Přeskočit na obsah

Chlíbek: Poradnu vakcinologické společnosti využívají nejen dětští praktici, ale i praktici pro dospělé

prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Foto Petr Neugebauer

Očkování není jen téma dětského a seniorního věku. Kontrola očkování je součástí preventivní prohlídky u dospělých. Pokud nebyli očkováni v dětství, měla by se vakcinace doplnit, připomíná prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

  • Co se týká vakcinace, je důležitá spolupráce vakcinologů a lékařů primární péče. Funguje výměna informací dobře?

Myslím, že funguje. Jako vakcinologická společnost a vakcinologové se pravidelně účastníme webinářů všeobecného lékařství a odborných akcí Společnosti všeobecných lékařů ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR. Opakovaně přednášíme o očkování, zveme praktické lékaře na naše vakcinologické kongresy, píšeme i společné doporučené postupy týkající se očkování, zveřejňujeme navzájem informace o očkování na jejich webových stránkách a na našich stránkách.

Provozujeme jako vakcinologická společnost také poradnu pro očkující lékaře, kam posílá dotazy stále více a více lékařů – praktiků pro dospělé. V minulosti dotazy dominantně posílali dětští lékaři. Jsme moc rádi, že už i praktici pro dospělé tuto možnost mají a že ji začali využívat.

  • Vakcinace byla dlouho vnímána především jako téma dětské medicíny. Mění se na tom něco?

Zavedl se fenomén očkovacího kalendáře pro dospělé. Dříve jsme vyvíjeli vakcíny „hlavně pro děti“, hradili jsme očkování dětem a mluvili jsme pořád jenom o očkování dětí a na dospělé nebo seniory a chronicky nemocné se trochu zapomínalo. To se konečně zlepšilo a přibývají nové vakcíny. Některé vakcíny jsou speciálně vyvinuty jenom pro dospělé, ať už je to vakcína třeba proti pásovému oparu, nebo teď nejvíce valentní vakcína proti pneumokokovému onemocnění. Přibývá takových očkování. Myslím, že se v segmentu očkování začíná více a více pozornosti věnovat i dospělým pacientům, což je dobře.

  • Setkávají se praktičtí lékaři pro dospělé dnes s generacemi, kde klienti častěji nejsou očkováni proti takzvaným dětským nemocem?

Setkávají se s tím. Víme, že by dneska všichni pacienti dejme tomu do věku třiceti let měli být očkováni proti virové hepatitidě B, pokud neodmítli v dětství. Ne každý ale je očkován, protože to třeba rodiče odmítli. Jsou tady očkování proti lidskému papilomaviru, která se očkují ve třinácti letech, ale ne každá dívka nebo chlapec se nechali očkovat, a teď přicházejí jako už dospělí a ptají se, jestli se mají, nebo nemají doočkovat. To znamená, že těch možností, kdy a jaké očkování dospělých doporučovat, přibývá.

  • Měli by tomu praktičtí lékaři vysloveně věnovat dotaz? Není chyba, že stále nemáme sdílené elektronické očkovací průkazy?

Elektronizace v oblasti očkování tomu prospěje a máme co zlepšovat. Na druhou stranu je v tuto chvíli kontrola očkování součástí preventivních prohlídek. Došlo ke změně. Dříve praktický lékař kontroloval u dospělých jenom očkování proti tetanu. Nyní má povinnost probrat s dospělým pacientem všechna dostupná očkování v jeho věku, a pokud mu některá chybějí, nabídnout mu je. Takže i v preventivních prohlídkách je myšleno na všechna očkování pro dospělé.

  • Jak se vyvíjí proočkovanost zejména seniorů proti chřipce?

Zejména u seniorů došlo kvůli covidu k určitému poklesu proočkovanosti proti ostatním nemocem, nejen proti chřipce, ale i proti pneumokokům. Většina seniorů všude slyšela, že mohou zemřít na covid, a proto řešili zejména covid. Báli se chodit do ordinací pro všechna ostatní očkování.

Postupně se začíná proočkovanost proti chřipce vracet, nicméně pořád zaostáváme za západní Evropou, a to velice významně. V tuto chvíli my máme očkovaných kolem dvaceti šesti, maximálně třiceti procent seniorů 65+ proti chřipce každý rok a Světovou zdravotnickou organizací je doporučováno minimálně sedmdesát pět procent. Pořád možná někteří lékaři, ale zejména pacienti podceňují, že chřipka v jejich věku by pro ně mohla být skutečně nebezpečná.

  • V této době je v ordinacích praktických lékařů aktuální očkování proti klíšťové encefalitidě. Je v této oblasti nějaký vývoj?

Je tam velký vývoj. Od 1. ledna roku 2022 je hrazeno očkování proti klíšťové encefalitidě všem osobám starším padesáti let věku, což jsou nejrizikovější skupiny. Je rozdíl, když klíšťovou encefalitidou onemocní dítě, dospělý, nebo starší člověk. Čím jsem starší, tím stoupá klinická závažnost této nemoci, tito lidé by se měli očkovat mezi prvními. Proto je dobře, že to mají plně hrazeno ze zdravotního pojištění osoby starší padesáti let věku a možná i díky tomu se trošičku zvedá proočkovanost. Z dvaceti šesti procent v tuto chvíli podle průzkumu to vypadá na třiatřicetiprocentní proočkovanost. Pořád ale když se podíváme do Rakouska, kde mají osmdesátiprocentní proočkovanost proti klíšťové encefalitidě, tak máme ještě hodně co dohánět.

  • Na co nového se těšíte, co je aktuálně ve vývoji v oblasti vakcinologie?

Moc se těším a držím palce, aby to dopadlo, že se v letošním roce na podzim objeví vakcína proti takzvanému RS viru, respiračnímu syncitiálnímu viru. Po covidové pandemii proběhla na podzim roku 2022 s přesahem do počátku roku 2023 skutečně po dlouhé době rozsáhlá epidemie RSV. Ta je nebezpečná pro děti, chronicky nemocné i pro starší lidi.

Určitě by se tady mohla objevit kombinovaná vakcína proti chřipce a RSV, ideálně kombinovaná vakcína proti chřipce, RSV a covidu‑19, i ta se vyvíjí.

Na co se nejvíc těším, jsou konečně další protinádorové vakcíny, protože to je další zajímavý obor – očkování jako prevence nádorových onemocnění.  

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…