Prague.bio propojil biotechnologickou elitu a byznys. Jde o miliardy

Klastr Prague.bio uspořádal krátce po zahájení své činnosti první mezinárodní biotechnologickou konferenci. Začal tak realizovat svou vizi, ve které by se Česká republika mohla stát jedním z evropských lídrů v oblasti biotechnologií a začít psát nové příběhy úspěšně aplikovaných výsledků práce našich vědců. Konference Prague.bio hostila v Praze přibližně dvě stovky špičkových vědců z oblasti biotechnologií, akademiků, ale také investorů a představitelů státní správy i průmyslu z celé střední Evropy.

Biotechnologický klastr Prague.bio je oborové sdružení, které bylo založeno s cílem pomoci nejlepším nápadům vystoupit ze stínů laboratoří českých vědeckých institucí a spatřit světlo světa. Bez patřičné podpory a investorů totiž v dnešní době i ty nejlepší vynálezy mohou zůstat bez širšího využití. Aby mohly mít výsledky našich vědců bezprostřední vliv na naši společnost, je nezbytné, aby došlo k propojení akademického světa se světem kapitálu. Klastr Prague.bio by měl tento proces významně usnadnit (více viz QR kód). Přechod od vizí k realizaci započal naostro 26. září 2023 v prostorách Lichtenštejnského paláce na pražské Kampě, kde se setkala vědecká biotechnologická elita, zkušení investoři a zástupci předních farmaceutických a diagnostických firem se slibnými startupy, aby jim pomohli při realizaci a komercializaci jejich nápadů. Konferenci uspořádal klastr Prague.bio společně s Úřadem ministryně pro vědu, výzkum a inovace, Ústavem organické chemie a biochemie, techtransferovou kanceláří IOCB Tech a inkubátorem i&i Prague.

Podpora vlády i pražského primátora

Pokud má být Česká republika úspěšná, nelze podle současné ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové sázet jen na těžký či automobilový průmysl, který v naší zemi dominuje. Je potřeba hledat cesty k budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. „Farmaceutický průmysl je segment ekonomiky s třikrát větší přidanou hodnotou. Takže ve chvíli, kdy chceme transformovat ekonomiku, která je nesmírně energeticky náročná a je stále ještě hodně založena na těžkém průmyslu, tak rozvoj farmaprůmyslu je opravdu velmi výhodný. Je to jedna z cest, jak přispět k budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedla ministryně Helena Langšádlová, podle níž je v této souvislosti podpora všech aktivit souvisejících s transferem technologií a znalostí prioritou české vlády. „Česká republika má špičkové vědce, kteří mají perfektní nápady; ne vždy se jim ale daří výsledky jejich práce zhodnocovat. Je tedy skvělé, že konference jako Prague.bio propojují vědu a byznys,“ dodala Langšádlová, podle níž mohou akce, jako byla zářijová konference Prague.bio, ve svém důsledku podpořit také snahy o českou i evropskou lékovou autonomii. Aktivity i cíle klastru Prague.bio mají i podporu hlavního města Prahy, které díky svému renomé i geografickému umístění může přilákat důležité investory. „Biotechnologie patří mezi strategické cíle rozvoje metropole. Praha má bohatou historii, pestrou současnost a v tom vidím i nadějnou budoucnost. Konference Prague.bio je výborným počinem, který pomáhá posilovat v tomto oboru českou pozici,“ řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda, který akci udělil svou záštitu.

Ne včera, ale dnes a zítra

Na konferenci Prague.bio byly opakovaně zmiňovány velké úspěchy naší vědy. Česká republika, resp. Československo zanechaly v oblasti biotechnologií a vývoje nových léků nesmazatelnou stopu. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Jan Konvalinka však upozornil, že podstatná je nyní především přítomnost a budoucnost. „Důležitější než historie je současnost a budoucnost. Musíme spolupracovat na objevech, které by mohly pomoci dalším milionům lidí. Budoucí prosperita naší země musí být založena na vzdělání, vědě a aplikaci jejích výsledků do praxe. Biotechnologie má obrovský potenciál a tato konference jej může pomoci lépe využít,“ upozornil Jan Konvalinka.

To, že všichni důležití hráči mají na spolupráci eminentní zájem, se projevilo i ve složení hostí konference. Mezi vystupujícími na konferenci například nechyběl ani uznávaný odborník na sekvenační systémy z Roche Diagnostics Solutions Jan Berka, který se ve své přednášce zaměřil na úlohu tzv. imunomu v diagnostice, prognóze a léčbě nemocí. Dalším významným hostem byl Marek Šťastný z Bristol‑Myers Squibb, který si připravil příspěvek týkající se využívání moderní imunoterapie v protinádorové léčbě. To ale zdaleka není vyčerpávající výčet osobností prvního ročníku konference Prague.bio.

Investice i ochrana duševního vlastnictví

V rámci konference Prague.bio se uskutečnila také panelová debata investorů. Zapojil se do ní Aleksander Kłósek z polského YouNick Mint VC, Alexander Schwartz z rakouského fondu xista science ventures, Michael Krebs z německého KHAN Technology Transfer Fund, Anke Caßing z High‑Tech Gründerfonds, Yveta Holečková z BPD Partners, Victoria Wang z Taiwania Capital Management Corporation či Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund. Jedním z hlavních témat jejich diskuse byla potenciální rizika financování vědeckých startupů v úplných začátcích jejich vývoje. „Biotechnologie se například od umělé inteligence liší v tom, že je mimořádně riziková a především velmi náročná na počáteční investice. To nemůžete dělat v garáži se dvěma kamarády. Je zapotřebí opravdu velkých prostředků a trvá dlouho, než se tyto prostředky vrátí,“ vysvětloval již dříve Jan Konvalinka.

Dalším vrcholem programu pak byla odpolední diskuse zástupců právních kanceláři, kteří se zabývají tématem duševního vlastnictví. I zde byla účast mezinárodní, debaty se zúčastnili například Roger Abseher z Dentons Patent Solutions, Adrian Bradley z Cleveland ­Scott York, Kamila Seberová z Wolf Theiss, Ingrid Beránková Ambruzová z HARPER IP či Mikuláš Vargic z Kristýna & Mikuláš advokáti.

Spojení dvou odlišných světů

Věda a byznys jsou zdánlivě dva naprosto rozdílné světy. Jeden bez druhého však nemohou existovat, resp. prosperovat. Vzhledem k tomu, co vše věda lidstvu přináší, je propojení těchto dvou světů v zájmu celé společnosti. „Vnímáme, že je potřeba vědu a byznys propojovat. Přitom je pravda, že si věda a byznys často nerozumějí, chybí společná řeč. Mimo jiné i proto vznikla konference i klastr stejnojmenného názvu Prague.bio,“ vysvětlila ředitelka klastru Prague.bio Jana Žaludová. Na konferenci se také představilo účastníkům a zejména pak investorům dvanáct nadějných vědecko‑výzkumných projektů z Česka i střední Evropy. Ty mají šanci získat v budoucnu finance na svůj rozvoj. Ve „hře“ je přibližně 20 miliard korun.

„Česká věda má vynikající vědce i výsledky. Nicméně bez patřičné podpory se objevy a nápady do praxe nikdy nedostanou. Jsem velmi ráda, že konference Prague.bio dokáže svět byznysu a vědy efektivně propojit,“ shrnula předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová s připomínkou trnité cesty největších českých objevů, jako byly například kontaktní čočky Otto Wichterleho či antivirové léky Antonína Holého, o kterých by se bez podpory kapitálu svět možná nikdy nedozvěděl.