Pražským nemocnicím klesla obložnost

Ukázala to podrobná analýza pražského zdravotnictví, kterou zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

„Jsou to historicky první data na toto téma, Praha s nimi může velmi dobře pracovat a cílit péči tak, jak je potřeba,“ uvedl Ing. Radek Lacko, radní Prahy pro oblast zdravotnictví. Analýzu označil za bibli pražského zdravotnictví.

Praha je ve zvláštní situaci, zřizuje sice záchrannou službu, nemocnice ale na rozdíl od většiny krajů nemá žádné. Poskytuje nemocnicím a poliklinikám na svém území dotace, ale v menším objemu než jiné kraje, které jimi řeší provozní ztráty vlastních nemocnic.

Analýzy ÚZIS vycházejí z nových registrů. „I pro nás je tato analýza v něčem nová, využíváme data, jaká jsme ještě v roce 2016 vůbec neměli,“ uvedl ředitel ÚZIS doc. RNDr. Ladislav Dušek, CSc. Díky novým datům mohou analytici ÚZIS mapovat trajektorii jednotlivého pacienta v systému.

„Pražské zdravotnictví neexistuje,“ poznamenal doc. Dušek s poukázáním na vysoký počet pacientů ze Středočeského kraje, ale i z dalších regionů. Ti tu nejen čerpají specializovanou lůžkovou péči, ale po ní tu zůstávají v dispenzární péči v nemocničních ambulancích. „Spádová oblast pražských nemocnic v čase roste, v nemocnicích může vznikat úhradový problém za nákladnou péči,“ domnívá se doc. Dušek.

Data potvrdila, že v Praze jsou statisticky mimořádně vysoké kapacity ambulantních specialistů. Naproti tomu problém se stárnutím praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost je v Praze ještě větší než v průměru republiky. Průměrný věk praktických lékařů pro děti a dorost je v Praze 58 let a 20 procent PLDD v Praze je starších 65 let.

Další problém Prahy je, že je tu vysoký podíl lidí, kteří umírají jako chroničtí pacienti, umírají na akutních nemocničních lůžkách. Podle Duška se z toho a z dalších signálů dá dovodit, že je v regionu málo lůžek následné a paliativní péče. „Osobně si myslím, že počet lůžek následné péče je v Praze nedostatečný, i když nevybočuje z průměru ČR. Celkový počet neodpovídá tomu, kolik je v Praze akutních lůžek. Velká část lůžek následné dlouhodobé péče je ale v psychiatrické nemocnici Bohnice,“ uvedl doc. Dušek.

Aktuální data také ukázala pozoruhodný pokles obložnosti na lůžkách akutní péče v pražských nemocnicích, a to mezi lety 2016 a 2017 o 6,4 procenta na pouhých 56 procent. Souviset to může s nedostatkem zdravotních sester, kvůli kterému musejí některé nemocnice omezovat provoz. V celé České republice chybí v nemocnicích akutní péče proti stavu v roce 2010 celkem 2 000 zdravotních sester. Přitom pouze v pražských nemocnicích jich ubylo mezi lety 2010 a 2017 pět set.

Zdravotní sestry v nemocnicích v Praze sice mají podle ÚZIS nejvyšší průměrný příjem v republice, ani to ale nemusí stačit. Konkurence jiných zaměstnavatelů je v Praze velká. Rozdíl proti průměrnému příjmu v regionu totiž není největší. Zatímco zdravotní sestra v Praze má odměnu o pět tisíc vyšší, než je tamní průměrný příjem, sestra v Plzeňském kraji má o deset tisíc větší příjem, než je regionální průměr.

ÚZIS zpracovává podrobné analýzy i pro další kraje, kromě Prahy je daleko s analýzou pro Brno a Jihomoravský kraj.

Zdroj: MT