Přeskočit na obsah

Posílí zdravotní pojišťovny? Plánují se změny rozdělování úhrad

iStock-1010851662
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Vláda rozjíždí debatu o změnách systému zdravotního pojištění, návrhy mohou vzniknout v příštím roce.

Ještě příští rok se očekává v systému zdravotnictví finanční deficit. Na konferenci Efektivní nemocnice 2022 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura, místopředseda ODS, na základě údajů z návrhů zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven. „Předpokládáme, že v letošním roce bude systém veřejného zdravotního pojištění na nule nebo vykáže drobnou ztrátu v objemu nižších jednotek miliard. Návrhy zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na příští rok očekávají v příštím roce deficit zhruba 7,5 miliardy. Ve střednědobém výhledu by mělo být hospodaření systému přinejmenším vyrovnané nebo lépe mírně přebytkové,“ uvedl ministr Stanjura.

Původně přitom zdravotně pojistné plány pojišťoven na letošní rok počítaly se ztrátou 9,5 miliardy korun. Výsledek tak za letošek zřejmě bude lepší, než se očekávalo. A to přesto, že původní odhady vznikaly ještě předtím, než vládní koalice prosadila snížení plateb za státní pojištěnce v letošním roce o 14 miliard korun.

Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna pro letošek plánovala saldo 5,9 miliardy korun, přitom aktuálně odhaduje, že bude letos pravděpodobně hospodařit se schodkem ve výši 1,5 až 3,5 miliardy korun. Uvedl to po jednání správní rady její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09).

Přestože je systém pojištění od roku 2021 ve ztrátě, zůstává stabilní a ztráty vyrovnává z přebytků z předchozích let.

Ministr Stanjura na konferenci zmínil, že se chce více zajímat o zdravotní pojištění, ačkoli není součástí státního rozpočtu. „Letos bude v systému takřka 440 miliard korun, příští rok 460 miliard a bude dobré vést debatu o tom, jak prosazovat efektivitu. Objem odpovídá zhruba čtvrtině výdajů státního rozpočtu. I když se do výdajů státního rozpočtu počítají jen platby za státní pojištěnce, nesmíme rezignovat na systém jako celek. Na jedné straně je to úloha státu, na druhé straně úloha zdravotních pojišťoven. Do budoucna by o struktuře zdravotnictví, síti zdravotnických zařízení měly více rozhodovat samotné zdravotní pojišťovny, ty mají klíčová data, jestli péče je, nebo není efektivní,“ uvedl Stanjura. „Prostředků nebude nikdy dost, i proto musíme dbát na efektivitu,“ dodal.

Připomněl, že se vládní koalici podařilo prosadit automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce; po několika letech hodlá vláda prověřit, jestli se zvolený valorizační mechanismus osvědčil.

Politické téma, které chce vláda otevřít, je připojištění ke zdravotnímu pojištění. Rok staré programové prohlášení vlády v kapitole zdravotnictví slibuje jasně: Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění. Ze Stanjurových slov, podobně jako z nedávného prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na programové konferenci TOP 09, vyplývá, že toto téma vláda neopustila.

Z pohledu Stanjury je připojištění racionální způsob, jak hledat další příjmy do zdravotnictví. „Často porovnáváme své výdaje na zdravotnictví s našimi západními sousedy jako procento HDP, ale zapomíná se, že tam, kde je toto procento vyšší, plyne nemalá část těchto výdajů z dobrovolného připojištění,“ řekl Stanjura.

Půl roku na politickou debatu. Pak změny zákonů

O změnách ve zdravotnictví bude vláda v příštích měsících diskutovat, aby mohla do konce funkčního období předložit a prosadit změny zákonů. Nejen o připojištění a posílení role zdravotních pojišťoven. „Klíčová je prevence. Čeká nás debata, jak motivovat občany k zdravému životnímu stylu a prevenci. Podle mě je nejlepší ekonomická motivace,“ uvedl Stanjura.

Zmínil také téma investic. I když se na investicích ve zdravotnických zařízeních podílí a bude podílet státní rozpočet, systém by podle Stanjury měl být nastaven tak, aby měla zdravotnická zařízení šanci si na investice vydělat.

„Určitě budeme chystat kroky, které povedou k vyšší efektivitě ve zdravotnictví. Cílem není ušetřit, zmenšit objem prostředků, cílem je, aby byly prostředky využívány efektivně,“ prohlásil ministr financí.

Upozornil, že se výdaje státu na zdravotnictví od roku 2018 významně zvýšily. „Žádný jiný výdaj státního rozpočtu se v procentech tak dramaticky nezměnil jako výdaje na platby za státní pojištěnce,“ říká.

To bere v potaz i Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku. „Za poslední čtyři roky jsme do zdravotnictví dostali sto miliard korun navíc, platby za státní pojištěnce se zvýšily na dvojnásobek. Máme před sebou automatickou valorizaci, která přinese stabilitu. Teď je naším úkolem tyto peníze lépe využívat. OECD každý rok poukazuje, že se nedíváme dovnitř do systému. Navyšujeme platby, máme stabilní nemocnice, ale nedíváme se, jestli poskytnutá vyšetření byla ta, která pacient potřebuje, ani na to, proč máme dvojnásobný počet návštěv u lékaře proti jiným zemím,“ poznamenala Rögnerová. „Doba, kdy bylo možné významně navyšovat prostředky, je za námi. Před námi je navyšování efektivity nejen v nemocnicích, ale v celém zdravotnictví,“ očekává Rögnerová.

