Přeskočit na obsah

Pozitivní KV anamnéza v rodině aneb kdy odeslat sportovce ke kardiologovi?

Jak připomněla úvodem, preparticipační screening sportovců je v ČR legislativně zakotven zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu. Jeho primárním cílem je snížení rizika náhlé srdeční smrti, jejíž incidence se u sportovců mladších 35 let odhaduje na 2,3 na 100 000 za rok, což je zhruba 2,5násobně více než u běžné populace stejného věku.

„Je třeba si uvědomit, že mnoho světových odborných společností definuje svůj vlastní systém preparticipačního screeningu, přičemž prvním kritériem všech je identifikace pozitivní rodinné anamnézy náhlé srdeční smrti,“ upozornila MUDr. Jiravská Godula, která působí i jako tělovýchovný lékař a internista Polikliniky Agel, Ostrava. Využití kteréhokoli formuláře pro preparticipační screening je podle ní rozhodně lepší než pokládat náhodné otázky k rodinné anamnéze. Získání relevantní podoby rodinné anamnézy je však zatíženo celou řadou úskalí – od definice přes procedurální aspekty až k výstupní nejistotě, jak se k patologické kardiovaskulární (KV) rodinné anamnéze u sportovce postavit. Pro praxi tělovýchovného lékaře se tak nabízejí tři základní otázky – ve kterých případech při pozitivní odpovědi na KV rodinnou anamnézu odeslat sportovce ke kardiologickému vyšetření, jaká je věková hranice rodinných příslušníků pro pozitivitu rodinné anamnézy (některé otázky ve vysokém věku již nestanoví zvýšené riziko pro sportovce) a do jakého pokolení je nutno rodinnou anamnézu sledovat.


Patologie do 50. roku věku

V ČR je pro preparticipační screening široce využíván standardizovaný dotazník Mezinárodního olympijského výboru (tzv. Lausannský dotazník), který nabízí sadu následujících základních otázek:

  • Prodělal někdo v rodině před 50. rokem věku následující stavy – náhlé a nevysvětlitelné úmrtí, nevysvětlitelné záchvaty křečí, nevysvětlitelnou autonehodu, nevysvětlitelně se topil během plavání, implantaci kardiostimulátoru nebo kardioverteru‑defibrilátoru, operaci srdce, transplantaci srdce, léčbu pro opakované stavy bezvědomí či léčbu arytmií?
  • Vyskytla se v rodině náhlá smrt novorozence?
  • Byl někomu v rodině diagnostikován Marfanův syndrom?

„V Lausannském doporučení se dočteme, že pokud sportovec na uvedené otázky odpoví kladně, tedy má pozitivní KV rodinnou anamnézu, pak je u něj jasně indikováno kardiologické dovyšetření,“ vysvětlila MUDr. Jiravská Godula s tím, že většina nejvýznamnějších protokolů preparticipačního screeningu definuje jako věkovou hranici pro výskyt některé z uvedených patologií právě 50 let. Pouze protokol FIFA PCMA stanoví pozitivitu odpovědi podle věku u žen pod 65 let a u mužů pod 55 let. Tento protokol má navíc stanovenou věkovou kategorizaci pro všechny otázky, tedy i pro Marfanův syndrom, kardiomyopatie atp. „Pokud se týká toho, do jakého pokolení bychom měli rodinnou anamnézu sportovce sledovat, pak jednoznačná data nemáme. Nález je tedy vždy na posouzení lékaře, i když v praxi je sběr rodinné anamnézy reálně možný do generace rodičů, ev. prarodičů,“ dodala přednášející.


10–25 procent pozitivních

Krátce také představila data ze své Sportovní ambulance v Karviné, kde bylo v letech 2015–2020 při preparticipačním screeningu pomocí Lausannského dotazníku vyšetřeno celkem 6 238 sportovců (706 žen) – ať už s KV problematikou, požadavkem na zátěžový test, či s žádostí o lékařský posudek. Relevantní data o rodinné anamnéze byla zjištěna u 5 461 z nich, přičemž patologický nález s ohledem na KV onemocnění nebo náhlou srdeční smrt mělo 12,7 procenta. „Jedná se o údaj shodný s publikovanými pracemi, kde patologická rodinná anamnéza kolísá mezi 10–25 procenty podle užité metodiky. Je tedy zřejmé, že pozitivní rodinná anamnéza indikuje sportovně‑kardiologické dovyšetření, ale chybějí nám informace o vhodném rozsahu a nákladové efektivitě,“ konstatovala závěrem MUDr. Jiravská Godula s tím, že v souladu s aktuálními doporučeními se jedná o nemalou kohortu sportovců, kteří mají být následně vyšetřeni (sportovním) kardiologem před udělením způsobilosti ke sportu, což pochopitelně generuje zátěž na zdravotní systém a vyžaduje alokování personálních i přístrojových nákladů.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…