Přeskočit na obsah

Praemium Academiae 2020

O udělení Akademické prémie, kterou mohou ocenění získat pouze jednou za život, rozhoduje předsedkyně Akademie věd ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků, a to na základě dosažených vědeckých výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu.

 

  • Dr. rer. nat. Leoš Valášek, DSc.

Je vedoucím Laboratoře regulace genové exprese Mikrobiologického ústavu AV ČR, která zkoumá principy jednoho ze základních molekulárních procesů v buňce – syntézy bílkovin, jež probíhá prostřednictvím ribozomu a celé řady translačních faktorů. V centru pozornosti výzkumníků je i studium regulace translace na obecné a genově specifické úrovni. Zabývají se též tím, jak buňka reaguje na neustále se měnící podmínky okolního prostředí regulovanými změnami proteinové syntézy, případně k jakým deregulovaným změnám dochází při různých patologiích. Jen malé narušení načasování, prostorové distribuce a/nebo přesnosti syntézy proteinů, které jsou naprosto klíčové pro život buňky, totiž způsobuje nebo doprovází mnoho onemocnění. Např. i exprese genů, které kódují samotné translační faktory, je často deregulována, třeba během onkogeneze.

Akademickou prémii hodlá skupina využít k objasnění přínosu všech faktorů, které se podílejí na kontrole translace. Konkrétně na rozhodovacích procesech mezi jednotlivými fázemi translace, jež mohou syntézu buď ukončit, nebo ji prodloužit, popřípadě umožnit vznik dalších bílkovin. Pro tento cíl hodlá skupina využít svou nedávno vyvinutou průlomovou techniku Sel‑TCP‑Seq, kterou v srpnu 2020 zveřejnil prestižní časopis Molecular Cell. S jejím využitím chtějí vědci rovněž probádat molekulární mechanismy a důsledky zapojení se vybraných translačních faktorů do procesu zhoubného bujení, a to na celogenomové úrovni.

 

  • Prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D.

Je vedoucím oddělení Mikrofotoniky Ústavu přístrojové techniky AV ČR, které se zabývá netradičním využitím vlastností laserových svazků v mikrosvětě. Spolu se svou skupinou se věnuje silovým účinkům záření, např. manipulacím s miniaturními objekty pomocí světelného tažného svazku nebo optické pinzety či samouspořádání mikroobjektů světlem do opticky vázané hmoty. Tým se zaměřuje také na charakterizaci živých mikroorganismů – bakterií, kvasinek apod. – pomocí Ramanovy pinzety, která vznikla spojením optické pinzety a Ramanovy spektroskopie a díky níž lze bezkontaktně, nedestruktivně a během několika minut identifikovat druh bakterie nebo odhalit napadení jednotlivé buňky bakteriofágem.

Podporu Akademickou prémií skupina využije pro zkoumání klasického i kvantového chování komplexních nanoobjektů levitujících ve světelných svazcích ve vakuu, přičemž bude laserem chladit jejich pohyb k nejnižším energiovým stavům – a to s cílem získat „makroskopický“ mechanický kvantový systém. Dané experimenty směřují k rozvoji části kvantových technologií, které zahrnují např. citlivější senzory, kvantové simulátory či testy budoucích nanomotorů na kvantové úrovni energií.

 

  • RNDr. Petr Šittner, CSc.

Je vedoucím Sekce fyziky kondenzovaných látek Fyzikálního ústavu AV ČR, jež se mj. zabývá výzkumem martenzitických fázových transformací a termomechanického chování kovových slitin s tvarovou pamětí. Tyto funkční materiály vykazují pro kovy zcela neobvyklé termomechanické vlastnosti, jako jsou extrémní vratná deformovatelnost (superelasticita), schopnost navrátit se při ohřevu po deformaci do předem nastaveného tvaru (tvarová paměť) nebo konat práci v tepelném cyklu (tepelná aktuace). Slitiny s tvarovou pamětí jsou již delší dobu prakticky využívány především v lékařství, letectví, automobilovém či spotřebním průmyslu.

Předmětem výzkumu, pro který tým získal Akademickou prémii, bude studium deformačních mechanismů v kovových slitinách příbuzných slitinám s tvarovou pamětí. Cílem bude nalézt chemické složení a parametry termomechanického zpracování víceprvkových kovových slitin vykazujících superkritickou elasticitu.

 

  • Prof. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.

Je vedoucí pracovní skupiny Klonální rostliny Botanického ústavu AV ČR a vůbec první ženou, která Praemium Academiae získala. Její tým se věnuje ekologii a funkční rostlinné morfologii – tedy oboru, jenž zkoumá, jak tvar rostliny ovlivňuje její funkci. Za dobu více než 25 let, kdy se specializuje na klonální růst, regeneraci rostlin po narušení a ukládání uhlíkových zásob, vyvinul standardní metodiku a vytvořil dosud jedinou databázi klonálních a regeneračních vlastností popisující flóru střední Evropy.

Cílem výzkumu podpořeného Akademickou prémií bude popsat funkční parametry podzemních orgánů a zjistit, jak ovlivňují funkci nadzemních orgánů a jemných kořenů, ale i reprodukci, regeneraci a konkurenci rostlin. Výsledky budou využitelné ke zpřesnění klimatických modelů, studiu evoluce zásobních orgánů, které jsou důležitým zdrojem potravy, či k predikcím vývoje vegetace vlivem globálních změn.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…