Přehled největších stávek či protestů zdravotníků od roku 1996

25. března 1996 - V rámci kampaně Titanik začala dvoudenní stávka lékařů a ostatního zdravotnického personálu za změnu systému financování, vyšší mzdy a další požadavky. Na demonstraci na pražském Václavském náměstí se sešlo 16.500 zdravotníků ze 130 nemocnic. Organizátory byly Lékařský odborový klub (LOK) a zdravotnické odbory.

6. října 1999 - Okamžité zahájení dialogu s vládou o zásadních změnách ve financování zdravotnictví a platy, které budou trojnásobkem průměrného platu v zemi, žádalo 700 lékařů, kteří se sešli před Úřadem vlády. Podpořily je zdravotní sestry, které chtěly zvýšit platy na 1,3 násobek průměrné mzdy. Výstražnou stávku organizoval LOK.

Červen 2000 - Odboráři chtěli v září zahájit protestní akce, uvažovali i o stávce, pokud by vláda od 1. října nezvedla zaměstnancům zdravotnictví tarifní mzdy o deset procent. Zvýšení mezd jim přislíbil v květnu ministr zdravotnictví Bohumil Fišer (ČSSD), s nímž odbory dojednaly i navýšení o dalších deset procent od ledna 2001. Vláda ještě v prosinci rozhodla, že zdravotníkům zvýší platové tarify od 1. ledna 2001 o 16 procent.

2. listopadu 2001 - Stávkovou pohotovost vyhlásil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Vyjádřil tak nesouhlas s rozhodnutím vlády o odkladu zvýšení mezd pracovníkům ve státní sféře z ledna roku 2002 na duben. Kabinet chtěl odkladem ušetřit 1,5 miliardy korun. Pohotovost byla odvolána 18. ledna 2002 po dohodě, že platy vzrostou od 1. března.

20. května 2003 - Do stávkové pohotovosti kvůli platům vstoupil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Vyhlásila ji výkonná rada svazu, aby zabránila změně systému odměňování pracovníků ve zdravotnictví připravované vládou. Změnou se jejich platy měly snížit v průměru o pětinu.

31. května 2003 - Stávkovou pohotovost vyhlásil kvůli chystané reformě veřejných financí také LOK. Rozpočtová reforma podle odborářů nereaguje na požadavek zvýšit platy zdravotníků.

19. června 2003 - Lékaři stávkou dali najevo nesouhlas s vládní reformou veřejných financí. Provoz ve většině ze 200 nemocnic byl normální. Odboráři dali nespokojenost najevo jen vyvěšením letáčků. Někteří také přijeli do Prahy na společnou demonstraci, již na Staroměstském náměstí pořádala Asociace samostatných odborů.

15. října 2003 - Lékaři nemocnice v Havlíčkově Brodě zahájili protest a omezili práci. V dalších dnech je následovali lékaři v Jihlavě a v Třebíči. Zhruba polovina lékařů z těchto tří krajských nemocnic odmítala sloužit přesčasy na protest proti krizi financování zdravotnictví.

6. ledna 2004 - Uskutečnil se výstražný protest privátních ambulantních lékařů, zubařů a lékárníků. Měl upozornit kabinet na to, aby při řešení finanční krize zdravotnictví přihlížel i k potřebám ambulancí a lékáren. Protest byl většinou symbolický.

10. listopadu 2004 - Krizový stav kvůli obavám z ohrožení svých praxí vyhlásili ambulantní lékaři, zubaři a lékárníci. Na jednání krizových štábů Koalice ambulantních lékařů vytvořili "patero" jako protipól "desateru" ministryně zdravotnictví Milady Emmerové (ČSSD).

24. září 2005 - Soukromí lékaři rozhodli, že v průběhu příštích dvou týdnů uzavřou na jeden den své ordinace. Budou tak protestovat proti špatnému systému financování zdravotnictví.

Zdroj: ČTK