Potenciál v kapsli

Švýcarský farmakologický gigant Novartis se v současné době angažuje ve dvou obchodech. Na počátku měsíce informoval o tom, že za padesát miliard dolarů převezme americkou firmu vyrábějící oční přípravky Alcon. Od té doby toto spojení plní titulní stránky novin.

Jako stejně důležité se ale v dlouhodobé perspektivě možná ukáže rozhodnutí Novartisu z dvanáctého ledna, kdy si za 24 milionů dolarů zajistil výhradní licence a opce na technologie transportu léků vyvinuté kalifornskou firmou Proteus Biomedical. Stal se tak největší farmaceutickou společností, která si osvojila technologii »chytré pilulky«.

Z nouze ctnost

Přestože Novartis zaplatil na své poměry zanedbatelnou sumu, obchod sám poukazuje na slibnou novou strategii pro odvětví, nad nímž se stahují mračna.

Patenty na mnoho lukrativních léků totiž co nevidět vyprší. Většině firem se nepodařilo přijít s dostatečným množstvím přípravků, které by je nahradily. Někteří výrobci léčiv ve snaze diverzifikovat a stabilizovat své příjmy začínají prodávat doplňkové služby navázané na své zboží. Technologie firmy Proteus, která umožňuje spolknutým pilulkám posílat údaje o pacientovi jeho lékaři, je toho prvotřídním dokladem.

Po spolknutí takové pilulky aktivují žaludeční šťávy poživatelné komunikační zařízení, které tobolka obsahuje, a to vyšle bezdrátové signály celým tělem dalšímu čipu, který se buď nosí pod náplastí, nebo je usazený těsně pod kůží. Ten může nahrát údaje na chytrý telefon nebo je poslat lékaři po internetu.

Lékař se tak může snadno přesvědčit, že příslušný pacient bere léky ve správnou dobu, všimne si případných nežádoucích reakcí s dalšími léky a tak dále.

Sto zbytečných miliard

»Tato technologie je neuvěřitelně užitečná,« prohlašuje Trevor Mundel z Novartisu.

Podle řady studií se odhaduje, že třetinu až polovinu léků na předpis pacienti neužívají tak, jak jsou předepsány, nebo je neberou vůbec. To jejich zdraví rozhodně nesvědčí. Podle jednoho z výzkumů se náklady na hospitalizaci v důsledku této nedbalosti vyšplhaly jen v Americe na 100 miliard dolarů ročně.

Přestože je Proteus na špičce, i on má konkurenci. Velký nizozemský výrobce elektroniky Philips nedávno založil komerční skupinu na podporu své »inteligentní pilulky«, která dokáže dopravit léky přesně na to pravé místo v zažívacím traktu.

Americká společnost MicroCHIPS zase vyvíjí chytré implantovatelné mikročipy, které mají zásobníky na léky nebo miniaturní monitorovací zařízení. Šéf firmy John Santini říká, že jeho společnost spolupracuje na řízeném uvolňování léčiv s velkou farmaceutickou firmou a že se jeho laboratorní kuriozita za tři až pět let stane běžnou tržní realitou.

Pilulky v mobilu?

Terry Hisey z poradenské firmy Deloitte tvrdí, že díky propojení chytrých léků s bezdrátovými sítěmi a mobilními telefony, které dokážou informace získávané pilulkami předávat lékařům, pacientům a příbuzným, se z této technologie »brzy stane přelomová inovace«.

Americká společnost Vitality uvedla na trh víčko k lahvičkám na léky, které roztržitým pacientům zatelefonuje, když si zapomenou lék vzít v předepsanou dobu.

Mobilní operátor Vodafone nedávno v Británii zřídil oddělení, které se bude zabývat využitím mobilních technologií ve zdravotnictví. Jeho francouzský konkurent, společnost Orange, již nabízí službu, která zaznamenává hodnoty naměřené na voperovaném monitoru srdeční činnosti a prostřednictvím internetu zajišťuje jejich přenos k lékaři.

Největší mexický mobilní operátor TelCel hodlá tento měsíc zavést službu, díky níž by mohli zákazníci pomocí mobilního telefonu zjistit, zda mají chřipku.

Podle odhadů společnosti Kalorama, která se zabývá průzkumy trhu, by tržby z těchto služeb mohly strmě vzrůst z loňských 4,3 miliardy dolarů na 9,6 miliardy dolarů v roce 2012.

Lékař, pacient a Velký bratr

Nová technologie však skrývá i potenciální úskalí.

Stephenu Oesterleovi ze společnosti Medtronic, která vyrábí zdravotnické prostředky a zabývá se sledováním pacientů na dálku, přijde myšlenka, že by výrobci léčiv uchovávali o svých zákaznících tak intimní záznamy, trochu orwellovská. Uvažuje, zda špehovaní pacienti celé to chytré zařízení nakonec nevyřadí z provozu. Tim van Biesen z poradenské společnosti Bain se domnívá, že pacienty bude třeba k užívání chytrých pilulek finančně motivovat.

Leslie Saxonová, vedoucí kardiologické divize na University of Southern California, je ale opačného názoru. Tvrdí, že pacienti se budou dožadovat více informací o svém zdraví, stejně jako klienti bank nadšeně přivítali internet jako nástroj pro snazší sledování stavu svého účtu.

Mnohé státy, které svým občanům zajišťují zdravotní péči (včetně USA, budou-li uzákoněny Obamovy reformní návrhy v oblasti zdravotnictví), navíc začínají požadovat, aby farmaceutické firmy prokazovaly účinnost nově vyvíjených drahých léčiv nejen teoreticky, ale i v praxi. Podle Petera Lawyera z firmy Boston Consulting Group by taková opatření mohla farmaceutické společnosti donutit k tomu, aby si osvojily inovace, které zajistí řádné užívání léků.

Nová technologie by kromě toho měla být pro všechny zainteresované strany lukrativní. Výrobci léčiv v současné době ztrácejí na tržbách miliardy dolarů kvůli pacientům, kteří mají dlouhodobě užívat léky na předpis, ale ve skutečnosti je neberou.

Díky funkcím, jež dohlédnou na to, aby pacienti předepsané léky užívali, a zajistí jejich správný účinek, by také pilulky měly získat na hodnotě z pohledu pojišťoven, čímž by se odůvodnila jejich vyšší cena.

(c) 2010 The Economist Newspaper Limited.
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, překlad týdeník Ekonom. Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Ekonom

Zdroj: Ekonom