Přeskočit na obsah

Přetížení psychiatrických ambulancí jako další následek covidu

psychiatr
Foto: shutterstock.com

Akutní psychiatrická péče se po pandemických omezeních vrací do normálního provozu. Výzvou zůstává přetížení ambulancí. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) o důsledcích pandemie covidu‑19 se ve společnosti projevil trojnásobný nárůst případů depresí, dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a s nějakým psychickým problémem se může potýkat téměř každý třetí člověk v Česku.

Pandemie ovlivnila i poskytování akutní psychiatrické péče, která se nyní vrací do normálního provozu. Zatímco akutní lůžková psychiatrická péče se kontinuálně zlepšuje, současnou výzvu představují přeplněné ambulance. A to v době, kdy odborníci očekávají nárůst úzkostných poruch a „nevysvětlitelných“ somatických potíží objevujících se jako jeden z dopadů koronavirové pandemie.

Činnost akutních psychiatrických oddělení byla, stejně jako v jiných medicínských oborech v posledních dvou letech, poznamenána probíhající pandemií covidu‑19. „Po dobu pandemie byl provoz více méně limitován buď absolutním snížením lůžek, převodem lůžek na covidová, nebo potřebou přesunu personálu na jiná oddělení. V naší nemocnici byla snížena kapacita o 20 lůžek a příslušný personál pracoval na infekčním oddělení. S rozvolňováním se vracíme do normálního provozu,“ popisuje MUDr. Jan Tuček, Ph.D., z výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP, primář psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice.

„Zpočátku pandemie se obtíže, s nimiž pacienti přicházeli, příliš neměnily. Postupně ale narůstala potřeba řešit problémy spojené se sociální izolací a s narůstajícími úzkostně depresivními stavy. Jak ve společnosti narůstá tenze a nespokojenost s řešením problémů, tak roste i agresivita některých jedinců. Nikdo dopředu nedokáže predikovat dlouhodobý dopad covidu na populaci, očekáváme ale zvýšenou poptávku jednak u úzkostných poruch, dále ‚nevysvětlitelné‘ tělesné potíže, se kterými si kolegové somatici nebudou vědět rady a nebudou mít podklad ve vyšetřeních,“ popisuje primář Tuček.

Dostatečné kapacity do roku 2029

Největší skupinou pacientů vyhledávajících akutní psychiatrickou péči jsou nyní lidé s příznaky deprese a úzkosti a adaptačními poruchami, tedy potížemi způsobenými stresovými podněty v běžném životě – rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání, problémy ve škole a podobně. Další velkou skupinou jsou pacienti se schizofrenií a jinými psychotickými poruchami, často ve spojení s užíváním marihuany nebo pervitinu. Třetí velkou skupinu tvoří problematika závislostí, hlavně alkoholových, a komplikací s nimi spojených. V roce 2020 bylo hospitalizováno nejvíce pacientů s diagnózou úzkostné poruchy či poruch přizpůsobení (3 421 hospitalizací), následovali pacienti s diagnózou schizofrenie (3 313 hospitalizací) a s problematikou užívání alkoholu. Přibližně třetina pacientů, kteří vyhledají akutní péči, zůstává hospitalizovaných, ostatní jsou po nastavení léčby v akutní ambulanci odesláni do ambulantních zařízení. Jejich kapacita je tím ale přetížena a nedostačuje.

„Posílení ambulantní péče, která jde ruku v ruce spolu s rozvojem akutní lůžkové péče na úkor dlouhodobých hospitalizací, je jedním z pilířů probíhající reformy psychiatrické péče. Do roku 2029 se počítá se zřízením 200 ambulancí s rozšířenou péčí, kde je součástí týmu také klinický psycholog, psychiatrická sestra a tato ambulance poskytuje i sociální služby. Vznikají také specializované adiktologické ambulance s rozšířenou péčí a multidisciplinární týmy pro děti a dorost. Problémem je nyní zejména nerovnoměrné geografické pokrytí, kdy jsou některé oblasti Česka poddimenzovány,“ vysvětluje předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., z NUDZ.

