Přeskočit na obsah

Prague.bio propojil biotechnologickou elitu a byznys. Jde o miliardy

20-A07 BIO Sál
Foto Prague.bio

Klastr Prague.bio uspořádal krátce po zahájení své činnosti první mezinárodní biotechnologickou konferenci. Začal tak realizovat svou vizi, ve které by se Česká republika mohla stát jedním z evropských lídrů v oblasti biotechnologií a začít psát nové příběhy úspěšně aplikovaných výsledků práce našich vědců. Konference Prague.bio hostila v Praze přibližně dvě stovky špičkových vědců z oblasti biotechnologií, akademiků, ale také investorů a představitelů státní správy i průmyslu z celé střední Evropy.

Biotechnologický klastr Prague.bio je oborové sdružení, které bylo založeno s cílem pomoci nejlepším nápadům vystoupit ze stínů laboratoří českých vědeckých institucí a spatřit světlo světa. Bez patřičné podpory a investorů totiž v dnešní době i ty nejlepší vynálezy mohou zůstat bez širšího využití. Aby mohly mít výsledky našich vědců bezprostřední vliv na naši společnost, je nezbytné, aby došlo k propojení akademického světa se světem kapitálu. Klastr Prague.bio by měl tento proces významně usnadnit (více viz QR kód). Přechod od vizí k realizaci započal naostro 26. září 2023 v prostorách Lichtenštejnského paláce na pražské Kampě, kde se setkala vědecká biotechnologická elita, zkušení investoři a zástupci předních farmaceutických a diagnostických firem se slibnými startupy, aby jim pomohli při realizaci a komercializaci jejich nápadů. Konferenci uspořádal klastr Prague.bio společně s Úřadem ministryně pro vědu, výzkum a inovace, Ústavem organické chemie a biochemie, techtransferovou kanceláří IOCB Tech a inkubátorem i&i Prague.

Podpora vlády i pražského primátora

Pokud má být Česká republika úspěšná, nelze podle současné ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové sázet jen na těžký či automobilový průmysl, který v naší zemi dominuje. Je potřeba hledat cesty k budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. „Farmaceutický průmysl je segment ekonomiky s třikrát větší přidanou hodnotou. Takže ve chvíli, kdy chceme transformovat ekonomiku, která je nesmírně energeticky náročná a je stále ještě hodně založena na těžkém průmyslu, tak rozvoj farmaprůmyslu je opravdu velmi výhodný. Je to jedna z cest, jak přispět k budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedla ministryně Helena Langšádlová, podle níž je v této souvislosti podpora všech aktivit souvisejících s transferem technologií a znalostí prioritou české vlády. „Česká republika má špičkové vědce, kteří mají perfektní nápady; ne vždy se jim ale daří výsledky jejich práce zhodnocovat. Je tedy skvělé, že konference jako Prague.bio propojují vědu a byznys,“ dodala Langšádlová, podle níž mohou akce, jako byla zářijová konference Prague.bio, ve svém důsledku podpořit také snahy o českou i evropskou lékovou autonomii. Aktivity i cíle klastru Prague.bio mají i podporu hlavního města Prahy, které díky svému renomé i geografickému umístění může přilákat důležité investory. „Biotechnologie patří mezi strategické cíle rozvoje metropole. Praha má bohatou historii, pestrou současnost a v tom vidím i nadějnou budoucnost. Konference Prague.bio je výborným počinem, který pomáhá posilovat v tomto oboru českou pozici,“ řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda, který akci udělil svou záštitu.

Ne včera, ale dnes a zítra

Jan KonvalinkaNa konferenci Prague.bio byly opakovaně zmiňovány velké úspěchy naší vědy. Česká republika, resp. Československo zanechaly v oblasti biotechnologií a vývoje nových léků nesmazatelnou stopu. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Jan Konvalinka však upozornil, že podstatná je nyní především přítomnost a budoucnost. „Důležitější než historie je současnost a budoucnost. Musíme spolupracovat na objevech, které by mohly pomoci dalším milionům lidí. Budoucí prosperita naší země musí být založena na vzdělání, vědě a aplikaci jejích výsledků do praxe. Biotechnologie má obrovský potenciál a tato konference jej může pomoci lépe využít,“ upozornil Jan Konvalinka.