Co se týká větší role zdravotních pojišťoven, vidí prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich přímou souvislost s nastavením úhradové vyhlášky. „Úhradová vyhláška obvykle rozdělí všechny dostupné prostředky, nebo dokonce o něco víc. Když má každý náš partner nárok na úhradu podle úhradové vyhlášky, pak je tu nulový prostor pro dohody, které by stimulovaly změny nebo zlepšení pro klienty. Pokud bychom chtěli využívat nástroje individuálních ujednání, musíme na to mít finanční prostor,“ podotkl Friedrich.

Stanjura: Platové tabulky pro rok 2023 nezvýšíme

Pro nemocnice je v současné době výzvou zejména zvýšení cen energií. „Letos máme výhodu vyúčtování roku 2021, kde jsou v akutní péči vesměs doplatky za nadprodukci loňského roku. Budeme doufat, že ve většině zařízení se díky tomu podaří zvýšené náklady pokrýt. V roce 2023 už to tak optimisticky nevidím,“ uvedl pro MT předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. „Vím o nemocnici, která bude mít 600% nárůst nákladů na plyn,“ doplnil Čarvaš.

Ekonomický výhled FN Motol, největší české nemocnice, je napjatý i kvůli sbližování úhrad pro jednotlivé nemocnice a kvůli tomu, že jde historicky z vysokého základu. „Úhradová vyhláška nám slibuje cca 700 milionů navíc, z toho 350 milionů nám ukousne nárůst cen energií. Jsme ti, kteří suverénně nejvíc prohráli. Dopadá na nás jánošíkovský princip úhrad, který bohatým bere a chudým dává. Nám vzal tolik, že budeme mít nárůst jen 6,5 procenta, a nebude to nic jednoduchého,“ řekl pro MT ředitel FN Motol Miloslav Ludvík.

Ten si na konferenci postěžoval, že jsou pro ředitele nemocnic těžko předvídatelné celkové náklady, dokud vláda nerozhodne, jak moc navýší platové tarify v následujícím roce. Ministr financí Stanjura ho ubezpečil, že pro rok 2023 se platové tabulky měnit nebudou.

„Myslíte, že ještě zvýšíme tarify? To se nebojte,“ řekl výslovně. I do budoucna se tato vláda bude snažit nezvyšovat tarify, aby byl větší prostor pro individuální odměňování. „Nadřízený ví líp, kdo jaký výkon podává, komu přidat více, komu méně a komu vůbec,“ míní Stanjura.

Na co by se ale lidé mohli ve zdravotnictví připojišťovat?

Jak popsal senátor ODS Roman Kraus, několik pracovních skupin pracuje na různých možnostech připojištění zdravotní péče. „Asi první bude připojištění dlouhodobé péče, to už je v závěrečné fázi. Máme také tři varianty připojištění stomatologické péče. Dále je tématem jiný způsob poskytování zdravotní péče, tedy modernější postupy a koordinace průchodu pacienta systémem. Mělo by to pojištěncům přinést kvalitu za minimální částky, řádově stovky korun měsíčně. Ministr zdravotnictví Válek před časem zmínil, že by připojištění mohlo do zdravotnictví přinést tři až pět procent navíc. Ředitel VZP Kabátek zatím detailní analýzy na téma připojištění nezadal. Odhaduje ale, že by připojištění spíše přineslo méně než tři procenta příjmů navíc.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Friedrich zatím aktuální debatě o připojištění moc pozornosti nevěnuje. „Dokud nedojde k široké politické shodě, je další diskuse zbytečná, pro nejbližší období to podle mě není téma, které bychom uměli rozpracovávat,“ uvedl.

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka souhlasí, že by se prostor pro připojištění mohl najít ve zdravotně-sociálních službách pro seniory.

Najít dost zajímavý prostor pro dobrovolné připojištění, aby to pro zdravotnictví přineslo významné příjmy navíc, nebude podle náměstkyně Rögnerové snadné. „Česká republika má problém najít, co se dá připojistit. Máme ve zdravotnictví široký švédský stůl, i vstup nových léků máme nadstandardní. Připojištění by mohlo krýt možná novinky, které ještě nevstoupily do úhrad, ale není to jednoduché téma,“ dodala.

Chystají se změny v dohodovacím řízení o úhradách

Ministr Stanjura také otevřel téma změn v dohodovacím řízení o úhradové vyhlášce. Podle něj je potřeba vytvořit tlak k dohodám a nenechávat rozhodnutí na Ministerstvu zdravotnictví. „Kdybych mohl rozhodovat sám, zvolil bych taková pravidla, která by všechny zúčastněné vedla k dohodě. Bylo by to jednoduché: pokud nedojde k dohodě, platí stávající stav. Je to k úvaze, jednání jsou na samém začátku,“ řekl Stanjura.

Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by takový model mohl získat podporu zdravotních pojišťoven. „Letošní úhradová vyhláška je reakce na ekonomickou realitu, která se hodně změnila od dohodovacího řízení do podzimu, kdy se vydávala vyhláška. Pro příští rok bychom se měli snažit vytvořit prostor pro co nejvíce dohod a pro to, aby tyto dohody byly respektovány,“ řekl Kabátek.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka by obecně přivítal posílení motivace obou stran dohodnout se, to je obecně přijatelné, důležitý ale bude podle něj konkrétní návrh provedení.

Podle náměstkyně Rögnerové by pravidlo, podle kterého by v případě absence dohody dostal segment nulový nárůst, bylo pro poskytovatele příliš kruté. Navíc podle ní Ministerstvo zdravotnictví potřebuje určitý prostor pro strategické cíle a také pro ochranu pacienta.

Do debaty o změnách stanovování úhrad možná promluví Česká stomatologická komora. Její prezident Roman Šmucler na konferenci avizoval, že zvažují žalobu na úhradovou vyhlášku. Současný systém kritizuje. „Peníze má rozdávat buď ministr zdravotnictví, nebo zdravotní pojišťovna,“ tvrdí Šmucler.          

Sdílejte článek

Doporučené