je život zachraňující, část život prodlužující a část život zpříjemňující. Společnost je však ještě příliš daleko od porozumění tomu, že zpříjemňovat život z veřejných peněz je neudržitelný luxus. Zdravotnictví je však natolik privátně a niterně vnímaná služba, že jakákoliv změna je vnímána jako vystavení se nepředvídatelnému osobnímu nebezpečí.

Toto je práce pro politiky a společenské elity (mezi ně zdravotníci ve středoevropském prostoru často patří). Místo toho, aby byl hledán celospolečenský konsenzus v této důležité otázce, vzali si politici poplatky jako zbraň hromadného ničení svých politických oponentů. Dokud bude společnost v zásadě spokojena se spektrem, kvalitou a dostupností zdravotní péče, k posunu nedojde, protože společnost ho nepožaduje a politici téma zneužívají.

Struktura poplatků odstupujícího týmu na MZ byla dobře promyšlena a mimo některé maličkosti (dlouhodobá intenzivní péče o novorozence, limit poplatků pro děti...) byla i prospěšná. Nemohla uspět, protože nebylo předem jasně argumentováno, k čemu povede, jaké výhody těch pět a více miliard společnosti nabídne. A nakonec je to jen malá epizoda ve vývoji vnímání bismarckovského všeobecného zdravotního pojištění, kde vládne úplná solidarita ve všem a vše je připraveno ke společné hostině. Až bude všeobecně akceptovatelné, že kloubní náhrady, srdeční stenty, různé typy operací křečových žil mohou mít jen jednu základní cenu a vyšší kvalita je s doplatkem a že vyšetření a léčba angíny je můj vlastní problém, bude možné zavést strukturu poplatků a doplatků, které ušetří velké množství prostředků na záchranu života a jeho následné smysluplné prodlužování. Tehdy bude společnost takové kroky vítat, rozumět jim a nebude se jich bát.

Finanční analýzy v rozvinutých zemích ukazují, že pro základní služby je potřebné vyčlenit cca 8 % HDP, pro plný rozsah možných služeb, které může zdravotnictví nabídnout, je to dalších 6 % a dá se očekávat, že toto procento zajišťující životní luxus se bude dále zvyšovat. Veřejné zdravotní pojištění takové služby nezajistí a pak je jen na našich klientech, zda si je opatří po známosti, za různě plné obálky nebo na základě tržní ceny.

A odpověď na otázku, prosím aspoň něco z poplatků nechte (teď je jedno co) a bylo by dobré, aby na takovém poplatku bylo možné ukázat, co se jeho vybíráním zlepšilo, co přineslo výrazný solidární efekt. Nechte nás trochu cítit, že alespoň část nákladů zdravotních služeb je naše rozhodnutí a nejen příděl od „císařepána".

Osud poplatků dnes bohužel nezávisí na odborných argumentech

Doc. Mgr. Ing. Martin Dlouhý, MSc., Ph.D.,
Vysoká škola ekonomická, Praha

Podle ekonomů je cílem poplatků regulace poptávky a po zavedení poplatků k tomu také došlo. Jenže v praxi zdravotnictví je to komplikovanější, jde také o vliv na vývoj zdravotního stavu obyvatelstva (to je ten lépe řešitelný problém) a o politiku (tam je to horší). Zkušenosti ze zavedením a zrušením poplatků ze Slovenska a Maďarska ukazují na to, že osud poplatků nezávisí na odborných argumentech, ale pouze na momentálním rozložení politických sil. V Maďarsku situace dokonce došla tak daleko, že poplatky byly zrušeny na návrh pravice, která byla v opozici vůči vládnoucí levici.

Smysluplnou strukturu poplatků podle mne po určité odborné a politické diskusi vytvořit víceméně lze, ale bohužel v současné situaci nebude politicky dlouhodobě udržitelná, pokud jedna ze stran přesvědčivě nezvítězí. Vždyť je to tak lákavé populistické téma. Všimli jste si například, že by kraje oznámily, kde přesně vzaly peníze na hrazení poplatků? Kolik kilometrů silnic, chodníků, škol či sportovišť letos nebude opraveno nebo postaveno?

V současnosti poplatky postrádají racionální zdůvodnění
MUDr. Milan Kudyn,
místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Vzhledem k tomu, že se regulační poplatky stávají zásadním celospolečenským fenoménem a klackem v rukou některých politiků, bylo by lépe je v současné podobě zrušit úplně. Za situace, kdy je připravovaná reforma zdravotního systému v troskách a kdy dílčí úpravy výběru poplatků postrádají jakékoliv racionální zdůvodnění (mimo politického étosu), by pokračování jejich výběru vedlo k prohlubování stávajícího chaosu ve výběru regulačních poplatků a k dalším soudním sporům těch poskytovatelů, kteří se cítí poškozeni. Dlouhodobě udržitelná a smysluplná podoba poplatků (díl spoluúčasti pacienta na čerpání jeho zdravotní péče) je možná pouze při zavedení systému skutečného individuálního zdravotního pojištění, vytvoření reálného ceníku zdravotních výkonů a kalkulace finanční (%) spoluúčasti pacienta na konkrétním vyšetření. Politická rétorika o bezplatném zdravotnictví ale jistě v říjnu u voličů opět zabere!?

Jdeme kolem, tak jsme se zastavili
MUDr. Hana Cabrnochová,
předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP

Domnívám se, že čerpat zdravotní péči bez poplatků bude z dlouhodobého hlediska nemožné. Největší efekt se ukázal ve smyslu regulace čerpání péče a uvědomění si ceny poskytované péče. Myslím si ale, že shoda panuje nyní jen v oblasti lůžkových zařízení, kde jsou poplatky vnímány jako platby za hotelové služby a také v případě lékařských služeb první pomoci (LSPP). Jinde je každá racionální diskuse zatížena politickou manipulací s fakty, zapomínáme na to, že všude v Evropě během dovolených platíme a u nás jsme si zvykli na čerpání péče zcela zdarma. Neuvědomujeme si pak rozdíl v kvalitě, nechceme ho ani řešit, je-li vše zdarma. U dětí se často setkáváme s opakovanými návštěvami s banalitami, typické případy jsou: „Jdeme kolem, tak jsme se zastavili." Na vážné případy pak zbývá méně času. To že byla vždy prevence u dětí zdarma, je jeden z příkladů, kdy i zavedené poplatky nelimitovaly možnost návštěv v ordinacích.

Zrušil bych poplatky v lékárnách
MUDr. Otto Herber,
místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Smysluplnost regulačních poplatků se projevila od samého začátku. Zatímco starší pacienti své obtíže počali prezentovat komplexně, uvolněné místo v čekárně zaplnili mladší klienti se zájmem o preventivní prohlídku. Zcela jednoznačně se projevil zájem chroniků o racionální preskripci co do počtu balení léků. Pacienti respektují poplatky v nemocnicích stejně jako na LSPP. Z tohoto pohledu bych zavedené regulační poplatky vůbec nerušil. Na co si ale pacienti stěžují , a musím s nimi souhlasit, je úhrada regulačních poplatků v lékárnách za položku. Ptáte-li se na mé osobní návrhy změn, tak bych v lékárnách regulační poplatky zrušil zcela. Naproti tomu bych zavedl vyšší regulační poplatky u specialistů, které pacient navštíví bez doporučení praktického lékaře. Vidím v tom posílení role všeobecného praktického lékaře. Očekávám totiž, že by došlo k omezení „zdravotnické turistiky" a pacienti by se více obraceli na praktika, coby na průvodce v systému.

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené