Přeskočit na obsah

Poslanci by měli projednat změny vzdělání sester

Praha - Poslanecká sněmovna možná už na své červnové schůzi projedná vládní návrh zákona, který mění systém vzdělání pro zdravotní sestry. Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních má systém zjednodušit, a zvýšit tak počet sester ve zdravotnictví.

 

Pokud ji parlament schválí, může to však podle Asociace ředitelů zdravotnických škol ohrozit existenci zdravotnických vyšších odborných škol (VOŠ). Návrh totiž počítá s ukončením programu všeobecná zdravotní sestra na VOŠ. Dosud tento obor na VOŠ ročně studuje přes 2500 studentek a studentů.

 

Návrh vychází z toho, že současný systém vzdělání zdravotních sester je duplicitní. Diplomovanou všeobecnou zdravotní sestrou se může člověk stát po třech letech studia jak na VOŠ, tak na vysoké škole. Praxe je však podle ministerstva zdravotnictví taková, že většina absolventů VOŠ jde znovu studovat stejný obor na vysokou školu. Sestry tak studují celých šest let po maturitě a neodcházejí do praxe, kde pak citelně chybí.

 

Autoři novely to dokládají čísly. V roce 2008 se do bakalářského stupně vysokých škol do oboru diplomovaná všeobecná zdravotní sestra přihlásilo 645 studentů, z toho 567 absolventů VOŠ.

 

Návrh počítá s tím, že poslední adepti na diplomované sestry by na VOŠ nastoupili ve školním roce 2009/2010. Poté by tento obor na VOŠ zanikl. V rámci evropské strategie se sice i tak počítá s postupným zánikem vyšších odborných škol, podle předsedy Asociace ředitelů zdravotnických škol ČR Karla Štixe ale má většina těchto škol akreditace až do roku 2015.

 

V rozhovoru s Deníkem v polovině května Štix uvedl, že považuje za nesprávné především to, že s nimi záměr nebyl projednán. Návrh schválila na svém úplně posledním zasedání vláda Mirka Topolánka (ODS) společně s nařízením zvyšujícím tarifní platy sester o 15 procent. Návrh prošel zkráceným připomínkovým řízením. Vyjádřilo se k němu jen ministerstvo školství a právnický odbor kompatibility úřadu vlády. Asociace se o něm prý dozvěděla až z tiskové zprávy ministerstva zdravotnictví.

 

Novela přináší i další změnu. Z ošetřovatelů a zdravotnických asistentů by se měli nově stát takzvané praktické sestry. Jde o absolventy středních zdravotnických škol, kteří by podle návrhu po šesti měsících pod odborným dohledem mohli samostatně vykonávat ošetřovatelské funkce. Studium oboru praktická sestra by mohlo být zahájeno podle návrhu ve školním roce 2010/2011. Podle Štixe ale návrh mění pouze název, náplň práce zůstane stejná. Zdravotnickým asistentkám se prý už dnes běžně říká "sestřičky".

 

Ministerstvo zdravotnictví na změně systému vzdělávání sester pracovalo údajně rok, a to společně v týmu odborníků z řad asociací sester, nemocnic a zdravotních pojišťoven. Návrh opatření ocenila například tehdejší předsedkyně České asociace sester a nová ministryně zdravotnictví ve Fischerově vládě Dana Jurásková.

 

V Česku pracuje zhruba 90.000 sester, z nich 37.000 takzvaně u lůžka, tedy v nemocnicích. Největší problém s odchody sester je právě v lůžkové sféře. V prosinci 2008 chybělo podle šetření ministerstva ve sledovaných nemocnicích 1090 sester, nejvíce v Praze - 531. Z ostatních regionů na tom byly nejhůře kraj Moravskoslezský, kde chybělo 110 sester, Středočeský (92), Pardubický (66) a Královéhradecký (57). Podle šetření České asociace sester (ČAS), které zahrnulo celé zdravotnictví, chybí až 6000 sester.

 

ČTK, Leona Heczková

Zdroj: ČTK

Sdílejte článek

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…