Přeskočit na obsah

President Asociace ZZS: Posun k dvaceti minutám je návrat k realitě

Má 5 minut na dojezd, které sanitky možná dostanou, praktický význam?

Ministerstvo nenavrhuje dvacet minut dojezd vždy a za všech okolností, ale vytvoření sítě výjezdových míst záchranné služby tak, aby vždy byl z nejbližšího výjezdového místa do obce dojezd dvacet minut. Dostupnost zdravotnické záchranné služby tak není dána dobou dojezdu, ale sítí výjezdových míst. Navíc posun k dvaceti minutám je návrat k realitě, neboť původně stanovených patnáct minut bylo dlouhou dobu v časech, kdy byla jedna skupina záchranky na okres pouze vyhláškou definovaným ideálem. Je nutno si uvědomit, že za určitých podmínek prostě k pacientovi ve stanovené době nelze dojet ani doletět – horský terén , pobyt v lesích mimo civilizaci… Dalším takovým momentem je například situace, kdy na jednu posádku míří současně dva požadavky na výjezd a je nutno ji nahradit další ze vzdáleného výjezdového místa .Už vůbec není v tomto limitu zahrnuto řazení požadavku dle závažnosti stavu. Myslím si, že stanovování limitu dojezdu ani není potřeba, neboť je samozřejmostí – a vyplývá to z podstaty záchranné služby– že je naší snahou a prestiží být na místě co nejdříve.

Tvrdí se, že v řídce osídlených jižních Čechách má záchranka se splněním dojezdu do patnácti minut potíže. Kterých jihočeských oblastí kromě zimní Šumavy se to exaktně týká? Obrovskou rozlohu má například jihočeský okres Jindřichův Hradec…

Tvrdí se toho hodně, ale minimálně devadesát procent všech výjezdů proběhne v limitu do patnácti minut a další v limitu do dvaceti minut. Ty ostatní situace jsem popsal v předchozí odpovědi . Samozřejmě, že v tak rozsáhlém a řídce osídleném kraji, jaký je Jihočeský kraj, máme co dělat, ale stále otevíráme nová výjezdová místa a zvyšujeme počet posádek .

Rozšiřujete počet výjezdních míst. Prvního května se další takové otevře v Opařanech na Táborsku. Proč v poměrně malých Opařanech?


Opařany se nacházejí na pomezí dvou okresů Tábor a Písek a pokrývají už dokonale území mezi Milevskem, Jistebnicí, Bechyní a břehem Orlíku.

Z mnohého výjezdního místa za pacientem míří sanitka s řidičem a sestrou. Stačí to potřebám přednemocniční péče? Lékař v sanitce tedy není vždy nutný?

Není to tak vždy, někde jsou posádky s lékařem, někde nikoli. Snažíme se však , aby se vhodně doplňovaly. Navíc záchranáři v posádkách jsou skutečně výborně vycvičeni a vzděláni, takže skutečně není nutno, aby byl lékař v každé sanitě. Rozhodně i v této době je počet lékařů v posádkách násobně vyšší než v sousedních zemích, jako jsou Německo a Rakousko, a to nemluvím o zemích severských a anglicky mluvících, kde je lékař v posádce záchranné služby naprostou výjimkou.

LUBOŠ DVOŘÁK

Českobudějovický deník; Jindřichohradecký deník; Písecký deník; Českokrumlovský deník; Strakonický deník; Táborský deník

Zdroj: Českobudějovický deník

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…