To, že všichni důležití hráči mají na spolupráci eminentní zájem, se projevilo i ve složení hostí konference. Mezi vystupujícími na konferenci například nechyběl ani uznávaný odborník na sekvenační systémy z Roche Diagnostics Solutions Jan Berka, který se ve své přednášce zaměřil na úlohu tzv. imunomu v diagnostice, prognóze a léčbě nemocí. Dalším významným hostem byl Marek Šťastný z Bristol‑Myers Squibb, který si připravil příspěvek týkající se využívání moderní imunoterapie v protinádorové léčbě. To ale zdaleka není vyčerpávající výčet osobností prvního ročníku konference Prague.bio.

Investice i ochrana duševního vlastnictví

V rámci konference Prague.bio se uskutečnila také panelová debata investorů. Zapojil se do ní Aleksander Kłósek z polského YouNick Mint VC, Alexander Schwartz z rakouského fondu xista science ventures, Michael Krebs z německého KHAN Technology Transfer Fund, Anke Caßing z High‑Tech Gründerfonds, Yveta Holečková z BPD Partners, Victoria Wang z Taiwania Capital Management Corporation či Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund. Jedním z hlavních témat jejich diskuse byla potenciální rizika financování vědeckých startupů v úplných začátcích jejich vývoje. „Biotechnologie se například od umělé inteligence liší v tom, že je mimořádně riziková a především velmi náročná na počáteční investice. To nemůžete dělat v garáži se dvěma kamarády. Je zapotřebí opravdu velkých prostředků a trvá dlouho, než se tyto prostředky vrátí,“ vysvětloval již dříve Jan Konvalinka.

Dalším vrcholem programu pak byla odpolední diskuse zástupců právních kanceláři, kteří se zabývají tématem duševního vlastnictví. I zde byla účast mezinárodní, debaty se zúčastnili například Roger Abseher z Dentons Patent Solutions, Adrian Bradley z Cleveland ­Scott York, Kamila Seberová z Wolf Theiss, Ingrid Beránková Ambruzová z HARPER IP či Mikuláš Vargic z Kristýna & Mikuláš advokáti.

Spojení dvou odlišných světů

Věda a byznys jsou zdánlivě dva naprosto rozdílné světy. Jeden bez druhého však nemohou existovat, resp. prosperovat. Vzhledem k tomu, co vše věda lidstvu přináší, je propojení těchto dvou světů v zájmu celé společnosti. „Vnímáme, že je potřeba vědu a byznys propojovat. Přitom je pravda, že si věda a byznys často nerozumějí, chybí společná řeč. Mimo jiné i proto vznikla konference i klastr stejnojmenného názvu Prague.bio,“ vysvětlila ředitelka klastru Prague.bio Jana Žaludová. Na konferenci se také představilo účastníkům a zejména pak investorům dvanáct nadějných vědecko‑výzkumných projektů z Česka i střední Evropy. Ty mají šanci získat v budoucnu finance na svůj rozvoj. Ve „hře“ je přibližně 20 miliard korun.

„Česká věda má vynikající vědce i výsledky. Nicméně bez patřičné podpory se objevy a nápady do praxe nikdy nedostanou. Jsem velmi ráda, že konference Prague.bio dokáže svět byznysu a vědy efektivně propojit,“ shrnula předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová s připomínkou trnité cesty největších českých objevů, jako byly například kontaktní čočky Otto Wichterleho či antivirové léky Antonína Holého, o kterých by se bez podpory kapitálu svět možná nikdy nedozvěděl. 

Sdílejte článek

Doporučené

Stačí se podívat

21. 6. 2024

Hodnocení druhých lidí na základě pozorování jejich tváře a těla je ovlivněno pocitem důvěryhodnosti a dominance.