V roce 2020 bylo podle dat ÚZIS evidováno 1 015 poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb, z toho dva poskytovatelé v gerontopsychiatrii, 29 v oboru návykových nemocí, 71 v sexuologii, 135 v dětské a dorostové psychiatrii. Nejvíce psychiatrických ambulantních poskytovatelů bylo z oboru psychiatrie, nejvíce v Praze (254), v Jihomoravském kraji (117) a ve Středočeském kraji (83). Naopak nejméně v Karlovarském (28), Libereckém (36) a Zlínském (40) kraji.

Lůžková péče se zlepšuje, lidé zůstávají v nemocnicích kratší dobu

V roce 2020 bylo podle statistické ročenky ÚZIS celkem 18 941 případů hospitalizace s průměrnou ošetřovací dobou 16 dnů, hospitalizace u mužů byla v průměru o 2,6 dne kratší. Počet hospitalizovaných se v průběhu let zásadně nemění, ale je patrný trend v poklesu průměrné ošetřovací doby, která ještě v roce 2010 činila 21,3 dne (viz tabulku 1). Zatímco průměrná ošetřovací doba klesá, počet lůžek akutní péče pozvolna roste: v roce 2020 bylo celkem 1 391 lůžek akutní psychiatrické péče, v roce 2010 to bylo 1 194 lůžek.

Zlepšení akutní lůžkové psychiatrické péče přináší mimo jiné sedm projektů na přestavbu akutních psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic (České Budějovice, Tábor, Plzeň, Liberec, Ostrava, Pardubice, Brno). „Některá oddělení jsou již v provozu nebo jsou krátce před otevřením. Rekonstrukce umožnila hlavně zlepšit kvalitu poskytované péče, která se tak dostává ke standardům 21. století. Samozřejmostí se stávají jedno‑ a dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím, každé oddělení má vysoký standard zabezpečení. Rozšiřují se a zkvalitňují prostory, ve kterých mají pacienti možnost trávit čas strukturovaným terapeutickým programem. Průměrná ošetřovací doba na psychiatrických odděleních je jedna z nejdelších, proto je nutné pobyt pacientů na lůžkovém oddělení co nejvíce zpříjemnit,“ uvádí primář Tuček.

V roce 2020 bylo v ČR, stejně jako v předešlých letech, evidováno 22 zařízení následné lůžkové péče, z nichž 12 léčeben bylo vyhrazeno pro dospělé, dále sem patřily tři dětské léčebny, tři léčebny závislostí a čtyři další psychiatrická zařízení. Celkem v roce 2020 bylo 8 337 lůžek následné lůžkové péče. Celková obložnost ve všech typech psychiatrických zařízení v roce 2020 činila 84,2 procenta, což je o 8,8 procenta méně než v předešlém roce (průměrná obložnost klesá od roku 2010 o 0,8 % ročně.) Nejnižší obložnost podle typu zařízení byla v roce 2021 v dětských psychiatrických zařízeních (asi 61 %).

Novou zdravotně‑sociální službou vznikající v rámci reformy psychiatrické péče, která poskytuje péči lidem se závažným duševním onemocněním v jejich vlastním sociálním prostředí, jsou centra duševního zdraví (CDZ). První začala fungovat v červenci 2018 a do konce roku 2018 se starala celkem o 304 pacientů. V následujícím roce vzrostl počet pacientů CDZ na 1 556 a v roce 2020 se starala již o 3 489 osob. Nejčastěji, v 59 procentech, se pracovníci CDZ starají o klienty s diagnózami F20–F29 (schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy), následují osoby s diagnózou F30–F39 (afektivní poruchy – 14 %) a F60–F69 (specifické poruchy osobnosti, smíšené a jiné poruchy osobnosti, poruchy osobnosti a chování u dospělých – 9 %). V roce 2020 bylo nejvíce klientů CDZ z hlavního města Prahy, naopak nejméně z Libereckého a Ústeckého kraje, tedy krajů s žádným nebo jedním funkčním centrem duševního zdraví.   

7-22_B4

Sdílejte článek

Doporučené

Remedia č. 2/2022 - omluva

18. 5. 2022

Vážení čtenáři,  v části nákladu časopisu Remedia č. 2/2022 došlo k záměně tiskových archů. Za chybu se omlouváme, a pokud Vám toto vadné číslo…